Nizozemsko oživuje ekonomiku, chystá megaprojekty za stamiliony eur

Podle odhadů úřadu CPB (Central Plan bureau) překročí na konci roku 2021 nizozemské HDP opět úroveň z konce roku 2019. V roce 2022 má růst HDP podle prognózy o 3,5 procenta a v letech 2023 až 2025 poroste ekonomika v průměru o 1,5 procenta ročně.

Investice se zvyšují mírně, především proto, že firmy váhají ve své investiční politice kvůli nedostatku materiálu a vyšším cenám. Vládní výdaje se zvýší, zejména letos kvůli vyšším výdajům na zdravotnictví, ale v roce 2022 porostou méně silně. Vývoz v obou letech silně roste pod vlivem oživující se mezinárodní poptávky.

Inflace zůstává mírná, nezaměstnanost také

Pod vlivem ekonomického oživení se opět zvyšuje i počet pracovních míst. Nezaměstnanost klesla poté, co dosáhla vrcholu 4,6 procenta v srpnu 2020. Nyní se blíží úrovním před koronavirem. V příštím roce mírně poroste. V roce 2020 část uchazečů o zaměstnání odešla z trhu práce. Tyto osoby se na trh vrátí. Do Nizozemska bude přicházet také více migrujících pracovníků.

Češi vybaví města budoucnosti chytrými stromy nebo multifunkčními lavičkami

Mzdy rostou v důsledku napjatého trhu práce. V roce 2022 CPB očekává zvýšení mezd v kolektivní smlouvě o 2,2 procenta v soukromém sektoru. Podle CPB zůstává inflace mírná. V roce 2022 se očekává nárůst cen o 1,8 procenta oproti 1,9 procenta v letošním roce. Inflace je způsobena především rostoucími cenami ropy. Růst nájemného je nižší kvůli zmrazení nájmů sociálních bytů a zastropování růstu nájemného v soukromém sektoru.

Režim podpory byl ukončen k 1. říjnu 2021. V důsledku toho vládní výdaje na koronu v roce 2022 klesnou. Náklady na testování, vakcíny a kompenzace pro MHD však budou pokračovat. Kabinet se rozhodl vyčlenit peníze navíc na opatření v oblasti klimatu (1,6 miliardy eur), odškodnění obětí aféry s příspěvky (1,2 miliardy eur) a bezpečnost (0,7 miliardy eur). Výdaje na vzdělávání porostou méně prudce, než vláda plánovala. Je to způsobeno především nedostatkem dostupného dalšího personálu. Očekává se, že veřejné výdaje porostou méně prudce než HDP.

Devět sektorů je v Nizozemsku TOP

Od roku 2009 Nizozemsko rozvíjí „politiku nejvyššího sektoru“ kolem devíti vybraných „nejlepších sektorů“. Ve špičkových odvětvích spolupracují zástupci firem, vědy a vlády na podpoře inovací a sdílení znalostí. Název top sektory odkazuje na mezinárodní pověst holandských znalostí a obchodu v těchto sektorech. Více než 90 procent špičkových sektorů jsou inovativní podnikatelé z malých a středních společností a sestávají ze směsice velkých společností, malých a středních podniků, začínajících a scale-upů. Výčet devíti nejlepších sektorů následuje. Jsou to: Zemědělství a potraviny, chemie, kreativní průmysl, energie, high-tech systémy a materiály, vědy o živé přírodě a zdraví, logistika, zahradnictví a výchozí suroviny, voda, investice.

Investice ve výši 646 milionů eur a rezervace 3,5 miliardy eur v deseti projektech by měly zajistit větší ekonomický růst v Nizozemsku. Tyto peníze z Národního růstového fondu chce vláda investovat mimo jiné do zeleného vodíku, inovativního a perspektivního vzdělávání a prodloužení severojižní trasy (linka metra města Amsterdam). Kabinet tím plně přijal doporučení nezávislého poradního výboru pro hodnocení v čele s Jeroenem Dijsselbloemem. Oznámili to ministr Van ‚t Wout (hospodářské záležitosti a klima) a ministr Hoekstra (finance).

Ve hře je v současnosti několik velkých projektů.

1. AiNed.

• Investiční program pro využití možností umělé inteligence pro nizozemskou ekonomiku a společnost.
• Investice z Růstového fondu do projektu je maximálně 276 milionů eur.
• Udělení grantu ve výši 44 milionů eur, podmíněný grant ve výši 44 milionů eura rezerva ve výši 188 milionů eur.

2. Zelená kapacita nizozemské ekonomiky

• Projekt urychlení aplikací zeleného vodíku mimo jiné v chemii, dopravě a těžkém průmyslu prostřednictvím inovací ve výrobě a aplikaci zeleného vodíku.
• Investice z Growth Fund dosahuje maximálně 338 milionů eur.
• Podmíněný grant ve výši 73 milionů eura rezervace ve výši 265 milionů eur.

3. QuantumDeltaNL

• Projekt se zaměřuje na posílení nizozemského kvantového sektoru. Tato technologie může mít velký význam pro zvýšení výpočetního výkonu. Tímto způsobem lze vytvořit komunikaci a sítě, které jsou mnohonásobně bezpečnější než současné prostředky.
• Investice z Growth Fund dosahuje maximálně 615 milionů eur.
• Přidělení ve výši 54 milionů eur, podmíněný grant ve výši 228 milionů eura rezerva ve výši 333 milionů eur.

4. Zdraví RI

• Cílem projektu je stimulovat využívání dat v oblasti zdraví a podporovat standardizaci mezi nizozemskými zdravotnickými institucemi, znalostními institucemi a společnostmi. To umožňuje lepší diagnostiku.
• Investice z Growth Fund dosahuje maximálně 69 milionů eur.
• Podmíněný grant ve výši 22 milionů eur a rezervace ve výši 47 milionů eur.

5. RegMed XB

• Cílem projektu je investovat do čtyř pilotních zařízení pro regenerativní zdravotní péči. Vyvíjejí se tam léčby, které využívají samoléčebné schopnosti těla. Chronickým onemocněním lze předcházet nebo je léčit. Nizozemská podnikatelská komunita může být v tomto směru průkopníkem.
• Investice z Growth Fund dosahuje maximálně 56 milionů eur.
• Odměna ve výši 23 milionů eur a podmíněná odměna ve výši 33 milionů eur.

6. Rozšíření metropolitní veřejné dopravy a urbanizace Jižní Randstad

• Tento projekt má za cíl investovat do posílení infrastruktury veřejné dopravy v regionech Haag, Rotterdam a Zoetermeer, rozšíření trati Leiden-Dordrecht a nových stanic pro lepší dostupnost.
• Fond národního růstu rezervuje peníze na projekt „Oude Lijn“ mezi Schiedamem a Delftem. Maximálně 1 000 milionů eur (50 % odhadovaných nákladů).

7. Rozšiřování systému městské hromadné dopravy MRA a urbanizace

• Tento projekt navrhuje prodloužení trasy metra Sever/Jih z Amsterdamu Jih na Schiphol a Hoofddorp a uzavření okruhu amsterdamského metra z Isolatorweg do Amsterdam Central. Cílem je zlepšit dostupnost a ekonomický růst.
• Národní růstový fond rezervuje peníze na projektovou složku „Pokračování trasy sever/jih“. Maximálně 1500 milionů eur (50 % odhadovaných nákladů).

8. Linka Brainport Eindhoven

• Tento návrh se týká samostatného autobusového pruhu pro bezemisní samořídící hromadnou osobní dopravu v kombinaci s inovačním programem pro automobilový průmysl. Cílem je posílit dostupnost a podnikatelské klima regionu a dát impuls autonomní (autobusové) dopravě.
• Národní růstový fond rezervuje 30 milionů eur (50 % odhadovaných nákladů) na programovou složku inovace projektu.

9. Posílení infrastruktury pro celoživotní rozvoj

• Tento projekt navrhuje investovat, mimo jiné, do personalizace digitálního přehledu školení a zkoušky s radami pro rozvoj pro lidi s praktickým školením. Cílem je přispět ke zvýšení a aktualizaci znalostí a dovedností pro lepší příležitosti na trhu práce.
• Národní růstový fond investuje do výše uvedených složek, maximálně do výše 90 milionů.
• Podmíněné přidělení 45 milionů eur na přehled digitální odborné přípravy a vyhrazení 45 milionů eur na poradenství v oblasti pilotního vývoje.

10. Přechod k inovativnímu a perspektivnímu vzdělávání

• Tento projekt navrhuje investovat do digitálního učení a nástrojů a ICT ke zvýšení kvality vzdělávání. Například v National Education Lab, kde se vyvíjejí prototypy pro další rozšiřování.
• Investice z Národního růstového fondu činí maximálně 143 milionů eur.
• To se týká podmíněného přidělení 80 milionů eur pro Národní vzdělávací laboratoř a 63 milionů eur v rezervách na rozšíření slibných prototypů.

Nizozemsko a postoj k problematice klimatu

Po klimatickém summitu v Glasgow se Nizozemsko přidává ke skupině zemí, které chtějí ukončit investice do uhlí, ropy a plynu v zahraničí. Ve středu bylo jasné, že Nizozemsko se ke skupině nepřipojí, zatímco velcí investoři jako USA a Kanada tento krok učinili. Ve Sněmovně reprezentantů došlo ke kritice a kabinet se následně rozhodl zúčastnit.

To zahrnuje ukončení vládních investic do projektů fosilní energetiky v zahraničí, jako je hledání nových ropných polí nebo výstavba plynových elektráren. Tyto investice jsou neslučitelné s cílem omezit globální oteplování o 1,5 stupně.

Odcházející státní tajemník Hans Vijlbrief (Finance) v dopise Sněmovně reprezentantů píše, že se kabinet pokusí ukončit mezinárodní podporu fosilních projektů do konce roku 2022. Podle něj je nadále možné podporovat projekty využívající fosilní paliva, jako jsou továrny na výrobu oceli nebo plastů. Investice lze také provést, pokud iniciátoři plně zachytí nebo kompenzují emise CO₂ svých projektů.

Podle Vijlbriefa nizozemská podpora exportu do průmyslu fosilních paliv představuje téměř dva tisíce pracovních míst ročně. Říká, že se chce společně s dotčenými sektory podívat na způsoby, jak učinit krok k zeleným investicím.

Vijlbrief doufá a očekává, že se k deklaraci připojí ještě více evropských zemí. O tom se stále diskutuje například v Německu. Mnoho zemí chce své investice ozelenit, „ale tempo je stále příliš odlišné mezi zeměmi,“ řekl státní tajemník.

Nizozemsko je poměrně velkým investorem do projektů fosilní energie v zahraničí. Děje se tak prostřednictvím pojišťovny exportních úvěrů Atradius, která společnostem působícím například v oblasti offshore těžby ropy a plynu v Africe garantuje přibližně 4,5 miliardy eur.

Nizozemská rozvojová banka FMO se rozhodla z vlastní iniciativy připojit k vedoucí skupině a s okamžitou platností bude investovat pouze do projektů udržitelné energetiky v zahraničí.

Andrea Märzová, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Rotterdamu