Nigérie se neprávem démonizuje

Nigerijská ekonomika stojí na těžbě plynu a ropy, ceny komodit přitom radikálně propadly. Jak to na zemi dolehlo?
Pád cen komodit se projevil zásadně. Uvádí se, že prodej ropy a plynu tvoří něco mezi 70 a 80 procenty všech příjmů země. Ta v podstatě vsadila jen na těžbu, Nigerijci sami prakticky nic nevyrábějí, 95 procent všech věcí dovážejí ze zahraničí. Trochu aktivní zůstalo v zemi jen místní zemědělství. A teď se přísun peněz za ropu zastavil.

Nigerijci momentálně při porovnání nákladů na těžbu a prodejních cen prodělávají zhruba deset dolarů na každém barelu. Vláda vyčkává a směrem k veřejnosti se snaží situaci komunikovat mírně. Přímým důsledkem ale je, že prakticky všechno podražilo. Cena zboží z dovozu rychle roste i proto, že dolar je nyní hrozně vysoko.

Jak na zemi dolehl koronavirus?
Hranice byly uzavřeny do začátku června, ale jinak Nigérie nepřijala žádná přísná opatření, jako to udělaly evropské země. Jsou tu sice určité osvětové kampaně, ale Nigerijci stejně žádná pravidla, jako je sociální distanc, nedodržují. Například: Lidé vystoupí z autobusu, řidič jim sebere roušky a hned je rozdá dalším pasažérům.

Země také není dost ekonomicky silná ani na to, aby pomohla lidem a firmám v nouzi. Chudí lidé tu říkají: „Máme umřít hlady, nebo na koronavirus? To raději na koronavirus.“

Pro Afriku typická situace by byla pomoc zvenčí. Teď má ale Evropa a celý bohatý sever dost vlastních starostí. Chystá někdo pomoc?
Nigérie spoléhá především na Spojené státy americké. Velkou pomoc plánuje Čína. Podporu chystá i Evropská unie a Velká Británie. Nutno ale říct, že ve věci koronaviru se v Nigérii podle mě mnoho nestane. Lidé prostě umírají, často se ani neví, jaká je přesná zdravotní příčina. Vládu to moc nezajímá. Jediným výraznějším důsledkem pandemie může být, že z Nigérie odejde víc uprchlíků.

Jak zdražení a krize doléhá na řadové Nigerijce, jaká je jejich kupní síla?
Je relativně malá. Nigérie má přes 200 milionů obyvatel, ale z toho jen 50 až 70 milionů lidí spadá do střední nebo vyšší třídy. Zbytek populace žije na hranici chudoby. Pro představu cen a platů uvedu malý příklad. Průměrný Nigerijec, který pracuje v bance za přepážkou, bere v přepočtu na koruny zhruba 3,5 tisíce. A normální oběd na ulici vyjde v přepočtu na sedm korun. Ale na druhou stranu třeba tričko od značky Lacoste, které by stálo v Česku dva tisíce, tady vyjde v přepočtu na 3,5 tisíce korun. To platí obecně – kvalitní zboží z dovozu tu stojí víc než v Evropě.

My máme určitou výhodu: Nigerijec nakonec vždycky věří víc Evropanovi nebo přespolnímu obchodníkovi než jinému Nigerijci.

Co tedy Nigerijci spíš při koupi zvažují – cenu, kvalitu, zemi původu?
Trh je tu extrémně citlivý na cenu. Ale jak v posledních letech část lidí bohatne, zajímá je spíš značka. Už i střední třída si radši za dobrý brand připlatí. Pochopitelně jsou na trhu i různé levné padělky značkových výrobků. Země původu tolik nerozhoduje. Bohatší lidé vědí, že třeba Ferrari je prostě kvalitní značka, a už je tolik nezajímá, jestli je produkt z Evropy nebo odjinud. 

Nigérie je nejlidnatější země Afriky a její populace extrémně rychle roste. Jak se promítá populační boom do ekonomiky? 
To přelidnění je samozřejmě problém. Je tu všude spousta žebráků, spousta lidí bez práce a bez životní náplně. Někdy jim říkám „walking dead“, jak se bez cíle plouží po ulicích. Vláda se o ty lidi moc nestará. Na každou práci stojí fronta deseti dvaceti zájemců, i když je to třeba jenom místo pomocníka ve skladu.

Stát, který všechno dováží, má velikou populaci a pokud zrovna není krize, tak má i velké příjmy z ropy. To zní jako dobrý cíl pro vývozce.
Tak to je. Říkám, že dvě nejlepší země pro obchod v Africe jsou Nigérie a Jihoafrická republika. Obě mají peníze. Bohužel v Česku se Nigérie neprávem démonizuje. Samozřejmě, jsou tu různí podvodníci, ale těm se dá vyhnout. Někdy jezdí přímo do Česka podnikavci, kterým říkám „rybáři“ – chtějí chytit nějakou českou firmu.

Je důležité, s kým obchod začnete. Když vás někdo sám osloví e-mailem, jde garantovaně o podvod, můžete to rovnou hodit do koše. Řeším například problém firmy, která takto poslala do Nigérie 60 tisíc eur, které zmizely. Nejdůležitější je tedy najít dobrého partnera. Působí tu například řada seriózních zahraničních obchodníků včetně Libanonců, Izraelců či Američanů. V nalezení partnera samozřejmě mohu pomoci jak já osobně, tak i naše kancelář v Lagosu.

Často se zmiňuje jako problém také notorická korupce. 
Tu bych ale vlastně neviděl jako tak špatnou. V podstatě jde o to, že když v Nigérii něco chcete rychle – třeba nějaké zalistování výrobku – tak to prostě zaplatíte a opravdu dostanete. Korupce tu tedy urychluje administrativu. Když nezaplatíte, táhne se úřadování věčnost a ničeho nedocílíte.

Kteří čeští vývozci se v Nigérii už uchytili?
Do Nigérie můžete dovézt úplně všechno, proto je škála českých firem pestrá. Skleněné výrobky v Nigérii prodává firma Lasvit, začíná tu působit též sklářská značka Moser. Místní distributor se našel pro českého výrobce potravin Emco, uchytila se také další potravinářská značka Hamé. Extrémně populární jsou tu žiletky od firmy Jevíčko Czech Blades. Africký brokát dodává tradičně textilka Veba a popularitu získaly malotraktory od české firmy Knight. No a samozřejmě sem dodává vozy i společnost Škoda Auto.

Mají běžní Nigerijci alespoň nějaké povědomí o Česku, nebo je to úplně pod jejich rozlišovací schopnost? 
Vzdělaní lidé o České republice něco vědí. Někteří v Česku studovali, další nás znají díky fotbalu. 

Nigerijci sami prakticky nic nevyrábějí, 95 procent všech věcí dovážejí ze zahraničí.

A jak s Nigerijci probíhá obchodní jednání?
Vyjednávání jsou dlouhá, rychlíci to opravdu nejsou. Nigerijci málokdy napoprvé řeknou pravdu. Pořád s vámi hrají hru, že mají zájem. Ovšem pak třeba najednou přestanou komunikovat, protože na váš produkt nemají dost peněz. Jsou ale příliš hrdí, než aby to přiznali.

Ale zase když už obchod uzavřou, tak spolehlivě platí. S oblibou smlouvají, ale v přiměřené míře. Rádi se prezentují drahým oblečením, luxusními doplňky. Důležité je, že my máme určitou výhodu: Nigerijec nakonec vždycky věří víc Evropanovi nebo přespolnímu obchodníkovi než jinému Nigerijci.

• Desatero pro obchodování s Nigérií
• Aktuální informace k situaci v Nigérii v souvislosti s koronavirem

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz