English version
Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 3,5 %. To je o 0,1 p. b. méně než v lednu a o 0,8 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za leden) nejnižší v celé EU, a to 2,4 % (průměr EU 6,5 %).
Nezaměstnanost se stále drží na relativně nízkých číslech a počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízejí, převyšuje počet evidovaných uchazečů o zaměstnání.
„Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od aktuální pandemické situace a s tím spojených přijatých bezpečnostních opatření. Do vývoje se s největší pravděpodobností promítne i právě probíhající válečný konflikt na Ukrajině,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon a dodává:
„Naši zaměstnanci jsou v úzkém kontaktu se zaměstnavateli, kteří nabízí volná pracovní místa pro migranty z Ukrajiny a oslovují další s dotazem, zda nemají zájem je přijmout. Také samotní zaměstnavatelé se aktivně obracejí na kontaktní pracoviště ÚP ČR a nová místa hlásí. V současné době evidujeme téměř 13 tis. takových pozic, například pro montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky v rostlinné výrobě, svářeče nebo třeba pokojské a uklízeče, ale také ve zdravotnictví či službách. Nabídka se každým dnem rozrůstá.“
Podle generálního ředitele ÚP ČR je si třeba uvědomit, že do ČR přicházejí především matky s dětmi a v první řadě se zajímají o to, jak se postarat o děti a kde se ubytovat. Následně začnou řešit záležitosti spojené se zaměstnáním. Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na webových stránkách úřadu.
Kvůli branné povinnosti musely svá místa opustit desetitisíce Ukrajinců, což zejména v průmyslových odvětvích způsobilo krátkodobě kritické situace. Naopak v dlouhodobém horizontu dojde k přílivu lidí, které bude potřeba zapojit do pracovního procesu. Brzy nastane čas, kdy bude akutní potřeba rekvalifikovat příchozí pracovní sílu z Ukrajiny tak, aby jim české firmy mohly nabídnout práci. Stát musí využít všechny nástroje, které má k dispozici. A to včetně zapojení soukromého sektoru a využívání modularizovaných rekvalifikací, které dodají potřebnou rychlost a flexibilitu.
Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v únoru v Ústeckém kraji (5,3 %), Moravskoslezském kraji (5,2 %) a dále v Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v únoru loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.
Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,6 %).Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti únoru 2021 poklesl o 1,7 p. b. na 4,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,2 %), Praha-západ a Pelhřimov (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,6 %), Bruntál (6,7 %) a Most (6,4 %).
Domácí únorová nezaměstnanost klesla na 3,5 % a je tak na špičce EU. Dílčí pohled však ukazuje na stále přetrvávající problém v rozevřených nůžkách mezi počtem uchazečů o práci a volnými pracovními místy. Na domácím trhu chybí přes 100 tisíc lidí.
Tomáš Volf, Citfin
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 50,9 % ženy, což představuje 134 166 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl o 0,1 p. b. na 3,4 % u žen zůstal na 3,7 %.
V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 337 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v únoru 43,8 roku, zatímco loni to bylo 42,8 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl těch v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 3,3 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 8 046 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 28.2. 2022 celkem 100 403 a tvořili 38,1 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Zajímavostí únorových čísel je obrovský přírůstek volných pracovních míst. Těch bylo zaregistrováno během měsíce 12 237, což je historicky nejvyšší únorové číslo. Na něm se ještě zřejmě nemohla podepsat invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která podniky možná povede v dalších měsících k intenzivnějšímu hledání pracovní síly kvůli odchodu nebo obavě z odchodu některých zahraničních pracovníků. Zdá se tedy, že byly podniky v únoru vybaveny slušným objemem zakázek, které by mohly českou ekonomiku zvedat, pokud je bude mít kdo realizovat.
Pavel Sobíšek, UniCredit
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 19 526) a uchazečů se střední školou (o 13 608). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci února bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 80 523.
Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 11 625 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 202, meziročně pak méně o 1 421 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,4 % (leden – 4,4 %, únor 2021 – 4,2 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci února v evidenci ÚP ČR 7 823 absolventů.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V únoru 2022 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 6,6 p. b. na 32,2 %, tedy celkem na 84 904 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s lednem prodloužila o 6 dnů na 488.
