Největším exportním trhem pro české exportéry bylo loni Německo. Pro dva z pěti exportérů je toto teritorium nejdůležitější. Náš západní soused se po roce opět vrátil před Rusko, které ho vystřídalo na špici exportních příležitostí v roce 2013. Není to jediný dopad ukrajinské krize, který čeští vývozci pocítili. Celkem se dotkla 48 procent z nich. Vyplynulo to z průzkumu poradenské společnosti NSG Morison, která je partnerem a auditorem projektu Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou vládní agentury CzechTrade.
Rusko zatím podle odhadu exportérů zůstane exportně, ale i investičně pozadu za Německem i v roce 2015. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pro firmy momentálně mnohem větším problémem než nestabilita blízkovýchodního regionu, pouze pro 6 % firem představují tyto světové a ekonomické situace příležitost. Co se teritorií týká, ve srovnání s minulými lety poklesl podle vyjádření vývozců export do zemí mimo EU. Největší relativní pokles exportu byl zaznamenán v Jižní Americe a Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu.
Pozn.: Ve srovnání s minulými lety poklesl export do zemí mimo EU. Největší relativní pokles exportu byl zaznamenán v Jižní Americe, v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu
Zdroj: Analýza českého exportéra
Exportéři jsou opatrnější
Právě krize vzala exportérům optimizmus ohledně dalšího vývoje. Index Asociace exportérů na období od ledna do března roku 2015 se kvůli tomu propadl na čtvrtinu hodnot oproti třetímu čtvrtletí loňského roku a dokonce na pětinu oproti hodnotám z druhého čtvrtletí loňského roku. Index zůstává v kladných hodnotách, ale pouze na úrovni 3,6, což je v meziročním srovnání propad o více než 5 bodů.
„Příčinou je především další výrazný pokles zahraniční poptávky, německých průmyslových zakázek, stále nedořešená ukrajinská krize a s ní související protiruské sankce, válka na Středním východě či epidemie eboly. Navíc již přestává působit oslabení kurzu koruny zapříčiněné intervencí ČNB,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, a doplňuje: „Lze proto očekávat, že český export bude v celém prvním čtvrtletí roku 2015 vykazovat podstatně horší čísla ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.“
Pozn.: V letošním roce výrazně ubylo exportérů, kterým se v posledních 12 měsících snížil objem exportu (odpověď na otázku: Jak se podle vašeho názoru změnil objem exportu vaší firmy za posledních 12 měsíců?)
Zdroj: Analýza českého exportéra
Vývozci i více riskují
Analýza NSG Morison rovněž ukázala, že čeští exportéři zatím neumějí dostatečně využívat podpůrné programy a pomoc organizací zaměřených na podporu vývozu. Celkem 64,7 % si sice nechalo zpracovat analýzu zahraničního trhu předtím, než do teritoria vkročili, přesto 60 % z nich při vstupu na zahraniční trh nemělo na místních trzích potřebné kontakty či nedisponovalo referencemi z domácího trhu pro globální zákazníky. Přitom 77,9 % firem by bylo ochotno jít do rozvojových či rizikových zemí, kdyby jim někdo pomohl s kontakty.
Skoro 82 % českých exportérů nespolupracuje v zahraničí s českými poradci. Pokud ano, jde spíše o spolupráci s velvyslanectvím, agenturou CzechTrade, která zajišťuje více než třetinu celkové pomoci, a jinými organizacemi, než s ryze poradenskými firmami, které by dokázaly například pomoci prostřednictvím svých poradenských asociací v dané zemi.
Většina českých vývozců, celkem 54 %, zřídila v cílové zemi pobočku. Z nich dokázalo 21 % dostat své hospodaření do černých čísel v daném teritoriu během prvního roku, dalších deset procent do dvou let. Čtrnáct procent firem muselo na svůj první tisk počkat tři a více let. Kvůli špatné návratnosti 5 % firem své pobočky zrušilo.
Mezi slabiny českých exportérů patří nedostatečné zajištění proti obchodním a kurzovým rizikům, především u malých a středních firem. Přitom bezprostředně po ekonomické krizi se podniky před riziky více zajišťovaly, v současnosti jsou mnohem méně obezřetné.
„Je paradoxní, že ačkoliv firmám rostou exporty, navíc do mimoevropských teritorií, klesá u nich snaha zabezpečovat se proti rizikům. V době krize na nezajištěné obchody přitom dojelo velké množství malých a středních firem a dalo se předpokládat, že se poučí. Trochu mi to připomíná řidiče, který jezdí dvousetkilometrovou rychlostí. Poté, co uvidí na dálnici mrtvolu, zpomalí, dva dny jezdí obezřetně, ale za týden již opět jede jako divoch,“ popisuje předseda AMSP Karel Havlíček
„Žádný zodpovědný vlastník nebo manažer by neměl podceňovat řízení rizik a spoléhat na růst trhů. Bezpečně přijde opět doba poklesu a potom přežije ten, kdo na ni bude připraven,“ dodává Havlíček. Podle průzkumu AMSP se proti obchodním rizikům zajišťuje jen 40 % a proti kurzovým rizikům pouhá třetina vývozců. Odrazují je vysoké náklady nebo komplikovanost celého procesu.
Dalibor Dostál