English version
Německá kancléřka Angela Merkelová při otevření větrného praku Arkona ležícího 35 kilometrů od ostrova Rujána v Baltském moři, zdůraznila, že se jedná o projekt národního významu. Bez větrné energie si už nelze v současné době německou energetiku představit.
Projekt stál 1,2 miliardy eur (31 miliard korun) a ročně sníží emise skleníkových plynů o 1,2 milionu tun ekvivalentu CO2. Je společným podnikem německé energetické firmy E.ON a norské Equinor.
60 turbín bylo instalováno loni během pouhých tří měsíců, celý proces stavby včetně uvedení do provozu trval od srpna 2016 do dubna 2019, tedy necelé tři roky. „E.ON a Equinor si zaslouží velké uznání. Stavba 60 turbín na připravené základy trvala méně než tři měsíce, což je nejrychlejší instalace, jaké se kdy podařilo docílit,“ pochválil rychlost stavby Jörg Kuhbier, jenž je čestným předsedou německé nadace pro podporu větrné energie na moři.
Elektřinu bude vykupovat francouzská firma Engie, kontrakt je uzavřen na 4 roky. Merkelová ocenila spolupráci na projektu s Francií i Norskem. Kvituje, že se všechny tři země podílí na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Cena elektřiny je ale v Německu oproti Francii, která ve velké míře využívá jádro, dvojnásobná.
Zástupci větrné lobby upozorňují, že otevření největšího německého větrného parku v Baltském moři přichází v době, kdy stoupá kritika výstavby dalších větrných turbín zejména od ochránců přírody. Expanze větrníků na moři prý narušuje trasy tažných ptáků a hlukem ruší mořskou faunu. Z celých mořských oblastí vytváří svým způsobem průmyslové regiony.
Německo za posledních deset let postavilo 1300 větrných turbín na moři, celkově mají výkon 6,4 GW. Větrná energie tvoří na energetickém mixu Německa necelou pětinu, 80 procent elektřiny vyrobené větrníky připadá na pevninské větrné parky.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
