English version
Odcizení EU od občanů jednotlivých členských států prohloubila v roce 2015 silná imigrační vlna i obavy z terorizmu. V Evropě zasažené hysterií z nezvládnutého přílivu uprchlíků se objevují návrhy na zrušení či omezení schengenského prostoru. Sami Nizozemci na podzim prosazovali svoji malou obdobu Schengenu. Volný pohyb osob a pracovních sil by v případě jeho zavedení platil pouze v zemích Beneluxu, Rakousku a Německu.
Návrh prozatím spadl pod stůl, Unie, pro jejíž budoucnost je klíčové zachování jednoty, ovšem musí problém s přistěhovalci vyřešit co nejdřív. Nizozemsko i Evropská komise, jež slibuje do jara předložit zásadní změny ve společné azylové politice (tzv. Dublinském systému), budou mít v roce 2016 plné ruce práce.
National where possible, European where necessary
Země tulipánů a větrných mlýnů se chce podle zástupce velvyslankyně ČR v Nizozemsku Ondřeje Abrhama zaměřit během předsednictví na čtyři prioritní oblasti: Evropa jako inovátor a tvůrce pracovních míst, finanční stabilita a silná eurozóna, progresivní klimatická a energetická politika, a konečně ucelený a jednotný přístup k otázce migrace a mezinárodní bezpečnosti.
„Vztah Nizozemska k EU se odráží v prioritách, které tato země dlouhodobě prosazuje. Kritika směřovala v minulosti na přebujelost aparátu a zahlcení členských států unijními předpisy. Nizozemsko klade důraz na principy subsidiarity, tedy přenesení rozhodování na co nejnižší úroveň, a proporcionality v agendách EU nebo takzvanou better regulation, tedy zjednodušení právního prostředí a boj proti nadbytečné byrokracii,“ říká diplomat.
A jak Nizozemci definují tři základní principy svého předsednictví? „Omezit se na nezbytné“ pro ně znamená především postupovat v intencích agendy Evropské komise pro rok 2016. „Evropa inovativní“spoléhá především na sílu vnitřního trhu jako motoru evropské spolupráce. A konečně „Evropa propojující“ zahrnuje solidaritu mezi členskými státy, ale například i posílení role národních parlamentů,“ shrnuje Ondřej Abrham.
Holandský postoj nejlépe vystihuje motto: National where possible, European where necessary. Slovy velvyslance Nizozemska v ČR Eduarda W. V. M. Hoekse: Snažme se o přístup národní, pokud je to možné, a evropský, pokud je to nutné.
Léčba Wildersem
Vývoj na starém kontinentu v posledních měsících nahrává populistům. I Nizozemské království se potýká s výrazným nárůstem popularity krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), která by v budoucnu mohla zavést Amsterdam do politické i ekonomické pasti. „Průzkumy v posledních měsících skutečně ukazují na nemalý vzestup preferencí strany Geerta Wilderse. Pokud by se nyní konaly volby, byla by PVV zřejmě nejsilnější stranou v dolní sněmovně,“ varuje Abrham.
Wilders využívá – podobně jako ve Francii Marine Le Penová – strachu z islámu a běženců. „Nizozemsko a ostatní západní národy nejsou islámské země. Nechceme žádnou monokulturu. Chceme, aby naše vlastní židovsko-křesťanská kultura byla vůdčí kulturou v našich zemích,“ podbízí se politik, jehož slovům „všichni muslimové nejsou teroristé, ale většina teroristů jsou muslimové“ dopřávají aktuálně sluchu miliony voličů.
Wildersovi nahrávají obavy veřejnosti. Překážkou jsou pro něj nulový koaliční potenciál PVV a také to, že se nizozemské hospodářství opět nadechuje k růstu. Ekonomika v současnosti dosahuje zhruba dvouprocentního růstu a výhled do dalších let je optimistický.
Závislost na Německu
„Hlavním tahounem ekonomiky jsou především investice, kde vidíme růst o 7%, a export, jenž se letos zvýšil o téměř 5%. Svou troškou do holandského mlýna přispívá i vláda, která prosadila v parlamentu reformní balíček, jež sníží daňovou zátěž pro pracující o 5 až 9 miliard eur ročně. Měl by přinést až 35 000 nových pracovních míst,“ říká ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Haagu Roman Holý.
Hlavními devizami země na břehu Severního moře jsou technické znalosti, inovativní přístup ve všech hospodářských odvětvích a dostatek kapitálu. Zároveň platí, že je tamní vývoj závislý – podobně jako v případě ČR – na ekonomické situaci v Německu, kam směřuje 27 procent vývozu. „Stejně jako ve vašem případě je i naším největším partnerem Německo. Když je Německo nemocné, Nizozemsko kýchá,“ shrnuje velvyslanec Eduard W. V. M.Hoeks.
„Výše zmíněná čísla ale zároveň naznačují největší slabinu zdejší ekonomiky – její otevřenost a proexportní zaměření, tedy zranitelnost v případě poklesu mezinárodního obchodu či ekonomik okolních zemí. Dalším dlouhodobým problémem je situace na trhu s nemovitostmi a vysoké zadlužení domácností, kdy celkový objem dluhů, tj. zejména hypoték, přesahuje 110 procent HDP, respektive 750 miliard eur,“ upozorňuje Holý.
Tento deficit částečně kompenzují vysoké úspory obyvatel v penzijních fondech, které jsou nejvyšší v Evropě, dosahují přes 1140 miliard eur. Riziko je nicméně v tom, že fondy mají většinu svých investic v zahraničí.
Reformy proběhly nebo startují
Ačkoli je hospodářství největší země Beneluxu ve formě, tamní vláda se nevyhýbá reformám. „Nizozemsko již mnohé důležité oblasti zreformovalo. Proběhla penzijní reforma, v jejímž rámci došlo ke změně poměru doby spoření a důchodu, zároveň se hranice odchodu do důchodu posunula z 65 na 69 let. Navíc zde dobře funguje spoření v penzijních fondech,“ upozorňuje diplomat.
Komplexní, i když ne příliš populární změnou prochází také zdravotnictví. Cílem vlády je snížit náklady státu a zvýšit spoluúčast pacientů. Holanďané neplatí poplatky za návštěvu lékaře nebo za pobyt v nemocnici, jenže mají povinnou spoluúčast ve výši 385 až 885 euro ročně v závislosti na rozsahu pojištění. „V praxi to znamená, že pokud navštívíte lékaře nebo skončíte v nemocnici, až do několika set eur ročně si hradíte vzniklé náklady sami a teprve nad tuto částku jej dle vaší pojistné smlouvy hradí zdravotní pojišťovna,“ upřesňuje Holý.
Vyspělá Evropa je na cestě k obnovitelným zdrojům energie a ani v Nizozemsku nechtějí zůstat pozadu. „Základním cílem je v roce 2020 produkovat 14 procent energie z obnovitelných zdrojů. Od roku 2015 jsou naplánovány každoroční investice do obnovitelných zdrojů ve výši 1,4 miliardy eur,“ doplňuje obchodní rada. Nizozemsko chce postupně uzavřít všech 11 uhelných elektráren.
Kabinet Marka Rutteho hodlá do konce funkčního období upravit také daně. Daňový balíček obsahuje například nižší zdanění pracovníků s vyššími příjmy od 35 000 do 125 tisíc eur ročně, daňové úlevy pro seniory či zvýšení náhrad na péči o děti. Celkově by se měla daňová zátěž voličů snížit o pět miliard eur.
Zlatý trojúhelník
Obrovský význam pro konkurenceschopnost nizozemské ekonomiky mají výzkum, vývoj a inovace. Příjmy z licenčních poplatků a patentů představují úctyhodnou sumu 5 miliard eur (tedy zhruba 130 miliard korun) ročně, což je světový primát. Pro srovnání: Česká republika získala v roce 2014 z licencí a patentů pouze 1,7 miliardy korun.
„Prioritou kabinetu je tzv. zlatý trojúhelník tvořený vládou, univerzitami a firmami. Pouhých osm firem – ASML, DSM, KPN, NXP, Océ, Philips, Shell a Unilever – utratí za výzkum a inovace ročně více než 100 milionů eur. Rozpočet tří hlavních technických univerzit pak přesahuje jednu miliardu eur. Pokud by se ČR mohla někde inspirovat, pak asi právě ve fungování zlatého trojúhelníku a ve využívání silných a inspirativních osobností, které mohou uplatnit své bohaté zkušenosti z jednotlivých oblastí,“ říká Roman Holý.
Příjmy z prodeje licencí sice odtékají do jiných zemí, především do USA, jejichž společnosti zde mají své logistické nebo finanční základny. Zhruba 2,5 miliardy eur přesto zůstává v Nizozemsku. Takzvaný kreativní průmysl navíc zaměstnává asi 180 000 lidí a produkuje přes dvacet miliard eur ročně.
Brána do Evropy
Nizozemsko, které je podle HDP na hlavu jedenáctou nejbohatší zemí světa, je jednou z nejatraktivnějších zemí také pro zahraniční podnikatele. Brána do Evropy na břehu Severního moře nabízí investorům liberální podmínky, daňové úlevy i průhledné a stabilní právní prostředí.
„Nizozemsko je evropskou základnou pro většinu významných mezinárodních i českých společností. V zemi je registrováno více než 4200 českých firem, přímo nebo prostřednictvím majitelů. A není to kvůli daňové zátěži, protože některé daně jsou v jiných zemích nižší. Nulové sazby daně ze zisků z úroků a licencí poskytuje i Francie, Německo, Lucembursko nebo Švýcarsko. Je to v něčem jiném – ve vzdělané pracovní síle, sociální a ekonomické stabilitě, v pravidlech na ochranu investic a určitě i v dlouhodobé tradici,“ shrnuje ekonomický diplomat.
Podle ekonoma Aleše Michla je důležitá především právní stabilita a vymahatelnost zákonů, případně řada výjimek na zdanění příjmů. Vzhledem k výši korporátních daní nejde o klasický daňový ráj, atraktivní místo pro zahraniční byznys ovšem dělá z Nizozemska například osvobození zisku z prodeje podílů od daně z příjmů, osvobozeny jsou dividendy a kapitálové zisky z prodeje akcií v zahraničních dceřiných společnostech. Dále je to absence srážkové daně z úroků či rozsáhlá síť smluv o zamezení dvojímu zdanění.
Vzájemný byznys v číslech
Nizozemsko dlouhodobě patří mezi deset největších obchodních partnerů ČR a navíc můžeme v současnosti sledovat pozitivní trendy. Především stoupá vývoz, za prvních 10 měsíců téměř 89 miliard korunsrovnání s loňskem, číslo za celý rok nejspíše vysoce přesáhne 100 mld. Kč.. Celkové saldo obchodní bilance je vysoce pozitivní v náš prospěch (více než 12 miliard Kč).
Nejperspektivnějšími exportními položkami a sektory s největším potenciálem jsou potravinářství, automobilový a strojírenský průmysl, energetika, nábytkářský, sklářský a keramický průmysl, také zdravotnický a farmaceutický sektor.
V Nizozemsku je asi nejznámější „českou“ značkou Škoda Auto, která má téměř 5 % trhu a prodává zde cca 20 000 vozů ročně. Pak je to samozřejmě české sklo, jež nejvíce reprezentuje Bořek Šípek, který v zemi dlouhou dobu žil a měl tam ateliér, nebo firma Ajeto. Nizozemsko je zemí cestovatelů a piva. Bodují tam tedy i krásy České republiky a naše pivo. Plzeňský Prazdroj je možné koupit v prodejnách Albert Heijn a čepuje se v některých restauracích.
Obchodní diplomat ZÚ ČR v Haagu Roman Holý
Nizozemsko je podle čísel v současnosti největším zahraničním investorem v Česku, podle Romana Holého je nicméně třeba rozlišovat statistiky a realitu. V ČR totiž často investují nadnárodní firmy, které mají sídlo v Nizozemsku, nikoli přímo společnosti s holandskými majiteli.
„Nizozemští investoři u nás každopádně oceňují technicky kvalifikovanou pracovní sílu, která je navíc většinou velmi flexibilní. Jinými slovy: nabízíme jim německou kvalitu za české peníze, což je pro Holanďany často nejdůležitější kritérium,“ prozrazuje Holý. „Důležitou roli hraje také naše centrální pozice ve střední a východní Evropě a pro některé z nich dobré pivo, krásné ženy a hory,“ dodává s nadsázkou.
Zájem o investice je oboustranný, Nizozemsko je pro český byznys lákavé. „Jako příklad můžeme uvést společnost PPF, která nedávno koupila obchodní centrum a kanceláře v Nizozemsku za 3,6 miliardy korun nebo můj oblíbený příklad – firmu Boltjes International s výrobou v Červeném Kostelci a logistickým a obchodní ústředí v Nizozemsku, jíž nedávno koupil český podnikatel od nizozemského zakladatele,“ doplňuje Holý.
Jak na obchodní jednání
Svou prezentaci si vždy pečlivě připravte, a to jak po formální a rétorické, tak zejména po obsahové a věcné stránce. V naprosté většině případů stačí angličtina nebo němčina, ale pokud budete mít nějaké informace v nizozemštině, mohou vám pomoci. Očekávejte přímé, neformální často až brutální jednání a tlak na cenu. Studené sendviče a mléko nepovažujte za nepohostinnost.
Pokud máte již nějaké zkušenosti nebo exportní reference z Německa či Belgie, tak je uveďte – jste na půli cesty k úspěchu! Nicméně doporučuji nebrat Nizozemsko jako pouhý středně veliký a velmi vyspělý trh sám o sobě, ale spíše jako „bránu do celého světa“. I v Nizozemsku je vždy výhodou mít dobrého lokálního společníka, který detailně zná místní i sektorové podmínky (a mluví holandsky). Pokud si zde najdete kvalitního nizozemského partnera, můžete společně uspět nejen v Nizozemsku, ale také mimo Evropu například v Jižní Africe, Indonésii nebo Jižní Americe.
Obchodní diplomat ZÚ ČR v Haagu Roman Holý
Jakub Procházka
Foto: Gertan / Shutterstock.com
