Univerzitou nově vyvinuté sledovací zařízení ve fotopastech pomáhá dopadnout zloděje

Toto zařízení již vědci začali s úspěchem využívat ve fotopastech umístěných v univerzitních lesích nedaleko Kostelce nad Černými lesy. Pomohlo Policii ČR dopadnout zloděje, který byl následně odsouzen pro přečin krádeže.

Fotopasti, nebo také zařízení známá pod názvem sledovací kamery, jsou široce rozšířeny jak mezi vědeckou komunitou, tak mezi běžnými občany. Nejčastěji slouží ke sledování přítomnosti a chování zvířat ve volné přírodě, využívána jsou ale i ke sledování majetku. Tato zařízení jsou však poslední době často předmětem krádeží.

Vědci z FLD ČZU fotopasti běžně používají v rámci výzkumných projektů. Jedním z nich je například ověření vlivu přikrmování na prostorové chování divočáků v lesích České zemědělské univerzity v Praze v okolí Kostelce nad Černými lesy. V rámci tohoto experimentu jsou v lesních porostech umístěna automatická zařízení pro přikrmování divokých prasat a každé toto místo je sledováno fotopastí.

Experiment probíhá od roku 2020 a od té doby zmizelo vědcům z ČZU několik fotopastí. Bohužel spolu s fotopastí nevznikne vědcům pouze materiální škoda (cena jedné fotopasti se pohybuje v rozsahu 5-10 tis. Kč), ale přicházejí zejména o data v podobě fotografií a videí, bez nichž je bohužel často prováděný experiment nevyhodnotitelný. Vyčíslená hodnota ztráty datových souborů může i násobně překračovat cenu fotopasti, která pak může být po zloději vymáhána.

Vědci z FLD ČZU se proto ve spolupráci s firmou HIVE-Zox International rozhodli vyvinout sledovací GPS-GSM modul, pomocí kterého je možné fotopast sledovat i po jejím případném odcizení.

„Pro nás, jako pro společnost zabývající se sledováním různých druhů zásilek po celém světě, byla tato problematika zcela novou výzvou. Museli jsme vyvinout zařízení o malých rozměrech s dostatečnou kapacitou baterie, které bude moci být implementováno do těla fotopastí, tak aby nebylo možné rozpoznat, že zařízení sledovací modul obsahuje,“ uvádí Tomáš Horyna ze společnosti HIVE-Zox International.

Finální řešení pak obsahuje modul GPS, který zaznamenává GPS pozici fotopastí, GSM modul, který okamžitě odesílá údaje o pozici fotopasti pomocí sítě mobilního operátora a také gyroskop, který neprodleně rozezná, pokud s fotopastí někdo manipuluje. V terénu pak zařízení funguje tak, že pokud je fotopast na svém místě, zasílá pozici jednou denně. V případě, že gyroskop odhalí, že s fotopastí někdo manipuluje, okamžitě odesílá informaci, že je něco v nepořádku. Fotopast poté odesílá záznamy o pozici ve zrychleném intervalu, díky čemuž má uživatel přehled o jejím dalším pohybu.

Příběh hodný pana rady Vacátka

„Po umístění fotopastí do univerzitních lesů se nám první z nich ztratila již po třech dnech,“ říká Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Krádež vědci okamžitě ohlásili na Policii ČR a věc byla předána k šetření.

„Druhý den ráno jsem díky sledovacímu zařízení obdržel informaci, že někdo manipuluje s další fotopastí instalovanou v lese. Vzhledem k tomu, že jsem se pohyboval nedaleko tohoto místa, okamžitě jsem se k místu instalované fotopasti rozjel. Na lesní cestě bylo zaparkováno vozidlo a k němu přicházel po cestě směrem od místa, kde byla umístěna fotopast, muž. Poté, co mě zpozoroval, odskočil do lesa a za chvíli opět vyšel na cestu. Na otázku, zdali nemá u sebe fotopast, odpověděl, že nikoliv. Poté, co odjel, jsem ovšem na základě sledovacího zařízení nalezl fotopast v místech, kam odskočil do lesa,“ dodává Miloš Ježek.

Policii se však podařilo zjistit, že fotopast odcizená předchozí den se stále nacházela v autě, do kterého tento muž nasedl. Policie tohoto muže na základě trasy, kterou projížděl (zjištěnou ze sledovacího zařízení z fotopasti) a záznamů z průjezdových kamer v okolí, obvinila z krádeže.

Podezřelý L. Z. z Říčanska se pak u soudu ke krádeži přiznal a Okresním soudem v Kolíně byl odsouzen pro přečin krádeže. Vzhledem k tomu, že se jednalo o myslivce, je pravděpodobné, že přijde také o zbrojní průkaz.

Takovýchto fotopastí v současné době používá FLD ČZU více než 100 a snaží se předejít jak materiální ztrátě, tak zejména ztrátě dat, která jsou pro vědce nenahraditelná. „Smutné je, že se zaměstnanci univerzity nemohou plně soustředit na vědeckou činnost, ale musí se zabývat ničením terénních experimentů, a to i ze strany myslivců, jak ukázal tento příklad,“ uzavírá Jan Cukor z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, který se na projektu podílí.

Redakčně upravená tisková zpráva ČZU v Praze