Nezaměstnanost v době pandemie zasáhla nejvíce mladou generaci

Studie Michala Beňa, PhD. z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích naznačuje, že mladší generace čelí v dobách krize větší hrozbě ztráty zaměstnání než generace starší.

Studie Michala Beňa, publikovaná na webových stránkách International Journal of Business and Social Science Research se zabývá dopadem nezaměstnanosti v před-covidové éře i během samotné pandemie v jednotlivých generačních skupinách ve střední Evropě.

Shromážděné údaje ukazují, že nezaměstnanost s přibývajícím věkem klesá. Konkrétně v Rakousku je nezaměstnanost ve věkové skupině 55–64 let nižší o 3,7 %, v České republice o 1,9 %, v Maďarsku o 2,5 % a na Slovensku o 2,3 % v porovnání s věkovými skupinami 15-24 let a 25-54 let. Na druhou stranu věková skupina 15–24 let vykazovala výrazně vyšší nezaměstnanost. V Rakousku se jedná o 9,4 %, v České republice 6,1 %, v Maďarsku 11,7 % a na Slovensku 10,4 %. Tento negativní trend je nejčastěji způsoben nedostatkem pracovních zkušeností a nemožností socializace.

„Standardně se s krizemi lépe vyrovnají starší generace, které mají již ustálené pracovní návyky a větší zkušenosti. Jsou tak méně ohroženi. Nezaměstnanost mladých lidí je velmi citlivá na hospodářské cykly, a proto je vyšší pravděpodobnost, že budou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo bude pro ně obtížnější zaměstnání nalézt,“ říká Michal Beňo.

Výzkum také odhalil rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi muži a ženami, a to konkrétně v České republice a na Slovensku, kde ženy čelí většímu riziku ztráty zaměstnání ovlivněné pandemickou situací než v dalších zemích zařazených do studie, tedy v Rakousku, Maďarsku a Polsku. „Ukázalo se, že v České a Slovenské republice jsou ženy ohroženy ztrátou zaměstnání více. Jeden z důvodů je, že jejich pracovní pozice bývají velmi často ovlivněny dopadem krize. To se ukázalo již v minulosti, kdy jsme čelili jiným hospodářským krizím. Často se týká průmyslových odvětví,“ tvrdí Beňo.

Klíčovými nástroji pro předcházení růstu nezaměstnanosti i na její snižování jsou aktivní programy na podporu trhu práce. „Musí primárně sloužit skupině dlouhodobě nezaměstnaných s různými úrovněmi vzdělání, profesí a pracovních zkušeností. Programy by měly být zaměřené i na neaktivní osoby, které se vracejí na trh práce, například po ukončení vzdělání, po přestávce při výchově dětí nebo po dlouhodobé nemoci.“ 

Před vypuknutím pandemie covid-19 si Česká republika držela nejnižší míru nezaměstnanosti ve srovnání s dalšími členskými státy EU. V roce 2019 to bylo rekordní minimum 2 %, ale za uplynulý rok míra nezaměstnanosti opět vzrostla. Průměrná nezaměstnanost v EU se aktuálně pohybuje okolo 8 %. Konkrétně v měsíci únoru 2021 dosáhla celková nezaměstnanost mladých 9,3 %.

Stejně jako v minulosti během jiných krizí, kterým jsme čelili, se v současnosti zvýšil počet lidí, kteří nemají zaměstnání a obecně platí, že nejvíce postiženými jsou ti nejméně placení, nejméně kvalifikovaní a nejméně zkušení pracovníci. „Míra nezaměstnanosti se v době covidu-19 globálně dramaticky liší, a to i mezi největšími ekonomikami světa. Stejně jako recese z 80. a 90. let nebo z počátku roku 2000 a 2010, recese covid-19 způsobila trvalou, ale nerovnoměrně vysokou nezaměstnanost,“ doplňuje Beňo.

Redakčně upravená tisková zpráva VŠTE v Českých Budějovicích