English version
Na jaké pokuty a postihy si musejí dát živnostníci a zástupci firem u různých typů daní pozor a jak se jim vyhnout, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
Po přiznání silniční daně a daně z nemovitých věcí odvádějí téměř všichni poplatníci státu daň z příjmu. OSVČ měly svou povinnost splnit do 2. května. Ještě dalších pět pracovních dní jim ale žádné sankce nehrozí (viz níže)
Podnikatelé podávají daňové přiznání pouze elektronicky, čas mají do května
Téměř každá aktivní osoba samostatně výdělečně činná odvádí státu minimálně daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent. Firmy pak platí daň z příjmu právnických osob, která se letos zvyšuje z 19 na 21 procent, změna se ale ještě netýká odvodu daně za rok 2023.
Ať už majitel živnostenského oprávnění platí zálohy nebo jednou ročně doplácí celou daň, pravidelně odevzdává daňové přiznání. Daň přiznávají i právnické osoby. Podnikatelů, kteří nemusejí plnit každoroční povinnost vůči berňáku, je minimum.
„Přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou OSVČ za normálních okolností ze zákona povinny podat do počátku května (elektronicky), a to v případě, že jejich roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud měli zaměstnanci v daném roce příjmy i ze samostatně výdělečné činnosti (nebo i jiné), příjmový limit se jim snižuje na dvacet tisíc korun,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Do loňského roku byly tyto limity daleko níže – na patnácti, respektive šesti tisících korunách ročních příjmů.
Všichni podnikatelé musejí podávat přiznání výhradně elektronickou cestou, a to vzhledem k povinnému zavedení datových schránek.
Ti, kteří využívají služeb daňového poradce, nebo mají ze zákona povinný audit účetní závěrky, mají na přiznání a zaplacení daně čas do prvního červencového pracovního dne (letos pondělí 1. 7.).
Výjimka (nejen) s paušálem
Výjimkou jsou od předloňského roku ti, kteří se přihlásili k paušální dani. Těchto podnikatelů se přiznání netýká a neodevzdávají ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Pevně stanovenou minimální daň odvádějí v měsíčních intervalech.
Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna
Další výjimky mohou samozřejmě z rozhodnutí správce daně nastat v neobvyklých případech jako byla například pandemie covid-19, kdy byly opakovaně posunuty termíny pro přiznání i zaplacení daně z příjmů.
Letos byl pro podnikatele (vzhledem k povinnému zavádění datových schránek a povinnosti podávat přiznání výhradně elektronickou cestou) nejzazší termín pro přiznání daně posunut z počátku dubna na 2. května.
Co vám hrozí, když se opozdíte
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Příklad:
OSVČ pan Novák měl v roce 2024 povinnost odevzdat daňové přiznání nejpozději 2. května. Má tedy čas bez postihu zaplatit a přiznat daň ve výši 10 000 korun do pátku 10. května (8.5. je volný den). Pokud termín nestihne, finanční úřad jej vyzve k nápravě. Každý další den, kdy nejsou peníze na účtu FÚ, opozdilci naskakují úroky z prodlení. Pokud navíc dojde k doměření daně ze strany finančního úřadu (plátce nezaplatí žádnou nebo nižší daň), čeká na poplatníka vysoké jednorázové penále ve výši dvaceti procent z doměrku, tedy daně. V tomto případě by tedy zaplatil pan Novák o něco více než 2 000 korun.
Finanční úřad může mimochodem do tří let od nepodání daňového přiznání zahájit daňovou kontrolu. V některých případech si může posvítit dokonce i na starší hříchy. Na základě zákonem vymezených důvodů může být lhůta pro stanovení daně modifikována a ve svém důsledku prodloužena až na období deseti let. Podrobnosti najdete v daňovém řádu
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně.
Pokud vůbec nepodáte daňové přiznání, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas.
Z nedávné novely daňového řádu nicméně vyplývá, že Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).
Maximem je stále 300 tisíc korun
Zákon stanovuje minimální a maximální pokutu, kterou můžete obdržet v rámci úroků z prodlení. Minimum je 500 a maximum 300 000 korun. Důležité je vědět, že poplatník je vždy finančním úřadem vyzván, aby přiznání podal a daň zaplatil. Dostane tedy šanci svou chybu napravit.
Opozdilcům neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí repo sazba ČNB, tradičně navýšená o 14 procentních bodů. Aktuálně je na 5,25 procentech. Maximální roční pokuta je tedy 19,25 procent.
Daňová expertka Blanka Štarmanová připomíná těm, kteří využívají služeb daňového poradce, ještě jedno úskalí: „Poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on.
Daně platíte vždy s přiznáním
Daň má být vždy zaplacena společně s podáním daňového přiznání. V případě následného doměření daně finančním úřadem očekávejte již zmíněné penále ve výši 20 procent z vypočtené daně, jedno procento bude hříšník platit u snižování daňové ztráty.
Promlčecí lhůta je podle paragrafu 160 daňového řádu šest let, v praxi ale k promlčení prakticky nedochází. „Dluh je totiž promlčen jen za předpokladu, že během zmíněných šesti let nedostanete žádnou upomínku k zaplacení od finančního úřadu a ani nebudete k nápravě jakkoli vyzvání,“ popisuje Dvořáček.
Pořádková pokuta
Za nesplnění „povinnosti nepeněžité povahy“ můžete dostat pořádkovou pokutu podle § 247 daňového řádu, a to až do výše 50 tisíc korun.
OSVČ, které mají povinnost odevzdat daňové přiznání elektronicky a neučiní tak, dostanou automaticky pokutu 1000 korun. Výjimku mají letos senioři nad 70 let, kterým správce daně případné pochybení odpustí.
Majitelům datových schránek připomínáme, že právě oni musejí podávat přiznání výhradně elektronickou cestou. Od loňského roku jsou datovky povinné pro všechny podnikatele bez výjimky. Přiznání za rok 2023 tedy všichni podávají elektronicky.
Výše zmíněné postihy ve stejné výši vás čekají i v případě, že včas nepřiznáte a nezaplatíte jinou daň, ke které jste za zákona povinni (silniční daň, DPH, daň z nemovitých věcí). Za určitých okolností může případné postihy odpustit přímo ministr financí.
Výše zmíněná daňová exekuce hrozí daňovým poplatníkům za dlouhodobé neplacení nedoplatků a dluhů.
Co je daňová exekuce?
Daňová exekuce slouží k vymáhání daňových nedoplatků a pokut, udělených v takzvaném daňovém řízení. Nedoplatkem se rozumí částka a příslušenství daně, která nebyla do té doby uhrazena navzdory uplynutí splatnosti. Daňovou exekuci provádí finanční úřad.
Správce daně může vydat vlastní exekuční příkaz na:
- srážku ze mzdy plátce
- přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (nejčastěji banky, případně záložny atd.)
- přikázáním jiné peněžité pohledávky
- postižení jiných majetkových práv
- prodej movitých věcí
- prodej nemovitostí dlužníka
Podrobnosti najdete v daňovém řádu (paragrafy 177 – 227 zákona 280/2009 Sb.)
V případě placení záloh na povinná pojištění (sociální a zdravotní) je systém sankcí ze strany příslušné zdravotní pojišťovny či České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) poněkud odlišný.
Nenapravitelným hříšníkům, kteří se správcem daně nekomunikují nebo své chyby odmítají napravit, hrozí výše zmíněná daňová exekuce. K jejímu nařízení a vymáhání musí být nicméně naplněno mnoho právních předpokladů.
Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jaké hrozí sankce opozdilcům?
Exekuční náklady musí logicky zaplatit dlužník. Náklady za nařízení daňové exekuce činí dvě procenta z částky, pro kterou je exekuce nařízena, nejméně však 500 korun a nejvýše půl milionu korun. Povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.
U povinností k DPH je berňák přísnější
Také v případě neplacení daně z přidané hodnoty (DPH) jsou základní sankce totožné, u této nepřímé daně mají ovšem plátci či identifikované osoby i další povinnosti, jejichž neplnění je trestáno přísněji.
Zcela specifické sankce čekají plátce daně z přidané hodnoty, pokud neodevzdají včas takzvané kontrolní hlášení (KH). „Základní pokutu ve výši tisíc korun dostanete vždy, pokud neodevzdáte kontrolní hlášení včas, a to dokonce i v případě, že se opozdíte o jediný den,“ upozorňuje daňový poradce Michal Dvořáček.
Na rozdíl od přiznání k DPH případně k dalším daním, kde berní úředníci vždy tolerují zpoždění do pěti pracovních dní, u kontrolního hlášení taková benevolence obecně neexistuje.
Vyšší pokutě 10 000 korun se plátce nevyhne, pokud podá kontrolní hlášení až na základě výzvy ze strany berňáku. Dochází k tomu v případě, že poplatník kontrolní hlášení v zákonné lhůtě vůbec nepodá, případně jej pošle s chybami a není uznáno za platné. Pozor! Po výzvě musíte stihnout napravit svou chybu do pěti pracovních dnů. Od letošního roku se pro některé plátce DPH snižuje tato pokuta na polovinu (viz níže).
Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější
„Plátci by si měli své povinnosti bedlivě hlídat. Pokud to nestihnou do pěti pracovních dní od přijetí výzvy, dostanou pětkrát vyšší pokutu,“ připomíná daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. Čtenářům připomínáme, že se vždy počítají pouze pracovní dny.
Stejný postih se bude týkat i plátce, který správně kontrolní hlášení nepodal, ale nestihl v opravné lhůtě podat takzvané negativní (nulové) kontrolní hlášení.
„Pak je tu ještě jedna méně obvyklá sankce, kterou úředníci ukládají v případě vaší pozdní reakce na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení nejasných údajů v řádně odevzdaném KH. Úředníci mohou najít chybu například v DIČ odběratele či dodavatele, čísle dokladu, částce, datu plnění a podobně,“ popisuje poradce Dvořáček.
Pokud není chyba u vás, ale špatné údaje dodal váš obchodní partner, musíte to správci daně neprodleně sdělit (a potvrdit, že na vaší straně jsou údaje bezchybné). Pokud výzva zůstane bez reakce, zhubne vaše peněženka o 30 případně 15 tisíc.
Základní sankce související s kontrolním hlášením:
Od roku 2023 se snižuje výše některých pokut pro OSVČ a společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, na polovinu.
| Výše pokuty | |
| 1 000 Kč | plátce DPH nepodal KH ve stanovené lhůtě, bez vyzvání finančního úřadu |
| 10 000 Kč / 5 000,- Kč | plátce DPH nepodal KH ve stanovené lhůtě a podá jej v náhradní lhůtě po vyzvání finančním úřadem |
| 30 000,- Kč / 15 000,- Kč | plátce DPH nepodal následné KH ve stanovené lhůtě od finančního úřadu k opravě, doplnění nebo potvrzení údajů v původním hlášení |
| 50 000,- Kč / 25 000,- Kč | plátce DPH nepodal KH v náhradní lhůtě nebo po výzvě k opravě neprovedl změny v následném KH |
| 500 000,- Kč | plátce DPH neplní své daňové povinnosti a ztěžuje nebo maří finančnímu úřadu výkon správy daně |
Jak sankce zmírnit?
Ani hříšníci ale nejsou bez šance dosáhnout na zmírnění pokuty nebo penále. Berní úředníci vám rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš místně příslušný FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek 1000 korun.
„Možností, jak sankce zmírnit, je tradičně institut individuálního promíjení příslušenství daně. Od 1. ledna 2021 byla navíc nově do daňového řádu zakotvena možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně,“ připomíná poradce.
„Samotné prominutí je podmíněno existencí ospravedlnitelného důvodu a splněním formálních náležitostí, např. úhradou daňového doměrku, dodržením lhůty pro podání žádosti nebo podáním daňového tvrzení, se kterým byl daňový subjekt v prodlení. Prominutí příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo jeho statutární orgán závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy,“ upozorňuje v metodickém pokynu Generální finanční ředitelství.
Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři
Michal Dvořáček, daňový poradce
Prostřednictvím žádosti o prominutí lze zredukovat penále až o 75 procent. U úroku z prodlení, případně posečkání a pokuty za „opožděné tvrzení daně“ se můžete teoreticky postihu zbavit úplně. „Jinak řečeno: Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku,“ potvrzuje Dvořáček.
Tyto případy jsou však výjimečné, většina z těch, kteří dokáží přesvědčit správce daně o oprávněných důvodech prodlení, se dočká snížení pokuty či penále o 20 až 75 procent.
Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.
„Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři. Domluvit se dá i na posečkání dluhu. To ale musí být oprávněné. Úhrada dluhu by totiž musela pro poplatníka znamenat ukončení podnikání anebo vážnou finanční újmu, kdy by byla ohrožena výživa jeho nebo vyživovaných osob. Na každý případ se nahlíží individuálně,“ dodává ještě poradce.
Jakub Procházka
Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.