Nový byznys na Ukrajině vzniká i za války, říká Oksana Antonenko

Zmiňuje také jaké nové příležitosti se v důsledku válečného konfliktu v zemi objevují nebo jak (nejen) českým podnikatelům může pomoct program Export pro obnovu Ukrajiny.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:43 – Omezení pro obchod na Ukrajině se uvolňuje
• 04:36 – České firmy obnovuje své podnikání
• 07:12 – Nové příležitosti v důsledku ruské války
• 12:33 – Podnikatelům pomůže program Export pro obnovu Ukrajiny
• 13:58 – Kyjevská kancelář CzechTrade znovu funguje
• 15:33 – Situace firem před začátkem ruské agrese
• 18:43 – Exportéři bojují o přežití
• 21:03 – Ukrajina na cestě do vyspělé Evropy
• 24:17 – Dramatický útěk z Kyjeva po zahájení ruské invaze

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

„Na ukrajinský trh se postupně vrátily téměř všechny české firmy, které v zemi působily před začátkem ruské invaze. Samozřejmě s výjimkou těch, které měly sídla či pobočky na aktuálně okupovaných územích. Dokonce se vyskytují i případy, kdy české firmy chtějí v zemi nově zakládat svá zastoupení,“ říká ředitelka kyjevské zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Oksana Antonenko. 

V důsledku válkou vyvolaných změn, konkrétně toho, že Ukrajina zakázala dovoz z Ruska a rovněž Běloruska, se totiž trochu nečekaně objevují nové obchodní příležitosti. Jedná se například o poměrně široké spektrum spotřebního zboží, různé druhy plechů, kovů či speciálních komponentů pro strojírenství. Týká se to také sektoru energetiky, konkrétně úsporných technologií a obnovitelných zdrojů energie apod. Následkem ukrajinského embarga vzniká rozsáhlá poptávka ukrajinských firem, což otevírá velký prostor zahraničním podnikatelům, včetně těch českých.

Firmám, které mají zájem těchto nově vznikajících možností využít a zároveň pomoci Ukrajině potřebné zboží či materiály dodat, Oksana Antonenko doporučuje speciální platformu určenou právě pro tyto účely nazvanou Export pro obnovu Ukrajiny. Na jeho webových stránkách představitelé firem do formuláře vyplní informace o tom, co by na ukrajinský trh chtěli nabídnout.       

Oksana Antonenko také zmínila, že na Ukrajinu se vracejí nejen české firmy, ale také agentura CzechTrade, která pod jejím vedením na začátku září znovu otevřela svou kancelář, aby byla exportérům k dispozici. 

Martin Zika

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Oksanou Antonenko

Tentokrát jsme si do studia Exportního zrcadla portálu BusinessInfo.cz pozvali paní Oksanu Antonenko, ředitelku zahraniční kanceláře agentury CzechTrade na Ukrajině, a to hned dvakrát. Poprvé jsme si s ní o situaci českých exportérů a o podmínkách pro podnikání na Ukrajině po zahájení ruské invaze povídali v květnu, a protože v následujících týdnech došlo k důležitým změnám, začátkem srpna jsme s ní o aktuálním vývoji mluvili podruhé. Předkládáme vám to nejzajímavější, co v obou rozhovorech zaznělo.

Martin Zika: Hostem ve studiu Exportního zrcadla portálu BusinessInfo.cz je paní Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Kyjevě. Naším hlavním tématem dnes bude situace na Ukrajině, především z pohledu podmínek pro podnikání, a to nejen českých firem. Paní Antonenko, dobrý den.

Oksana Antonenko: Dobrý den. Děkuji vám za pozvání do studia.

MZ: Děkuji, že jste dorazila. My jsme spolu mluvili koncem května. Části toho rozhovoru jsme pak použili v reportáži o situaci českých firem na Ukrajině. A tehdy jsme se mimo jiné bavili o tom, že čeští podnikatelé se snaží obnovit alespoň minimální část byznysu, který jim fungoval před násilným ruským vpádem na Ukrajinu. Tehdy jste říkala, že kvůli existenci tzv. Seznamu kritického dovozu, jenž obsahuje povolené položky, to nicméně nemohly udělat všechny firmy nebo respektive firmy ze všech oborů. Mě by zajímalo na úvod, jestli se tato situace nějak změnila?

OA: Začátkem července ukrajinská vláda zrušila tzv. Seznam komodit kritického dovozu. To znamená komodit, které lze dovážet na ukrajinský trh a které hlavně ukrajinské podniky mohly zaplatit v devizách. Seznam byl zrušen z toho důvodu, že v průběhu jeho existence se zjistilo, že ukrajinská výroba a ukrajinská ekonomika potřebuje spoustu komponentů a výrobků z dovozu. Každých přibližně 14 dní se seznam doplňoval o různé žádosti ze strany ukrajinských výrobních podniků, které tyto podniky posílaly na Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny. Proto bylo rozhodnuto, že seznam bude zrušen. Takže v současné době podobné omezení pro dovoz zboží na ukrajinský trh neexistuje a dovoz se řídí celním sazebníkem Ukrajiny. Zůstala ale určitá omezení na služby, které může objednat ukrajinský podnik, a za které může zaplatit v devizách.

MZ: Jaká ta omezení jsou?

OA: Národní banka Ukrajiny má teď velmi dlouhý seznam služeb, za které může ukrajinský podnik zaplatit v devizách. Jsou tam služby jako osobní a nákladní přepravy a například služby zdravotních laboratoří atd. Ten seznam je velmi obsáhlý, ale stejně je třeba zkontrolovat, jestli ta služba, kterou poskytuje český podnik, je na seznamu. Na první pohled se zdá, že tam žádná velká omezení pro naše české podniky nejsou.

MZ: Projevilo se zrušení tzv. Seznamu kritického dovozu položek, za které je možné platit devizami, na tom, kolik českých firem působí na Ukrajině? Zkrátka, jestli jich tam od začátku července působí více nebo působí intenzivněji? Máte o tom nějaké informace?

OA: Máme určitý přehled díky tomu, že u nás na CzechTradu je asi největší koncentrace informací o tom, které z podniků tam působí, jaké mají dotazy, problémy, co tam chystají. Řekla bych, že od června sledujeme větší oživení ve srovnání s březnem a dubnem. Dokonce se vyskytují případy, kdy české podniky chtějí zakládat svá zastoupení nebo své pobočky na Ukrajině, protože cítí i určité příležitosti, které nyní skýtá ukrajinský trh. Stále ale zůstává riziko, protože se i nadále válčí na východě a jihu Ukrajiny. Celé území je rizikové z hlediska nebezpečí raketových útoků, nicméně vyskytují se tam i určité příležitosti.

MZ: My se k příležitostem určitě dostaneme. Troufla byste si odhadnout, když bychom vzali, že před 24. únorem to bylo 100 %, tak jaký počet českých firem dnes na Ukrajině působí nebo alespoň v té minimální míře. Dá se to?

OA: Chcete slyšet množství, nějaké konkrétní číslo nebo poměr?

MZ: Jestli je to třeba polovina nebo dvě třetiny.

OA: Já si myslím, že na ukrajinský trh se teď vrátily téměř všechny podniky, jestli mluvíme o konci července, které tam působily. S výjimkou podniků, které měly přímo pobočky nebo sídla v charkovské nebo v záporožské oblasti. Tedy v těch oblastech, které jsou dnes okupované. Bohužel jsme řešili i dotazy, jak takovou pobočku uzavřít, co s ní udělat atd.

MZ: Pojďme tedy teď k tomu, co jste říkala před chvílí. To je velmi zajímavé. V důsledku změn, které přináší ruská invaze na Ukrajině, tam vznikají i nové příležitosti pro zahraniční firmy. Můžete to, prosím, rozvést?

OA: Ano, příležitosti vznikají z několika důvodů. Jeden z prvních důvodů je to, že Ukrajina zakázala dovoz zboží z Ruské federace. Před válkou se určité druhy komodit dovážely ve velkém z Ruské federace a byly tu i určité položky spotřebního zboží, druhy plechů, kovů nebo ještě dalších speciálních komponentů a zařízení pro strojírenství. Následkem toho zákazu, toho embarga, vznikají poptávky od ukrajinských podniků po těch položkách. A tady samozřejmě existuje příležitost i pro české společnosti nabídnout své výrobky a vstoupit na tento trh. A druhý důvod příležitostí souvisí bohužel i s tím, že některé významné ukrajinské výrobní závody se nacházejí na okupovaných územích. Například jedna z nejdůležitějších položek pro ukrajinský potravinářský trh je sůl. Prakticky jediným výrobcem byl závod Artemsol, který se teď nachází na okupovaném území. Takže Ukrajina sůl dováží. Také jsme se setkali s těmi poptávkami. Takových komodit je víc. Obchod to cítí a snaží se podle svých možností vstoupit. Existuje cenová konkurence, konkurence logistická, podle toho, kdo to může teď dodat a distribuovat na ukrajinském trhu. Pokud mluvíme o strojírenství, tak jak jsem se zmínila předtím, ne vždy nyní můžeme najít komponenty, zvláště určité druhy kovů, plechů nebo drátů na českém trhu.

MZ: Když jsme se spolu domluvili na tady tom rozhovoru, vy jste mluvila i o tom, že se zákaz dovozu týká i Běloruska. V souvislosti s tím, se například pro firmu Zetor naskytla příležitost pro dovoz techniky. Můžete uvést, o co konkrétně šlo?

OA: Ano. Bělorusko bylo tradičně významným dodavatelem zemědělského zařízení a zemědělské techniky, zejména traktorů střední kapacity. Jejich výrobce zaujímal na ukrajinském trhu určitý podíl. Protože teď následkem válečného konfliktu nemohou dodávat na ukrajinský trh, vznikla tak určitá příležitost pro našeho českého výrobce, který ji, jak věříme, využije. Víme o tom, že se k tomu připravuje. Připravuje se tam určitá investice a budeme držet palce, aby byla úspěšná.

MZ: Mluvila jste o dalších oblastech, kde se teď příležitosti objevují. Jsou české firmy schopné poptávku naplnit? Nebo jak to vypadá?

OA: Dalším sektorem, kde se nyní vyskytují příležitosti, je energetika. Logicky. Ukrajinská společnost a ukrajinská ekonomika se teď připravuje na podzim. Připravuje se na to komunální a státní sektor i obyčejné domácnosti. Takže v tom smyslu registrujeme poptávky po úsporných technologiích a po obnovitelných zdrojích. To znamená po solárních elektrárnách, bioplynkách, obyčejných elektrických spotřebičích nebo po komponentech pro výrobu těchto spotřebičů. Na Ukrajině působí podniky, které vyrábí hotové výrobky, ale k tomu nakupují hodně komponentů ze zahraničí.

MZ: Pokud by tedy byla česká firma, která by měla pocit, že by mohla nějakou poptávku uspokojit, co by podle vás měla udělat? Kde vůbec by mohla informace o poptávkách hledat?

OA: Tak ještě v březnu CzechTrade spustila ve spolupráci s CzechInvestem a Ministerstvem průmyslu a obchodu speciální platformu Export pro obnovu Ukrajiny. Na této platformě české podniky mohou vyplnit formulář a poslat nám svou nabídku a informace o tom, co vyrábí a co by chtěly nabídnout pro ukrajinský trh. A z druhé strany sbíráme informace o ukrajinských poptávkách, které nyní většinou zveřejňujeme na portálu BusinessInfo.cz, takže doporučuji sledovat portál BusinessInfo.cz, anebo využít naší služby v rámci CzechTrade, CzechTrade denně. Denně budete dostávat na svou e-mailovou adresu seznam aktuálních nabídek a poptávek podle určitého trhu. Pokud zaškrtnete Ukrajinu, budete každý den dostávat informace o tom, jaké jsou nabídky nebo poptávky z ukrajinské strany.

MZ: Dobrá zpráva pro české podnikatele určitě je, že vy jste se rozhodla se vrátit do Kyjeva. Pokud vím, začátkem září by měla začít znovu fungovat kyjevská kancelář CzechTradu. Co stálo za tímto rozhodnutím?

OA: Zvažovali jsme, kde bych mohla být víc přínosná pro podniky a pro podnikatele. Jestli dál působit na centrále CzechTrade tady v Praze, nebo jestli budu působit přímo na místě v Kyjevě a odtud čerpat informace na základě osobní komunikace jak s ukrajinskými podnikateli, tak se zástupci komunální a státní sféry. Z toho důvodu bylo rozhodnuto, že největší přínos a více informací bych mohla poskytovat, když budu působit v Kyjevě. Takže na základě toho se to nějak rozhodlo.

MZ: A bude kancelář fungovat v rozsahu, v jakém působila před ruskou invazí?

OA: Plánujeme, že budeme působit ve stejném rozsahu, že budu dělat zástupce CzechTrade na ukrajinském trhu. Další rozsah a další objem služeb bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace dál.

MZ: Pojďme si říct, kolik zhruba českých firem na Ukrajině působilo před vypuknutím toho konfliktu?

OA: Nemůžeme říct přesný počet, jelikož na trhu české firmy působí různým způsobem. Mají buď své obchodní zastoupení, založily tam své s. r. o. nebo mají obchodního partnera dovozce, dealera nebo se jednalo o velké strojírenské dodávky pro koncového zákazníka. Můžeme mluvit o několika stovkách českých podniků, které působily na ukrajinském trhu a působily v různých segmentech. Teď v současné době, v době stanného práva, funguje především segment zdravotnictví, kam české podniky dodávají zboží. Dále segment zemědělství, protože zemědělství je tahounem a zůstává tahounem ukrajinské ekonomiky. V neposlední řadě strojírenství a obranný segment.

MZ: To znamená, že to není tak, že by všechny české firmy ukončily svoji činnost na Ukrajině?

OA: Jednoznačně ne. Nejtěžší byly první 2–3 týdny. Celá společnost se nacházela ve stavu chaosu a šoku. Opravdu to byla, bych řekla, taková lidská reakce. Lidé se s tím setkali poprvé a nevěděli, co dělat, kam běžet, jak reagovat, co bude dál. Řešili své existenční problémy. Samozřejmě ten obchod byl na druhém, třetím místě. Přemýšleli o tom, jak zachránit své rodiny a své životy. A proto ty 2–3 týdny byla ekonomika ochromena, ale v polovině března jsme si všichni uvědomili, že se budeme muset přizpůsobit a žít a existovat v těch podmínkách. Především obchod a výrobní sféra začaly obnovovat svá logistická spojení a snažily se hledat nové cesty dodávek a komunikace se svými obchodními partnery.

MZ: Jak na to firmy reagují? Snaží se hledat nějaké náhradní trhy, nebo čekají a doufají, že se situace zlepší a budou se moci vrátit? Jak to řeší?

OA: Samozřejmě. To víte, že malé a střední podniky se vyznačuje vysokou úrovní vynalézavosti, takže hledají nové cesty. I CzechTrade nabízí služby vyhledání alternativních trhů. Tady specifikum je v tom, že firmy, které dodávaly na ukrajinský nebo na ruský trh, byly orientovány určitým způsobem. Ty trhy se vyznačují určitým způsobem podnikání, klientelou a mají spoustu dalších charakteristik, takže v tom případě se firmy snaží přeorientovat na další nejbližší trhy. To znamená na Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán. Záleží i na konkrétní produkci, kterou vyrábí. Takže to může být i Jižní Amerika. Řeší se to individuálně s naším konzultantem z CzechTradu, z centrály, co my můžeme nabídnout, jaký je názor zahraniční kanceláře, která působí v konkrétní zemi. Ta hned může říct, jaký potenciál má konkrétní produkce s těmito charakteristikami na konkrétním zahraničním trhu.

MZ: A když byste měla z pohledu člověka, který to měl přímo před očima, zhodnotit vývoj Ukrajiny v posledních letech z hlediska ekonomiky, z hlediska práva atd. Jak to vidíte?

OA: Tak jednoznačně, a to vám potvrdí i každý podnikatel, který působil na ukrajinském trhu delší dobu, že rozvoji ukrajinské legislativy, ekonomiky a vůbec podnikatelského prostředí hodně prospělo podepsání Asociační dohody s Evropskou unií v roce 2016. To byl impuls pro harmonizaci ukrajinské legislativy s evropskou legislativou o vypracování stejných pravidel podnikání. Samozřejmě za těch šest let Ukrajina nesplnila ten plán, který byl nastaven od samého začátku. Zjistilo se v procesu, že je vyžadován certifikát na harmonizaci, na akceptaci určitých technických reglementů atd., ale nicméně ten proces byl nastartován. Hodně se vylepšilo podnikatelské prostředí z hlediska toho, že nepotřebujete jako dříve, před sedmi, osmi lety, při založení podniku strávit týden nebo dva týdny na ukrajinských úřadech. Všude se vyžadovalo přímo razítko, podpis a teď se všechny procesy dostaly do elektronické podoby, což hodně prospělo jak transparentnosti celého toho podnikatelského prostředí, tak i snížení úrovně korupce.

MZ: Čili došlo tam k znatelnému pokroku.

OA: Jednoznačně. To vám potvrdí každý podnikatel, který působí na Ukrajině delší dobu. Není to ideální. Stejně na ukrajinském trhu velký význam i před válkou zaujímal ten stínový podíl. V určitých segmentech dosahoval 60–70 %, ale kdybychom se podívali na rozvoj, tak tam byl obrovský pokrok.

MZ: Jak jsem říkal, vy působíte ve funkci ředitelky agentury CzechTrade na Ukrajině. Působila jste v Kyjevě. Jak ta situace vypadala poté, co ruská vojska vstoupila na Ukrajinu? Vy jste museli utíkat s rodinou z města a bylo to poměrně dramatické. Můžete nám přiblížit, jak to probíhalo?

OA: Pár týdnů před zahájením invaze byla situace v Kyjevě a celkově na Ukrajině velmi napjatá. Jak víte, hodně velvyslanectví odvolalo své zaměstnance z Kyjeva a byla i varování ze strany různých států o tom, že Rusko se připravuje k té invazi.

MZ: Takže vy jste čekali, že se něco takového může stát?

OA: Ano, ale musíme si uvědomit, že ačkoliv, když si teď moji známí a přátelé vzpomínají na tu situaci, musíme konstatovat, že bylo hodně objektivních náznaků, že k tomu může dojít. Jenomže nikdo z nás tomu nemohl uvěřit, jelikož na našem území, v centrální Evropě, byla naposledy druhá světová válka. Já si myslím, že to byl především takový ten mentální problém, že jsme si nemohli připustit tuhle možnost. Pár dní před invazí jsem pravidelně volala obchodním partnerům a známým do Charkova, protože Charkov je nejblíž k východním hranicím, a ptala jsem se, jak to cítí, jak to vidí. Oni mi potvrzovali, že Charkov jako město funguje beze změn, všechno je v pořádku a necítí nějaké změny v běžném chodu města. A právě ve čtvrtek v 5 hodin ráno mi zavolala moje kamarádka z Charkova a řekla: „Oksano, oni to zahájili. Odjíždíme.“ Ta kamarádka má dvě děti a řekla, že už měli připravené kufry a hned v půl šesté ráno startovali. My jsme doma zapnuli televizi a oficiálně jsme se o tom dozvěděli. V půl sedmé ráno už jsem jela autem na čerpací stanici, protože jsem si hned uvědomila, že bude problém s benzínem. Já bydlím pár kilometrů za Kyjevem, takže jsme tam zjistili, že už jsou všude na čerpacích stanicích obrovské fronty a že tam strávíme 3–4 hodiny a já jsem měla v nádrži pouze 5 litrů. Nebyla jsem připravena, tak jsem řekla, že se zatím toho vzdáme, že je vidět, že část Ukrajinců už se připravovala, aby opustili zem hned, jak dostanou tu zprávu. Silnice kolem Kyjeva byly zacpány, a tak jsme se vrátili domů. Začala jsem přemýšlet co dál, protože v televizi už se objevily zprávy o tom, že Rusáci začali bombardovat letiště Hostomel, které je od nás asi tak 10 km. Slyšeli jsme výbuchy, zvuk stíhaček a nemůžu vám popsat… To je zážitek, takový strach, obrovský fyziologický strach, že jsem se začala třást a přemýšlet o tom, co dál.

MZ: Jak jste se tedy odtamtud dostala?

OA: Večer jsme jeli na čerpací stanici a už ta největší zátěž byla pryč, načerpali jsme benzín, já se zastavila v kanceláři CzechTradu a vzala s sebou techniku a všechno, co jsem musela vzít, jako ty nejdůležitější papíry a vrátili jsme se domů. V noci se začaly výbuchy opakovat a odpoledne v pátek jsme se rozhodli. Naši příbuzní, kteří bydleli 70 km na jih Kyjeva, nám nabídli, abychom přijeli k nim, že to je bezpečnější. Protože útok na Kyjev byl ze strany Běloruska, ze severu a z východu, tak jsme jeli na jih. Tam jsme byli u příbuzných asi 10–12 dnů. Cesta, která by mi běžně trvala hodinu a půl, tentokrát z Kyjeva trvala čtyři hodiny, protože se všichni snažili opustit Kyjev. Všichni počítali s tím, že bude útok na Kyjev a snažili se opustit město. Tam na té vesnici, na jih od Kyjeva, jsme se zdrželi těch 10–12 dnů. Byla jsem stále ve spojení se svými kolegy z CzechTradu. Nakonec jsme schválili, jako takové finální rozhodnutí, že odjedeme do České republiky, protože jsme pochopili, že to nebude rychlá válka.

MZ: Závěrem ještě jednou připomínáme, že 1. září v Kyjevě znovu začne pod vedením Oksany Antonenko fungovat kancelář agentury CzechTrade. Podnikatelé se na ni mohou obracet v případě jakýchkoliv dotazů týkajících se obchodování na Ukrajině nebo třeba možnosti zapojení do programu Export pro obnovu Ukrajiny.

Zpět na začátek