Nový český trend: pivní turistika



S pověstí pivní velmoci je v Česku zlatavý mok a jeho spotřeba vděčnějším tématem než ve většině zemí světa. Poté, co po roce 1989 zanikla řada menších pivovarů a trh si začali rozdělovat velcí hráči, se však v posledních letech začalo historické kyvadlo vychylovat na opačnou stranu. 

Malé pivovary jsou stále oblíbenější nejen jako zdroj českého národního nápoje, ale také jako cíl turistů. Podle průzkumu, který loni nechala zpracovat Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR), tuzemští spotřebitelé čím dál více navštěvují regionální pivovary rodinného typu, kterých jsou již více než čtyři stovky. 

Turistický hit

Tři turisté z deseti dokonce malé pivovary vyhledávají jako svoji cílovou destinaci. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají. 

Testování regionálních piv se tak začíná stávat zajímavou turistickou atrakcí, přičemž téměř polovina zákazníků je připravena si za lokální zlatý mok i připlatit. I to je důvodem, proč v současnosti vzniká každý týden jeden nový minipivovar.

„Skutečnost, že regionální pivovary se stávají turistickým hitem, dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a devět procent se tak chystá učinit,“ říká Tomáš Macků, ředitel výzkumu agentury IPSOS, který pro asociaci průzkum realizovala. 

Podle analýzy AMSP ČR z poloviny loňského roku existuje v současnosti 370 minipivovarů, tedy malých pivovarů s výstavem piva do 10 tisíc hektolitrů ročně. Velké pivovary, kterých je 45, však zcela dominují v celkové produkci piva, a to s celkovým podílem 98 procent. 

Přesto je zájem o investování do minipivovarů mimořádný, jen za poslední kalendářní rok vznikla padesátka nových malých pivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom ustával. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region.

Pivní stezky

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova. Poslední dobou se začínají propojovat do pivních stezek a přinášejí život do regionů, které by jinak jen těžko hledaly jinou atraktivitu,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

I když tržní podíl malých pivovarů není velký, podle odborníků mají výrazný vliv na obnovu pivní tradice v zemi. 

„Právě minipivovary se zasloužily o renesanci českého piva a pivovarnictví tím, že znovu nabídly zákazníkovi chuťovou a druhovou rozmanitost a začaly znovu velice trpělivě vychovávat českého a pak i zahraničního konzumenta piva. Jsou to malé pivovary, které pivu dávají znovu příběhy, jež jsme dlouhá léta znali jen z Hrabalova románu. A to je podstata tohoto boomu, že každý tento pivovar nabízí pivo s příběhem, svým, osobitým a originálním. Takže vidím budoucnost malých pivovarů velice dobře,“ doplňuje Radovan Koudelka, člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů. 

„Malé pivovary se stávají vizitkou regionů, turistickým cílem českého venkova a jsou živým důkazem naší podnikatelské a řemeslné tradice. I když se jedná o investici v řádech jednotek milionů, je pozoruhodné, že co týden u nás vzniká nový minipivovar,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP. 

Hledá se sladovník

Celková pozitivní čísla rozmachu malého pivovarského podnikání ale nekorespondují s počtem absolventů sladovník-pivovarník. Podle aktuálních údajů AMSP ČR nabízí program sladovník-pivovarník tři školy s kapacitou 45 absolventů ročně, nicméně zájem je menší a každý rok ukončuje školu tohoto zaměření v České republice jen přibližně 15 studentů.

Právě nedostatek sladovníků začíná být podle Karla Havlíčka pro obor problém. „Protože toto řemeslo nelze například nahradit cizinci na krátkodobý pobyt. Nejenže se jedná o dost specifickou profesi, ale sládek by měl mít ke svému produktu i osobní vztah a měl by být s jeho výrobou dlouhodobě spojen,“ upozorňuje Karel Havlíček.

Rekordní zájem o Plzeň

S trendem pivovarnické turistiky se snaží držet krok i velcí hráči. Například Plzeňský Prazdroj v loňském roce přilákal rekordní počet návštěvníků. Celkem jeho trasy v Plzni navštívilo 762 tisíc lidí, což je o šest tisíc více než v dosud nejúspěšnějším roce 2015.

„Nárůst zájmu o prohlídkové trasy i o další akce v obou plzeňských pivovarech nás nesmírně těší. Překonat čísla roku 2015 nebylo jednoduché, neboť v tom roce se Plzeň pyšnila titulem Evropské hlavní město kultury, což samozřejmě nalákalo do Plzně mnoho turistů,“ uvádí Pavla Mášková z oddělení turismu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

O loňský návštěvnický rekord se ze šedesáti procent zasloužili čeští turisté, výrazně se pak zvýšil zájem návštěvníků z Asie, zejména z Číny, Tchai-wanu a Jižní Koreje. Ti v loňském roce poprvé překonali množství německých turistů, kteří bývali tradičně nejpočetnější zahraniční skupinou návštěvníků pivovaru. „Celkem k nám na prohlídky pivovarů zavítali návštěvníci z padesáti zemí světa, ze vzdálenějších zemí například z Brazílie nebo Austrálie,“ říká Pavla Mášková.

Kromě tradiční trasy v pivovaru Pilsner Urquell začal loni Plzeňský Prazdroj lákat i na prohlídky pivovaru Gambrinus. Zcela novou trasu absolvovalo již několik tisíc návštěvníků. Na turisty zde čeká mnoho zajímavých aktivit, jako například škola čepování piva, senzorická prezentace surovin na výrobu piva, kde mohou lidé suroviny i ochutnat. Část degustace probíhá přímo v ležáckých sklepích, kde pivo zraje. V historické varně Gambrinus je dokonce možné uspořádat soukromý večírek či party.

Rekordní návštěvnosti dosáhl Plzeňský Prazdroj i díky úspěchu loni pořádaných akcí. S velkým zájmem se setkaly například oslavy 175 let od uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell s doprovodným programem nebo výstava o historii plzeňských hospod na nádvoří pivovaru.

Žádná tajemství

Prohlídky pro skupiny až 25 osob nabízí od roku 2009 také pivovar Svijany. Během zhruba šedesáti až devadesáti minut se při nich účastníci mohou seznámit s celým procesem výroby svijanského piva. Ve Svijanech, jako v jednom z mála pivovarů, jsou věrní klasické technologii českého piva plzeňského typu s dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených spilkách a zráním v ležáckých sklepích, která se v pivovarech už jen tak nevidí. 

„Nejde přitom o žádnou expozici jako v některých jiných pivovarech; návštěvníci u nás procházejí skutečnou výrobou, nic před nimi neskrýváme a rádi jim odpovíme na veškeré dotazy,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.  

Návštěvníci se přitom musí připravit na výrazné rozdíly teplot. „Na varně teplota hlavně v létě překračuje i 40 °C, zatímco u ležáckých tanků se pohybuje jen kolem 2 °C a je tam dost vlhko. Účastníkům proto doporučujeme několik vrstev oblečení,“ upozorňuje Petr Menšík.

Méně točeného, více plechovek

I když zájem návštěvníků o pivovary roste, piva se v zemi loni vyrobilo méně. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven klesla do října 2017 meziročně o 1,2 procenta. Zároveň pokračuje několikaletý trend poklesu piv točených a nárůst prodeje piv balených, kde nejvíce rostou plechovková piva. 

Některé pivovary tvrdí, že za poklesem stojí zavedení elektronické evidence tržeb a zákazu kouření v restauracích, ale statistická data to nepotvrzují. 

„Minipivovary se zasloužily o renesanci českého piva,“ Radovan Koudelka,
člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů.

„Pokud se podíváme na ekonomické výsledky našich klientů, zaznamenáme průměrný 16tiprocentní meziroční růst, zatímco Český statistický úřad uvádí pouze 8,2 procenta pro celý trh. To je za mne prokazatelný pozitivní efekt způsobený mimo jiné novými technologiemi, které EET podnikům – sice často nedobrovolně – přineslo,“ konstatuje Karolína Hejlová ze společnosti Storyous, která dodává pokladní řešení EET pro restaurace.  

Také dlouhodobá data ukazují, že pokles prodeje piv v restauracích je jen pokračováním dlouhodobého procesu. Do roku 1989 se v České republice pilo tradičně více čepovaného piva, poměr činil 65 : 35 ve prospěch piva prodaného v hospodách. Ještě v roce 2004 byla bilance prodejů vyrovnaná, od té doby ale prodej v restauracích vytrvale klesá. 

V roce 2016 činil poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech 61 : 39. V roce 2017 tak dál pokračoval trend, který odstartoval dávno před změnami loňského roku. To, že se zájem zákazníků posunuje jiným směrem, ukazuje také nárůst prodeje nealkoholických piv o 17,7 procenta na 555 tisíc hektolitrů. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku Dalibor Dostál. Foto: Hynek Glos.