Nespolehlivých plátců v registru přibývá, jejich partneři by měli být obezřetní



Počty firem uvedených v registru nespolehlivých plátců loni dramaticky vzrostly. Ke konci roku 2015 se vyšplhaly na 3554, v průběhu roku se jejich počet zvýšil o 3401 a jen během prosince jich přibylo 457.

„To meziročně představuje zcela zásadní růst a obrat ve funkci registru, který po dvou letech od svého spuštění začal plnit svoji funkci,“ říká analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

V registru nespolehlivých plátců DPH jsou nejčastěji malé firmy z Prahy, které podnikají v oblasti obchodu. Jde zejména o zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, shodně s deseti procenty následují subjekty, které podnikají v oblasti nemovitostí nebo vědeckých a technických činností.

Firmy bez tržeb nebo s tržbami do 10 milionů korun tvoří 78 procent nespolehlivých plátců DPH. „V nejbližším období neočekáváme změnu trendu v prudkém nárůstu nespolehlivých plátců DPH,“ dodala Petra Štěpánová.

Stát je spokojený

Finanční správa si zavedení registru chválí. „Institut nespolehlivého plátce plní svoji funkci velmi dobře. Plátci, kteří byli prohlášeni nespolehlivými, po rozhodnutí o jejich nespolehlivosti v podstatné míře utlumili svoji ekonomickou činnost,“ konstatuje mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Firmy, které se ocitnou v registru, přitom nečeká žádný mimořádný postih ze strany státu. „Nespolehlivým plátcům nehrozí z titulu jejich zařazení na tento seznam žádná sankce,“ potvrzuje Petra Petlachová.

Přesto má registr pro problémové firmy negativní důsledky. „Označením společnosti za nespolehlivého plátce správce daně deklaruje, že společnost neplní všechny závazky, které jí z titulu daně z přidané hodnoty vznikají. Tyto společnosti daňová správa považuje za subjekty ohrožující veřejný zájem a je k nim i v rámci kontrol důslednější, tedy prověřuje jimi deklarované skutečnosti ve větším detailu či provádí častější daňové kontroly,“ popisuje Pavla Hadrabová, manažerka daňového oddělení Mazars.

Další dopady má registr na jejich vztahy s obchodními partnery. „Subjekty, které jsou nespolehlivými plátci, dostávají své zákazníky do rizika ručení za jimi neodvedenou DPH. Zároveň nejsou oprávněné požádat o změnu zdaňovacího období z měsíce na kalendářní čtvrtletí,“ doplňuje Pavla Hadrabová.

Podnikatelé by proto ve vlastní zájmu měli ověřovat, zda podniky, se kterými spolupracují, na této černé listině nejsou. „Společnost, která přijme službu nebo nakoupí zboží od dodavatele, jenž je v okamžiku poskytnutí služby nebo dodání zboží nespolehlivým plátcem a tato skutečnost je zveřejněna v registru plátců DPH, se stává ručitelem za DPH, kterou dodavatel z tohoto plnění nezaplatí,“ zdůrazňuje Pavla Hadrabová.

Pro odběratele to znamená, že pokud jejich dodavatel neuhradí DPH, musí ji odvést místo něj. „Společnosti by proto měly ověřovat, zda nejsou jejich dodavatelé nespolehlivými plátci. Většina účetních software dnes již automaticky tuto skutečnost ověřuje,“ dodává Pavla Hadrabová.

Od začátku zavedení institutu od 1. ledna 2013 až do poloviny roku 2014 tvořilo významnou část důvodů pro rozhodnutí o nespolehlivém plátci neuhrazení takzvaného zajišťovacího příkazu. Ten  vydává Finanční správa v  případech, kdy jednání firmy v daňové oblasti pokládá za nekalé. Tedy pokud společnost neplní své daňové a správní povinnosti nebo nespolupracuje s Finanční správou a nedaří se ji kontaktovat v případech vyměřování nebo doměřování daně podle pomůcek.

Jde o speciální případ, kdy má Finanční správa pochybnosti o předloženém daňovém přiznání konkrétní firmy a jeho úplné doplnění není možné na základě dokazování konkrétních položek na straně příjmů a výdajů.

V takovém případě využívá Finanční správa takzvané pomůcky, kterými mohou být poznatky o daňové povinnosti obdobných subjektů v daném oboru, v daném místě, různé statistiky, výpovědí svědků v jiných daňových věcech, znalecké posudky, výpovědi svědků v jiných daňových věcech, zprávy a vyjádření jiných správců daně nebo státních orgánů. Dalším příkladem pomůcky je i neúplné účetnictví. Například v případě ztráty dat pro účetnictví ve firmě to mohou být třeba povinnosti daného subjektu z minulých let a podobně.

Černá listina hrozí za více prohřešků

Od října roku 2014 došlo k rozšíření důvodů pro zařazení mezi nespolehlivé plátce DPH. Mezi ně začalo patřit například to, že firma nepodá daňové přiznání nebo související výpisy a přílohy, dále když plátce nereaguje na výzvy k jejich podání, příp. k další požadované součinnosti při správě daně. Došlo také ke zvýšení počtu rozhodnutí v případech, kdy plátce delší dobu dluží na dani více než 500 000 korun.

Od 1. ledna roku 2015 přibylo další kritérium nespolehlivosti, a to uvedení nepravdivého údaje ohledně reálného sídla. Toto patření bylo zaměřeno na takzvané virtuální společnosti.

V České republice je k platbě DPH přihlášeno zhruba 205 000 firem a více než 264 000 živnostníků. Podle analýzy společnosti Bisnode polovinu nespolehlivých plátců DPH tvoří malé společnosti s tržbami do 10 milionů korun. S 28 procenty následují subjekty, které tyto statistiky dle Českého statistického úřadu neuvádí a společnosti s tržbami mezi 10 a 60 miliony korun tvoří 15 procent nespolehlivých plátců DPH.

Dalibor Dostál