Nezveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin může mít pro firmy fatální následky 

Z analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet vyplývá, že informační povinnost za rok 2020 splnilo jen 40 % společností, finanční výkazy za loňský rok ve sbírce listin zatím nezveřejnilo 91 % firem.

Daňové přiznání za rok 2021 bylo letos možné podávat do konce března v papírové formě, elektronicky do konce dubna a do konce června, pokud společnost využije služeb daňového poradce. Přesto, že se nejzazší termín pro zveřejnění výsledků hospodaření se blíží, finanční výkazy za loňský rok ve sbírce listin nezveřejnilo přes 91 % firem.

Ilustrační fotografie

Podle analýzy Dun & Bradstreet, která má k dispozici nejrozsáhlejší databázi finančních výkazů a platebních informací o tuzemských podnikatelských subjektech, informační povinnost za rok 2020 splnilo jen 40 % společností. 

„Dlouhodobá praxe ukazuje, že velké množství společností finanční výkazy do sbírky listin ještě doplní. I když se přístup firem k plnění informační povinnosti v posledních letech mírně lepší, stávající stav není uspokojivý.  Nezveřejňování výsledků hospodaření totiž výrazně ztěžuje možnost prověřovat si obchodní partnery. Obzvlášť v posledních několika letech, kdy pandemie COVID a nově i válka na Ukrajině významně změnily podmínky na trhu, roste význam spolehlivých informací a vývoji hospodaření firem a jejich platební morálce,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová s tím, že za posledních pět let finanční výkazy ani jednou nezveřejnila třetina českých společností.

„To pro firmy může mít až fatální důsledky. Rejstříkový soud totiž může zrušit obchodní společnost a nařídit její likvidaci z důvodu neplnění zákonných povinností, a to zejména zakládat stanovené dokumenty do sbírky listin rejstříkového soudu. Těchto případů přibývá,“ dodala Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet. 

Dlouhodobé statistiky Dun & Bradstreet ukazují, že lepší přístup k plnění informační povinnosti mají akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným. „Rozdíl zpravidla činí víc než deset procentních bodů,“ upřesnila Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet.  

Podíl firem, které v letech 2016 až 2021 nesplnily informační povinnost 

  2021 2020 2019 2018 2017 2016 
a.s. 92,72 % 47,11 % 39,50 % 35,54 % 33,04 % 30,66 % 
s.r.o. 91,09 % 60,01 % 53,93 % 49,75 % 47,18 % 45,59 % 
Celkem 91,18 % 59,34 % 53,16 % 48,96 % 46,37 % 44,70 % 
Zdroj: Dun & Bradstreet (data k 15. 6. 2022) 

Postoj firem ke zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin se podstatně liší v závislosti na jejich oboru podnikání, objemu tržeb nebo registrovanému sídlu. 

Podíl firem, které nesplnily informační povinnost v letech 2018 až 2021 podle tržeb 

Jedním z hlavních závěrů pravidelných analýz Dun & Bradstreet je skutečnost, že informační povinnost plní spolehlivěji firmy s vyššími tržbami. Pokud firma generuje roční tržby vyšší než jednu miliardu korun, je podíl firem, které v tomto ohledu porušují zákon o účetnictví nižší než 10 %. Opačný trend lze sledovat u podnikatelských subjektů, které tržby neuvádí. V této skupině firem informační povinnost neplní zhruba 80 % subjektů.  

  2021 2020 2019 2018 
neuvedeno 94,37 % 82,85 % 80,12 % 77,55 % 
1 – 9 999 999 Kč 88,81 % 49,19 % 41,29 % 35,81 % 
10 000 000 – 99 000 000 Kč 90,06 % 37,23 % 27,69 % 22,27 % 
100 000 000 Kč – 999 999 999 Kč 92,20 % 19,43 % 11,61 % 8,93 % 
 1 000 000 000 Kč a více 85,49 % 7,23 % 3,51 % 3,10 %  
Zdroj: Dun & Bradstreet (data k 15. 6. 2022) 

Podíl firem, které nesplnily informační povinnost v letech 2017–2021 podle sídla 

Mezi lety 2017 až 2020 měl registrované sídlo v hlavním městě nejvyšší podíl firem, které porušily zákon o účetnictví tím, že nezveřejnily finanční výkazy ve sbírce listin. „V Praze má sídlo přes 40 % českých firem, v rámci republiky je zde registrováno nejvíc společností na obyvatele. Podnikatelé zcela jistě využívají anonymního prostředí, které jim metropole nabízí, a proto se častěji vyhýbají plnění zákonných povinností,“ dodala Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet.  

  2021 2020 2019 2018 2017 
Jihočeský kraj 90,21 % 50,71 % 45,16 % 41,56 % 38,73 % 
Jihomoravský kraj 92,65 % 63,82 % 58,15 % 54,90 % 52,06 % 
Karlovarský kraj 89,32 % 52,66 % 47,24 % 43,83 % 40,81 % 
Královéhradecký kraj 86,61 % 40,12 % 32,24 % 28,94 % 24,89 % 
Liberecký kraj 92,57 % 60,02 % 55,92 % 53,19 % 51,37 % 
Moravskoslezský kraj 88,51 % 43,48 % 30,87 % 22,21 % 19,95 % 
Olomoucký kraj 91,02 % 54,64 % 46,53 % 40,02 % 36,88 % 
Pardubický kraj 88,42 % 47,20 % 41,43 % 35,35 % 28,73 % 
Plzeňský kraj 89,16 % 53,38 % 47,84 % 44,09 % 42,63 % 
Praha 92,21 % 66,31 % 61,01 % 57,31 % 55,02 % 
Středočeský kraj 89,92 % 56,48 % 50,70 % 46,54 % 43,85 % 
Ústecký kraj 90,95 % 54,55 % 48,69 % 45,72 % 43,74 % 
Vysočina 89,96 % 48,99 % 43,14 % 38,05 % 35,17 % 
Zlínský kraj 91,28 % 54,84 % 48,42 % 44,35 % 41,81 % 
Zdroj: Dun & Bradstreet (data k 15. 6. 2022) 
Redakčně upravená tisková zpráva Dun & Bradstreet 

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Daně a účetnictví
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme