English version
Situace v bavorské vesničce Wies ilustruje problémy výstavby nových větrných turbín na území Německa. Jedenáct kilometrů od rokokového kostela, jenž je na seznamu kulturního dědictví UNESCO, měly stát tři nové větrné turbíny.
Obec s výstavbou souhlasila, ale nakonec projekt zhatilo stanovisko organizace UNESCO, stěžuje si Robert Sing, jehož firma měla větrný park postavit. Projekt by se prodražil, a proto jej přestali podporovat politici Horního Bavorska. Místní zemědělci, kteří chtěli investovat do obnovitelného zdroje elektřiny, tak mají smůlu, napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Podobné případy odkladu nebo zrušení výstavby nových větrníků zaznamenala Agentura pro pozemní větrnou energii. Její zástupce Jürgen Quentin potvrdil, že výstavba nových pozemních turbín se v Německu letos prakticky zastavila.
Tento rok bylo za první tři měsíce zprovozněno jen 41 nových turbín s instalovaným výkonem 130 megawattů. „Je to s odstupem nejhorší čtvrtletní výsledek po roce 2000,“ uvedla agentura. V letech 2016, 2017 a 2018 to bylo ve stejném období vždy alespoň 300 větrníků s celkovým výkonem přes 1000 MW. To komplikuje snahu německé vlády přejít při výrobě elektřiny ve větší míře na obnovitelné zdroje a nespoléhat se na jaderné a uhelné elektrárny.
Nedostatek vhodných lokalit
Kromě toho, že ubývá vhodných lokalit, stoupá odpor různých občanských spolků proti větrné energii. V některých zemích, například Bavorsku, Bádensku-Württembersku, Sasku nebo Durynsku, nepřibyla od začátku roku 2019 ani jedna větrná turbína. Země Šlesvicko-Holštýnsko dokonce prodloužila zákaz výstavby nových pozemních turbín do roku 2020. Výstavba nových větrníků musí získat speciální výjimku. Loni bylo v této zemi na severu Německa postaveno jen 20 nových turbín, naopak 30 jich bylo odstaveno.
Pokles výstavby částečně souvisí i s tím, že od roku 2017 německý stát negarantuje výkupní cenu elektřiny z nových větrných parků, dotace získávají jenom vybrané projekty ve výběrových řízeních, které nabídnou nejlepší cenu. Žadatelů, které mají zájem o tyto projekty, je stále méně. Mnoho projektů čeká na posvěcení úřadů, schvalovací proces nové výstavby je komplikovanější.
Do roku 2030 by se měl podíl vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zvýšit ze současných 40 na 65 procent. Bez dalších větrných elektráren, které se nyní staví hlavně v Severním a Baltském moři, to nepůjde. „Máme strach, že za několik let budeme svědky poklesu výroby elektřiny z větru místo jejího nárůstu,“ uvedla firma Ostwind z bavorského Řezna, jež staví nové větrné parky. V následujících letech totiž bude odstavováno mnoho turbín, které jsou starší více než 20 let.
Šéf brémské firmy WPD Hartmut Brösamle, jež financuje a staví nové větrné farmy, si stěžuje na to, že ochrana přírody je v Německu příliš přísná oproti jiným zemím EU. „Musíme se rozhodnout, zda chceme ochranu klimatu, nebo ochranu každého dravého ptáka,“ říká Brösamle. Firma získává snadněji zakázky ve Finsku, Švédsku nebo Španělsku.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
