Nezaměstnanost v říjnu klesla, je nejnižší v celé EU

V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie. Podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září) dosáhla 2,7 % (průměr EU 5,9 %).

V říjnu odešlo z evidence ÚP ČR téměř 40,5 tisíce lidí. Nezaměstnanost meziměsíčně klesla ve všech krajích, nejvíce pak v Praze. Hlavní město hlásí největší pokles i v rámci meziročního srovnání. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Za poslední dva roky se meziročně snížil podíl uchazečů o zaměstnání v kategorii 50+, a to o 1,7 p. b.

„Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, kterou si jako Česká republika držíme dlouhodobě, je dobrou zprávou. Potvrzuje se, že naše firmy stále umí vytvářet nová pracovní místa a za to všem zaměstnavatelům patří poděkování. Myslíme ale i na další rozvoj trhu práce. Stále totiž máme velké množství neobsazených míst, které musíme zaplnit všemi, kdo pracovat chtějí a mohou. Naším cílem je také zpružnění adresného přijímání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Zaměstnavatelé aktuálně hledají zaměstnance zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, dlouhodobě pak kvalifikované řemeslníky. Současně ještě stále mají stále zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

V následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezónních prací, pravděpodobně vzroste. Což odpovídá klasické vývojové křivce. Situaci mohou, i přes aktuální stabilizaci, nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v říjnu v Ústeckém (5,4 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v kraji Zlínském, v Kraji Vysočina, v Jihočeském a v Plzeňském kraji (shodně 2,6 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti říjnu 2022 o 0,3 p. b.

Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci října v okrese Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Pelhřimov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8 %), Most (7 %) a Chomutov (6,3 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů bylo 144 778 žen a tvořily 55,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3 %, u žen na 3,9 %.

V uplynulém měsíci hledalo práci 35 813 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,7 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 618 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče nebo třeba montážní dělníky.

V meziročním srovnání v říjnu mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30-49 let. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu, a to o 1,5 p. b. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 10. 2023 celkem 91 706 uchazečů nad 50 let a tvořili 35,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 10 447) a uchazečů se vzděláním vysokoškolským (o 5 145). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci října bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 77 561.

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,3 p. b. na 34,6 %. Tedy celkem na 90 031 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci 3–12 měsíců vzrostl o 1,9 p. b. na 34,8 %, (90 611 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím zvýšila o 4 dny na 494.

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 280 496 volných pracovních míst, o 1 499 méně než v září a o 16 864 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (9,8), Bruntál (6,4), Jeseník (4,4) a Děčín (4,3).

Na přibližně 72,7 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 70,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (85 989 míst) a ve Středočeském kraji (54 867 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 17 410 nových volných pracovních míst, což je o 3 více než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1 977 míst. ÚP ČR naopak obsadil 3 827 volných pracovních míst.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na portálu MPSV.