English version
Míra nezaměstnanosti je v Česku nejvyšší za uplynulé tři roky. „Pokud nebereme v úvahu dobu covidové pandemie, je nejvyšší za takřka sedm let,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda.
Statistiky zveřejnil počátkem března Úřad práce ČR. Česko bylo v Evropské unii mnoho let premiantem, nyní je na třetí pozici za Maltou a Polskem. Ekonomové předpokládají, že nezaměstnanost už se v dalších měsících zvyšovat nebude, naopak. Lednová a únorová čísla jsou podle nich částečně způsobená sezonními vlivy.
Změna: Uchazečů o práci je víc než volných míst
To, co se v posledních měsících v Česku změnilo, je vyšší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, přesahující po letech počet volných pracovních míst. Počet uchazečů byl v únoru 2024 o 27 528 vyšší než množství registrovaných volných pracovních míst.
Už v lednu se podle ÚP ČR ve statistikách projevil efekt nového roku. Do evidence Úřadu práce ČR se hlásili lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, ale také živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.
A v únoru ještě nedochází k poklesu nezaměstnanosti kvůli zahájení sezónních prací. Počet nově registrovaných uchazečů o zaměstnání je ve srovnání s předchozím měsícem zhruba o třetinu nižší.
Nezaměstnanost zůstává na 3,5 procenta. Útlum průmyslu se do ní nepropsal
Ze strany zaměstnavatelů přetrvává i v letošním roce zájem převážně o technické a dělnické profese. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících a napříč celým odvětvím dopravy jsou v Česku trvale nedostatkovou profesí řidiči.
„Počet uchazečů na trhu práce odpovídá dosavadním trendům v nezaměstnanosti. Rád bych poděkoval firmám a zaměstnavatelům, kteří dávají lidem práci. Jsou důležitým prvkem stability na českém trhu práce. Stále je však řada volných pracovních míst, která jsou pro uchazeče k dispozici. Mezi ty nejžádanější se již tradičně řadí dělnické profese, ale také profese z oblasti gastronomie a pohostinství nebo jiné kvalifikované pozice,“ popisuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Trh práce se pomalu ochlazuje
Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof nicméně připustil, že lednové statistiky naznačují, že se trh práce v Česku začíná měnit.
„Vracíme se k situaci, na kterou jsme u nás za posledních šest let nebyli zvyklí. Třetí měsíc po sobě máme v evidenci Úřadu práce více uchazečů o zaměstnání, než je celkový počet evidovaných volných pracovních míst. Naposledy jsme dva měsíce v řadě takovou negativní bilanci zažili na začátku roku 2018. Současná situace sice odráží sezonní vlivy, ale i tak ji vnímáme jako důležitý signál, který nechceme podcenit,“ říká Krištof.
V lednu 2024 jsou bez práce čtyři procenta Čechů
„Zároveň vidíme, že roste počet zájemců o rekvalifikační a vzdělávací kurzy digitálních kompetencí. Lidé si začínají uvědomovat, že se trh práce dynamicky mění a že se ve vlastním zájmu musí průběžně vzdělávat a získávat nové kompetence,“ dodává šéf ÚP ČR.
Bez práce jsou také mnozí Ukrajinci, kteří k nám utekli před ruskou agresí. Podle dostupných zdrojů získalo v České republice od vypuknutí konfliktu do konce února 2024 práci více než 383 tisíc obyvatel Ukrajiny s dočasnou ochranou (více než dvě třetiny z nich jsou ženy). Někteří se nicméně vrátili zpět domů nebo už ze zaměstnání odešli. Ke konci ledna jich na území ČR pracovalo asi 121 tisíc.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti hlásí tradičně okresy Karviná (8,2 %), Bruntál (7,9) a Most (7,6), nejnižší nezaměstnanost naopak zůstává v okresech Praha-východ (1,5), Praha-západ (1,6), Pelhřimov a Benešov (2,2).
Obvyklý scénář? Nezaměstnanost bude na jaře klesat
Podle ekonoma ze společnosti Citfin Tomáše Volfa je nezaměstnanost v tuzemsku stále velmi nízká a navíc bude v dalších měsících lidí bez práce ubývat.
„V dalších měsících se bude situace na trhu práce zlepšovat a nezaměstnanost klesne. Takto nízká nezaměstnanost je ale dvousečnou zbraní, protože firmy mají stále velký problém najít vhodné pracovníky, a to se týká prakticky všech regionů a odvětví,“ popisuje Volf.
Inflační tsunami končí. V lednu přepsaly firmy ceníky jen mírně
Ekonomika je podle něj ve slušné kondici, německý průmysl se probouzí, domácí inflace spadla pod tři procenta a spotřeba Čechů půjde znovu nahoru. Komplikací může být to, že počet uchazečů začíná převyšovat počet volných pracovních míst, což v Česku v uplynulých letech nebývalo zvykem.
„V posledních třech měsících se bohužel potvrzuje tento nelichotivý trend. Lidí bez práce bylo v únoru 296 107, ale volných míst jen 268 579. Tento záporný rozdíl nastal v prosinci 2023 a to po téměř roce. Na jedno volné místo tak čeká 1,1 uchazeče,“ informuje ekonom.
Bez práce je aktuálně 4,2 procenta žen a jen 3,8 procenta mužů. Tento rozdíl se postupně smazává. „To jde ale na vrub nižšímu tempu sezónních zejména stavebních prací. Nůžky se opět rozevřou s příchodem teplejších měsíců,“ dodává Volf.
Co stále dusí ekonomiku
Letošní mírný nárůst míry nezaměstnanosti odráží podle ekonoma Lukáše Kovandy loňský propad hospodářství. „Tu stále „dusí“ poměrně vysoké ceny energií a také stále vysoké úrokové sazby, které doléhají například na stavebnictví. Zpracovatelský průmysl sice mírně roste, ale jak těžební, tak energetický průmysl jsou v citelném útlumu. Celkový výkon průmyslu je tak mdlý, a to i kvůli útlumu německé a čínské ekonomiky,“ vysvětluje Kovanda.
Vyšší než očekávaná míra nezaměstnanosti je podle Kovandy dalším impulsem pro Českou národní banku, aby dále výrazně snižovala svoji úrokovou sazbu. Ta by tak prý letos měla klesnout z 6,25 procenta na rovná čtyři procenta.
Také Kovanda se nicméně domnívá, že se s příchodem jara se bude nezaměstnanost postupně snižovat. „Nelze ale očekávat, že by v roce 2024 klesla pod úroveň 3,5 procenta, což bude pravděpodobně její červnová úroveň – úroveň pomyslného letošního dna,“ doplňuje analytik.
Nelze očekávat, že by v roce 2024 klesla nezaměstnanost pod 3,5 procenta, což bude pravděpodobně její červnová úroveň
Lukáš Kovanda, ekonom
Na postupném ochlazování českého trhu práce není podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila nic negativního. „Počet volných pracovních pozic se letos nachází na hodnotách, které jsme pozorovali naposledy v dubnu roku 2018 a lidí bez práce je – pokud odhlédneme od období poznamenaného pandemickými uzavírkami – nejvíce od srpna roku 2017. Ani toto srovnání ovšem nezavdává důvod k panice, jelikož tehdy byl český pracovní trh v dobré kondici a to samé lze říci i nyní. Spíše lze hovořit o mírném ochlazení směrem k normálnějším hodnotám,“ popisuje.
Propouštění? Není to masový fenomén, říká ekonom
Část firem podle Hradila omezuje nabírání lidí a ve výjimečných případech sahá i k propouštění. „Ovšem nejedná se o masový fenomén a případní propuštění pracovníci si z velké části nalézají alternativní uplatnění. Podobná situace bude podle nás panovat i v nejbližších měsících, kdy nejslabší zájem o nové zaměstnance bude panovat v průmyslu, ovšem růst naopak bude ve službách či stavebnictví,“ doplňuje ekonom.
S Kovandou i Volfem se Hradil shoduje na tom, že se nezaměstnanost v roce 2024 udrží pod 4 procenty. V průměru by mohla dosáhnout úrovně 3,8 % a poklesnout už v březnu.
Ekonom Miroslav Novák připomíná výrazný pokles počtu volných pracovních míst ve srovnání s předešlými lety. „Z pohledu vývoje v posledních dvou let je úbytek volných pracovních míst zřetelný. V únoru 2022 byl počet volných míst 364 tisíc., v únoru 2023 283 tisíc a letos v únoru zmíněných 268 tisíc lidí. Nižší poptávku po zaměstnancích hlásí na začátku roku firmy v průmyslu i ve službách,“ potvrzuje Novák.
jap
