Ve srovnání s předchozími lety je ale bez práce stále výrazně více lidí. Vyšší nezaměstnanost byla naposledy na jaře 2017. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků bude lidí bez práce v dalších měsících letošního roku přibývat, ale nikterak výrazně.
Dubnový pokles už není tak překvapivý. Zásadní vliv na březnová a dubnová čísla má rozjezd jarních sezonních prací. I na nezaměstnanosti je vidět, že se ekonomika probouzí, říká ekonom Tomáš Volf.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vidí za pozitivními čísly také program Antivirus. „Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst. Antivirus je právem odbory, zaměstnavateli i ekonomy považován za nejúspěšnější vládní nástroj v době epidemie,“ opakuje ministryně.
Ke konci dubna evidoval Úřad práce ČR celkem 297 876 lidí bez práce (o zhruba devět tisíc méně než v březnu). Na trhu práce bylo v uplynulém měsíci asi 280 000 dosažitelných uchazečů. Oproti třetímu měsíci mírně narostl počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich prostřednictvím ÚP ČR nabízeli téměř 339 tisíc.
04/2021 | 04/2020 | 04/2019 | |
Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 4,1 % | 3,4 % | 2,7 % |
Počet uchazečů o zaměstnání | 297 876 | 254 040 | 209 828 |
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 279 508 | 235 523 | 188 421 |
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (březen) | 3,4 % | 1,9 % | 2,1 % |
Podle Eurostatu má Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU (aktuálně za Polskem). ČR byla premiantem několik let, o prvenství ji covid-19 připravil až v únoru 2021, tedy téměř po roce epidemie.
Prim hrají sezonní práce
S příchodem jara navíc začínají hrát klíčovou roli sezonní práce. „V březnu a dubnu došlo k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, v zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Podrobnější informace o struktuře nezaměstnanosti v dubnu 2021 v ČR
„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat. Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství zaměstnavatelé totiž vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet prostřednictvím Úřadu práce ČR volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře,“ dodává Najmon.
Pro tuzemský trh práce je nadále charakteristická disproporčnost ekonomické krize. Jinak řečeno: jsou odvětví, která výrazně postihlo nařízené uzavření provozů, především cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod, kultura. A na druhé straně oblasti jako průmyslová výroba, zdravotnictví, sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly. Poslední vývoj epidemie a očkování naznačují, že by se situace od května mohla postupně zlepšovat i v postižených oborech.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v dubnu v Karlovarském (6 procent), Ústeckém (6 %) a Moravskoslezském kraji (5,8 %). Tyto tři kraje měly nejvíce nezaměstnaných i v dubnu loňského roku. Vyšší čísla odpovídají dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,8 %). Situace se nejvíce změnila v Praze, kde oproti dubnu 2020 přibylo lidí bez práce o polovinu na 3,6 procenta.
Kovanda: Česko si nízkou nezaměstnanost kupuje na dluh
Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale postrádají lidi, takže budou chybět i byty, varuje člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.
„Situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“,“ myslí si Kovanda.
„Statistické údaje zakrývají skutečnost, že nízká úroveň míry nezaměstnanosti je výsledkem masivní podpory trhu práce na dluh z veřejných rozpočtů,“ upozorňuje ekonom.
Zároveň připomíná, že je v některých oborech zoufalý nedostatek pracovní síly. Například stavebnictví chybějí zejména agenturní pracovníci ze zahraničí, na které spoléhalo v době před pandemií.
„České veřejné rozpočty platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu – se pracovní síly nedostává. Tato situace není už střednědobě udržitelná. Nedostatek pracovní síly ve stavebnictví se projeví nižší úrovní výstavby, například v oblasti výstavby rezidenční, což ještě zesílí tlak na růst cen bydlení,“ dodává Kovanda.
Udržíme se pod pěti procenty
„Na datech o nezaměstnanosti je skvěle vidět, že se česká ekonomika probouzí. Ještě před dvěma měsíci reálně hrozilo, že volných míst bude méně než uchazečů o práci. Duben je druhým měsícem, kdy se tato dvě čísla opět vzdalují, což je dobrá zpráva pro trh práce,“ říká analytik Tomáš Volf.
Bezkonkurenčně nejnižší je aktuálně počet nových uchazečů o zaměstnání. „Těch bylo v dubnu pouze 28 649, což je nejnižší číslo za více než 20 let. Je to vlivem rozbíhající se ekonomiky a masivním dotacím podnikům na udržení zaměstnanců. To je však na úkor kondice veřejných financí,“ doplnil Volf.
Podle Volfa se počínaje květnem, kdy bude otevřena většina obchodů, podstatná část lidí vrátí do zaměstnání a celková nezaměstnanost by se tak mohla letos udržet pod 5 procenty. To, že ještě v dalších měsících mírně poroste, ale Volf nevylučuje.
„Stávající nízká a velmi nepřirozená nezaměstnanost je důsledkem vládních podpůrných programů. Jakmile budou ukončeny, nezaměstnanost vzroste, a to i navzdory každoročnímu nástupu sezónních prací i přesunům části zaměstnanců do oborů, kde dnes lidé chybí,“ varuje Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic.
jap