English version
Loni v lednu bylo bez práce 3,6 procenta Čechů. Statistiky zveřejnil Úřad práce ČR. Ačkoli je Česko v Evropské unii stále premiantem (podle dat Eurostatu 2,2 %), ekonomové předpokládají, že bude nezaměstnaných v dalších měsících přibývat.
Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o pracovníky převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezóny se stejně jako loni zvýšil zájem o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu (kuchaře, číšníky, pomocníky do kuchyně, recepční či lyžařské instruktory).
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je mírně rostoucí nezaměstnanost na počátku roku obvyklým jevem. „Od firem díky našemu podrobnému průzkumu víme, že osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd. Že firmy nechtějí šetřit na lidech je v dnešní době důležitou pozitivní zprávou,“ říká Jurečka.
„V přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé letos opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se, zejména kvůli dražším energiím či surovinám, na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných pracovních míst, která přes ÚP ČR nabízejí, klesl,“ připouští generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. Podle něj by se měla nezaměstnanost v zimních měsících ještě mírně zvyšovat, na jaře se s nástupem sezonních prací sníží.
Nezaměstnanost vzrostla v prosinci 2022 jen mírně
Největším problémem zůstává nezaměstnanost tradičně v okrese Karviná, kde dosahuje 8,5 %. Následují okresy Bruntál (7,3 %) a Most (6,9 %). Na opačném konci žebříčku najdeme okresy Praha-východ (1,6 %), Praha-západ (1,7 %) a Pelhřimov (2 %).
Volná místa vs. lidé bez práce. Nůžky se sevřely
Úřad práce ČR evidoval k 31. ledna celkem 283 059 uchazečů o zaměstnání (o 11 256 více než v předchozím měsíci a o 15 983 více než loni v lednu). Špatnou zprávou je to, že poprvé od začátku roku 2018 je v Česku více uchazečů o zaměstnání, než volných míst (281 141).
Bez práce jsou také mnozí Ukrajinci, kteří k nám utekli před ruskou agresí. Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od vypuknutí konfliktu do ledna 2023 práci více než 190 tisíc obyvatel Ukrajiny s dočasnou ochranou (zhruba tři čtvrtiny z nich jsou ženy). Někteří se nicméně vrátili zpět domů nebo už ze zaměstnání odešli.
Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 94 383 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Podle Úřadu práce ČR byli nejčastěji zaměstnáni jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě či jako obsluha strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé díky tomu získali pracovní sílu, kterou nutně potřebují.
Domácí trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tlak částečně uvolnit a umožnit pročištění pracovního trhu
Tomáš Volf, ekonom
Přesáhne nezaměstnanost 4 procenta? Firmy začínají propouštět
Podle ekonomů je 3,9 procenta relativně slušné číslo, za leden očekávali větší nárůst. V dalších měsících bude nicméně bude nezaměstnanost pravděpodobně atakovat čtyřprocentní hranici.
„Přestože podíl lidí bez práce vzrostl, nemusí se jednat o jednoznačně negativní zprávu. Domácí trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit a umožnit tak pročištění pracovního trhu,“ domnívá se hlavní analytik CitFin Tomáš Volf.
K nárůstu počtu lidí bez práce podle něj přispěly dva hlavní důvody. „Koncem roku se tradičně ukončovaly úvazky k prosinci a dále se neprodlužovaly. K růstu nezaměstnanosti také přispěl sezónní faktor poklesu stavebních prací. Do tohoto mixu pochopitelně vstupuje třetí důvod a tím je přicházející pokles ekonomiky, na kterou se některé firmy začaly připravovat propouštěním,“ doplňuje Volf.
Úřady práce ovšem v lednu zaregistrovaly 38 492 lidí, což představuje podstatný nárůst nejen oproti loňskému prosinci, ale také oproti lednu 2022. To je důkaz, že firmy začínají propouštět.
S tím, že nejde o alarmující čísla, souhlasí ekonom ze společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Český pracovní trh sice prochází ochlazením, což vzhledem k celkové ekonomické situaci nepředstavuje žádné překvapení. Pozorovaný nárůst registrované míry nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu oproti předchozímu měsíci ovšem pro leden nepředstavuje nic mimořádného, když přibližně stejný vývoj pozorujeme pravidelně každý rok,“ popisuje ekonom.
Situace na pracovním trhu je podle Hradila stále relativně klidná. „I pro nejbližší budoucnost zde zůstává v pohotovosti poměrně rozměrný polštář, který by měl zaručit, že nemožnost najít pracovní uplatnění zůstane v Česku spíše ojedinělým jevem,“ dodává analytik.
Další mírný nárůst nezaměstnanosti Hradil očekává v nejbližší době, přičemž vrcholit by měla poblíž hodnoty 4,5 % a za celý rok 2023 dosáhnout v průměru 4 procent (v roce 2022 3,6 %).
Krize se projevila minimálně
Podle ekonoma Pavla Spbíška se loňská energetická krize a související podnikatelská nejistota propisují do trhu práce minimálně.
„Zvýšení počtu lidí bez práce proti prosinci jde převážně na vrub sezónním faktorům, a nikoliv plošnému propouštění. Z těch, kdo práci přece jen ztratili, většina ihned nastoupila do nového zaměstnání,“ přibližuje Sobíšek.
Zaměstnavatelé v současné situaci neplánují zásadní propouštění
„Pro nejbližší měsíce očekáváme na trhu práce mírně zvýšený pohyb s tím, že některá existující pracovní místa budou zanikat, ale nová vznikat. V krátkém horizontu se může projevovat opatrnost podniků při otvírání nových pozic, což bude nezaměstnanost tlačit lehce nahoru. Počet volných míst přitom bude setrvale klesat,“ doplňuje ekonom.
Také podle něj by se měl během jarních měsíců růst počtu lidí bez práce zastavit. Podíl nezaměstnaných by měl letos zůstat pod hranicí 4 procenty.
S tím nesouhlasí Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Podle něj lze do léta očekávat pokles nezaměstnanosti k úrovni 3,6 procenta, ve druhé polovině roku ovšem poroste rychlejším tempem a přesáhne čtyři procenta.
„Česko bude letos koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy zhoršují odbytové možnosti. Ke snižování zaměstnaneckých stavů nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji,“ domnívá se Kovanda.
Dlouhý: Velké propouštění neočekáváme
Počet firem, které nově oznámily, že budou v následujícím půlroce propouštět zaměstnance, mírně vzrostl. Přesto se drtivá většina podniků nechystá navzdory drahým energiím a rostoucím nákladům stav zaměstnanců snižovat. Vyplývá to z aktuálních dat od firem, které analyzovala Hospodářská komora (HK ČR)
„I přestože firmy čelí nárůstu nákladů, dobrou zprávou pro zaměstnance je, že více než čtyři pětiny zaměstnavatelů se v příštích šesti měsících dávat výpovědi nechystají. Nabírat další zaměstnance bude každý sedmý podnik,“ komentoval výsledky šetření prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.
Počet firem, které oznámily, že budou propouštět, oproti předešlému půlroku vzrostl jen mírně, a to ze 14 na 17 %. „Zpomalení hospodářství, které aktuálně Česká republika zažívá, bude patrně jen mírné a nebude mít nijak dramatický dopad na nezaměstnanost. Ta by mohla tedy zůstat nízká i v dalších měsících,“ předpokládá Dlouhý.
Na propouštění zaměstnanců se chystají zejména velcí zaměstnavatelé. Velké podniky jsou ale zároveň i těmi, které plánují nové zaměstnance nabírat. Růst počtu zaměstnanců nejvíce očekávají firmy působící ve zpracovatelském průmyslu. Stejná část firem ale v tomto odvětví předpokládá pokles zaměstnanců. „To může svědčit o fluktuaci zaměstnanců v rámci daného odvětví. Zaměstnanci přechází od firem ve zpracovatelském průmyslu k jiným firmám působícím rovněž ve zpracovatelském průmyslu,“ dodal Dlouhý.
Hospodářská komora tento týden uvedla, že mezi malými a středními podniky zavládl mírný optimismus. Jejich nálada, která se v druhé polovině loňského roku vůbec poprvé za řadu let propadla i pod celounijní průměr, se opět mírně zlepšila. Zachytil to Index podnikatelské nálady malých a středních podniků, který za české podniky pro mezinárodní srovnání zpracovává Hospodářská komora.
Data ke stavu a výhledu počtu zaměstnanců vychází ze šetření Komorový barometr, který s půlroční periodicitou mapuje aktuální situaci podniků v České republice. Tentokrát se do něj zapojilo 419 firem, malí i největší zaměstnavatelé ze všech regionů a odvětví.
jap
