English version
Tuzemské firmy mohou letos očekávat příliv nových expertů z Velké Británie (včetně Čechů, kteří na ostrovech před brexitem působili) nebo z Běloruska.
V českých podnicích stále často přetrvává přesvědčení, že R&D (Research & Development) aktivity jsou záležitostí jen velkých podniků, případně že by výzkum a vývoj měl financovat stát.
„Je sice pravda, že stát, respektive EU, nabízí pro výzkum a vývoj řadu podpůrných programů či fondů, ale jsou to firmy, které by si měly uvědomit, že inovace jsou především v jejich vlastním zájmu, protože představují zásadní podmínku jejich budoucí konkurenceschopnosti,“ upozorňuje Ilja Pavlov, ředitel společnosti Acamar, která firmám poskytuje konzultace a týmy IT expertů pro výzkum a vývoj.
Investice do inovací, rozvoje a zvyšování efektivity přitom podle něj rozhodně neznamenají pouze úpravy obchodního modelu nebo nasazování nových verzí softwaru, ale obecně mění podnikání k lepšímu a zvyšují konkurenceschopnost.
Svět po pandemii bude jiný
„Svět po pandemii bude zcela jiný. Transformace, kterou odstartovala, bude pokračovat i po jejím odeznění. Navíc může docházet k opaku offshoringu, tedy přesunu výroby do mateřských zemí velkých společností, což by se ovšem dotklo i oblasti výzkumu a vývoje,“ předpovídá Ilja Pavlov.
Českou republiku by podle jeho názoru tento trend mohl nepříznivě zasáhnout, protože podstatnou část investic do výzkumu a vývoje realizují v Česku právě zahraniční společnosti.
Ani současná situace přitom není příznivá, byť se v posledních desetiletích zlepšila.
Výdaje na výzkum a vývoj v Česku rostou
Česko podle údajů OECD ze závěru loňského roku mezi lety 2000 a 2018 zvýšilo své hrubé výdaje na R&D z 1,11 procenta HDP v roce 2000 na 1,93 % v roce 2018. Na průměr zemí OECD, který se pohybuje kolem 2,4 %, to však stále nestačí. OECD také o České republice uvádí, že zdejší soukromý sektor, zejména malé a střední firmy, investují do výzkumu a vývoje porovnatelně méně, než je průměr OECD a zdejší inovační aktivita je jen mírná.
Odhady celkových výdajů na výzkum a vývoj Českého statistického úřadu v podstatě odpovídají datům OECD. Při přepočtu na obyvatele má nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj Švédsko (přes 45 000 korun), Rakousko (45 000), Dánsko (43 300) a Německo (42 600 korun). V Česku jde pouze o 19 643 korun, nejedná se tedy ani o polovinu nejvyšších výdajů. Konkurenceschopnost České republiky je pak adekvátně nižší.
Zájem cizinců neklesá
„České firmy si často stěžují, že pro R&D nemají dostatek specialistů. To ale skutečnosti odpovídá pouze částečně, protože ČR má dobrou tradici kvalitního technického vzdělávání. Navíc i poptávka zahraničních odborníků po uplatnění zde je stabilní a v čase dokonce mírně roste,“ říká Ilja Pavlov.
Situaci může ovlivnit i brexit a uzavírání jednotného pracovního trhu mezi Velkou Británií a EU, kdy řada Čechů a jiných evropských národností žijících ve Velké Británii, včetně kvalifikovaných specialistů, může zamířit zpět domů.
„Stejně tak bude zajímavé sledovat běloruský IT sektor, který je jedním z nejvyspělejších a nejprogresivnějších v Evropě. V návaznosti na složitou politickou situaci je zdejší IT prostředí pod určitým tlakem a část odborníků i firem hledá, jak z toho ven. Nabízí se Polsko, Pobaltí či právě Česká republika,“ dodává Pavlov.
Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Acamar
