Nezaměstnanost vzrostla v prosinci jen mírně

Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za říjen) nejnižší v celé EU, a to 2,1 % (průměr EU 6 %).

Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.

Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících.

„Situaci na pracovním trhu podrobně sledujeme. Podle informací, které máme přímo od zaměstnavatelů, se pro letošní rok nechystá žádné velké propouštění. Firmám se většinou daří optimalizovat náklady. Problémem naopak stále zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí. Stále důležitější budou rekvalifikace, proto se na ně zaměříme, například prostřednictvím projektu iRekvalifikace. Ten nabídne kurzy v oblasti digitálních kompetencí, které budou dispozici přes nový e-shop,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

„Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Až do srpna byla v meziročním srovnání nižší, než v roce 2021. V září se pohybovala na stejných hodnotách a od října jsme zaznamenávali nárůst, který byl ale velmi mírný a pohyboval se v jednotkách desetin procentního bodu. V absolutních hodnotách ke konci roku mírně vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a klesl počet volných pracovních míst,“ shrnuje vývoj nezaměstnanosti za rok 2022 generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

V následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s už zmíněným útlumem sezónních prací pravděpodobně vzroste. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.

Ukrajina

Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce prosince 2022 práci celkem 173 246  osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba ¾  – 121 006  – z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 99 746 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. 

Nejvíce ve Středočeském (17 376 osob) a Plzeňském kraji (14 376 osob) a dále v Praze (11 217 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě a dále jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.

Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 15 431 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (listopad 14 871 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1 240 osob, listopad 1 342 osob) nebo uchazeči (14 191 osob, listopad 13 529 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny tvořili 5,2 % (listopad 5,3 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. 12. 2022 zaevidovalo na ÚP ČR 31 270 (listopad 29 440) cizinců pod dočasnou ochranou.

Úřad práce ČR jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud zahájilo 2 030 osob a 1 749 z nich ho už také úspěšně ukončilo. Většinou se jednalo o zvolené rekvalifikace, pouze 16 rekvalifikací bylo realizováno prostřednictvím zabezpečovaných rekvalifikací.

ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.

Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na jeho webových stránkách.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v prosinci v Ústeckém (5,5 %) a Moravskoslezském kraji (5,1 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém, Zlínském a Plzeňském kraji (2,9 %).

Meziročně se situace nejvíce změnila na Pardubicku, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti prosinci 2021 o 0,5 p. b. na 2,9 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou (1,9 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,3 %), Bruntál (6,9 %), Most (6,8 %) a Chomutov (6,4 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,5 % ženy, což představuje 145 468 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,4 % a u žen na 4,1 %.

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 36 874 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 450 volných pracovních míst.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 43,2 roku, loni to bylo 43,5 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

Vývoj počtu nezaměstnaných v závěru loňského roku však i nadále naznačuje, že se situace na pracovním trhu začíná ochlazovat. Firmy začínají být s nabíráním nových zaměstnanců opatrnější, než tomu bylo v první polovině loňského roku a na tom se nic nezmění ani v nadcházejících měsících.

Miroslav Novák, Akcenta

V meziročním srovnání mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak v kategorii 50 plus podíl nezaměstnaných osob klesl. V případě posledně uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k poklesu o 1 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o nárůst o 2 605 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 12. 2022 celkem 99 562 a tvořili 36,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se ZŠ (o 7 404) a uchazečů s VŠ (o 3 973). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci prosince bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 81 700.

Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 13 111 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 559, meziročně pak více o 703 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,8 % (listopad 2022 – 5,3 %, prosinec 2021 – 4,8 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci prosince v evidenci ÚP ČR 8 925 absolventů.

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR.

V prosinci 2022 poklesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 6,1 p. b. na 27,3 %, tedy celkem na 74 326 osob. Průměrná délka evidence ve srovnání s listopadem poklesla o 16 dnů na 466.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během prosince se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 40 756 lidí. To je meziměsíčně více 2 829 osob a meziročně více o 2 499 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (5 204) a Jihomoravský kraj (5 024). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 241). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 131) a nejméně v okrese Plzeň-jih (165). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti veřejné správy, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti rostlinné a živočišné výroby, z oblasti stavebnictví, vzdělávání a z oblasti pozemní a potrubní dopravy.

Za pozornost stojí uzavírání nůžek mezi počtem volných pracovních pozic a uchazečů, které může značit, že část pracovních úvazků skutečně ukončována je, ovšem tito zaměstnanci následně nacházejí alternativní uplatnění. Podle dostupných informací z firemního sektoru bude patrně tento trend pokračovat, když počet podniků hlásících úmysl propouštět dosahuje přibližně hodnot z recese v letech 2012-13.

Vít Hradil, Cyrrus

Naopak z evidence odešlo celkem 26 140 uchazečů, tj. o 10 392 osob méně než v předchozím měsíci a o 507 osob více než v prosinci 2021. Novou práci získalo 14 080 lidí, nejčastěji jako pracovníci v oblasti maloobchodu a velkoobchodu, vzdělávání, veřejné správy, zdravotní péče, výroby potravinářských výrobků, stravování a pohostinství nebo z oblasti pozemní a potrubní dopravy.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v prosinci 84 327 osob, což představuje 31 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 2 046 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 9 759 Kč měsíčně (prosinec 2021 – 9 232 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 19 787 (23,5 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 21 488 Kč, pak ÚP ČR v prosinci vyplácel 3 647 (4,3 %) uchazečům o zaměstnání.

V předchozím měsíci vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 804 419 tis. Kč (listopad 794 798 tis. Kč, říjen 798 681 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 288 647 volných pracovních míst, o 3 323 méně než v listopadu a o 54 501 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 72,1 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 73,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, zedníky, kamnáře a dlaždiče, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě nebo kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (76 045 míst) a ve Středočeském kraji (57 350 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 11 817 nových volných pracovních míst, což je o 32 627 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1 799 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 16 939 volných pracovních míst.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na stránkách Úřadu práce ČR .