English version
Stavební povolení trvající roky, stovky různých norem a předpisů. Výsledek? Dvě třetiny budov v Česku způsobují takzvaný syndrom nezdravých budov (SBS). U veřejných budov se to týká dokonce tří čtvrtin objektů.
Syndrom zastřešuje celou řadu zdravotních potíží osob, které se v těchto budovách nachází. Často přitom souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru, také proto je typický především pro zimní měsíce. Nejvíce problematické jsou z hlediska výskytu syndromu nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře. Eliminovat syndrom lze celou řadou způsobů, často se však jedná o nákladnější řešení.
Statistiky Státního fondu životního prostředí zároveň ukazují, že se tento jev týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. „SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy,“ řekla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Domy nedýchají
Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě či rekonstrukci. V konečném důsledku se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji. „Souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ řekla Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Negativní vlivy zesiluje také to, že se stavební firmy i projektanti snaží realizovat budovy s minimálními tepelnými ztrátami. „Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci,“ uvedl Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky a garážových vrat.
Novostavby a rekonstrukce
Právě trendy posledních let tak situaci výrazně zhoršují. „Syndrom nezdravých budov se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně,“ přiblížil Michal Šiška z portálu BezpečnostPráce.info, který se zabývá bezpečností na pracovišti.
Problémy tohoto typu přitom postihují prakticky všechny budovy – od bytových domů, přes ubytovny, veřejné budovy, kanceláře, až například po školy. Právě v nich je však podle expertů možné sledovat, že se kvalitě vnitřního prostředí a syndromu nezdravých budov věnují více než v minulosti. „Jedná se zejména o veřejné budovy, jmenovitě školy. V posledních letech pozorujeme větší starost o zdraví žáků a kvalitu vzduchu ve třídách, což se projevuje zejména na zvýšeném zájmu o systémy nuceného větrání s rekuperací vzduchu,“ sdělil Ivo Winkler ze společnosti Enbra.
Naopak nejvíce postiženými místy jsou dlouhodobě kanceláře. „Problémy se objevují především u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách. Jedním ze základních rysů takzvaných nezdravých budov je to, že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních šedesáti letech, jsou klimatizovány a obsahují značné množství umělých materiálů. Typickým příkladem jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ upřesnila Marcela Skřehotová. Podle ní zde dochází ke kumulativnímu působení řady rizikových faktorů pracovního prostředí, s následky mnohem výraznějšími než lze očekávat při působení jednotlivých činitelů samostatně.
Dopady umělého prostředí
Lidé si podle odborníků v moderních kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí. S tím souvisí i velmi častá stížnost na nedostatek kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru.
Syndrom nezdravých budov nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale také s jeho teplotou. „Většina nových a rekonstruovaných objektů je v nízkoenergetickém provedení, ale ukazuje se, že tyto objekty mají problém v letním období, často už i v obdobích přechodných, kdy dochází k jejich přehřívání. Vysoké teploty mají velký vliv na únavu či soustředěnost,“ doplnila Zuzana Mathauserová.
I z tohoto hlediska je však možné potenciální rizika snížit či eliminovat. „Často v tomto směru pomáhá venkovní stínicí technika, která teplo zadrží ještě před jeho vstupem do interiéru. S ohledem na letní období se jako nejvhodnější varianta jeví venkovní žaluzie, které zadrží až 94 procent tepelné energie. Pokud jsou navíc osazena čidly, pouští do interiéru optimální množství světla,“ sdělil Petr Přichystal.
Právě množství světla bývá dalším faktorem, který se na syndromu nezdravých budov podílí. Nejenom v mnoha kancelářích, ale také ve školách i školkách, které nemají dostatek denního světla, se umělé světlo z žárovek využívá i za bílého dne. Přehnané množství umělého osvětlení ale může mít negativní vliv na lidské zdraví i psychiku.
Místo žárovek světlovody
„Denní světlo je zcela nenahraditelné. Umělé světlo je totiž jednotvárné, bez přirozené dynamiky a blahodárných účinků na lidský metabolismus. Dostatek denního světla tak působí pozitivně nejen na dětskou psychiku, ale i na psychiku dospělých,“ říká lékařka Michaela Vančatová.
Při zajišťování vhodného osvětlení pro děti proto přichází některé školy s inovativními realizacemi. Například mateřská škola v pražských Stodůlkách nedávno dokončila kompletní rekonstrukci, při které použila takzvané světlovody. S podobným řešením přišly i Základní škola v Čakovicích či Mateřská škola v Lysé nad Labem. „Zabudované světlovody pomáhají splnit hygienickou normu osvětlení pro školní, pracovní a výukové prostory. V mateřské škole jsou pak navíc využity speciální velké rozptylovače, které denní světlo změkčují. Děti tak již nemusí být neustále pod umělým osvětlením,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway, která světlovody vyrábí.
Nezdravého prostředí se přitom lidé nezbaví ani po návratu ze školy či zaměstnání. Hygienické normy totiž nesplňuje až téměř 90 procent novostaveb. Včetně bytů a rodinných domů. Syndrom nezdravých budov tak podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zasahuje 85 procent obyvatel Evropy a USA.
„Stále více z nás vyznává zdravý životní styl – vyhledáváme kvalitní potraviny, sportujeme a staráme se o svou duševní hygienu. Ale často nehledíme na to, v čem žijeme. Zapomínáme na zdraví svého vlastního domova, který přitom nás a naše blízké zásadně ovlivňuje,“ upozorňuje Jan Řežáb, majitel developerské skupiny JRD, a dodává: „Dosud se o tom málo mluví. Proto nás obvykle vůbec nenapadne, jaké potíže nám může náš byt způsobit. Když vás průběžně trápí zdravotní komplikace jako bolest hlavy, únava, nevolnost, podráždění očí, suchý kašel, pobolívání v krku či různé alergie, stěží identifikujete, že příčinou může být nezdravé prostředí v bytě.“
Ministerstvo: O problému nevíme
Společnost proto začala poskytovat poradenství lidem, jak si svůj domov udělat zdravější. Plánuje i zapůjčení přístrojů, kterými si mohou doma změřit kvalitu ovzduší či intenzitu hluku.
Alarmující čísla o nevyhovujících novostavbách se podle všeho nepodepíší na změně stavební legislativy. „Ministerstvo pro místní rozvoj nemá údaje o neplnění hygienických norem k dispozici. Ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí je jedním ze základních požadavků na stavby. Tento požadavek je závazný ve všech fázích a typech stavebního řízení, respektive provádění stavby od záměru až po její užívání,“ uvedl Vilém Frček z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
O problematiku by se podle něj měly zajímat jiné resorty. „Gestorem ochrany veřejného zdraví je Ministerstvo zdravotnictví, respektive hygienické stanice, které mají ve správních řízeních a při dalších postupech podle stavebního zákona, ale také podle některých dalších právních předpisů, postavení dotčených orgánů, spočívající zejména ve vydávání závazných stanovisek ve věcech spadající do jejich působnosti,“ uzavřel Vilém Frček.
Dalibor Dostál
