English version
Nedostatek zaměstnanců na trhu práce i nástup mladších generací do pracovního procesu přináší firmám nový problém. Sebevědomější a nezávislejší zaměstnanci totiž stále méně snášejí, pokud se k nim firma nebo nadřízení pracovníci chovají jako k malým dětem. Týká se to například situací, kdy se o chvilku déle zdrží na přestávce na kávě nebo se chvilku věnují soukromému telefonu nebo komunikaci na sociální síti.
Na pracovištích se tak stává novým trendem větší samostatnost, takzvaná autonomie. Studii na toto téma v roce 2017 provedli vědci z University of Birmingham. Porovnávali data od více než 20 000 zaměstnanců. Výsledky ukázaly, že individuální kontrola plnění úkolů a samostatné plánování času přispívá k vyšší spokojenosti a motivaci zaměstnanců. Lidé, kteří se mohou v zaměstnání svobodně rozhodovat a nejsou kontrolováni na každém kroku jako malé děti, mají mnohem větší odpovědnost za množství a kvalitu odvedené práce. S rostoucí mírou autonomie tak roste i produktivita.
Důvěra zvyšuje výkonnost
„Individuální možnost rozhodovat o pracovní době pomáhá firmám nejen udržet dobré zaměstnance, ale i získat nové, výrazně snížit jejich fluktuaci a zajistit lepší výsledky. Navíc díky důvěře, kterou zaměstnancům prostřednictvím samoplánování poskytujeme, se z nich stávají sebevědomější a odpovědnější lidé,“ říká konzultant (poradenské) společnosti Déhora – Roman Urban.
Jednou z forem autonomie je možnost nastavit si preferovanou pracovní dobu. I ve firmách se směnným provozem je to možné díky systému takzvaného samoplánování směn. Autonomii přitom vnímají muži a ženy rozdílně. Pro ženy je důležitá časová flexibilita, která jim umožní skloubit práci s péčí o rodinu a domácnost. Muži zase preferují přesné načasování konkrétních pracovních úkolů, jejich pořadí a pracovního tempa.
Na základě tchajwanského průzkumu, provedeného mezi 1380 zaměstnanci ve 230 společnostech, se rovněž prokázalo, že autonomie přispívá k nižší hladině stresu zaměstnanců, má pozitivní vliv na jejich spokojenost i méně odchodů k jinému zaměstnavateli. Studie dokonce ukázala, že autonomie v pracovním prostředí může prodloužit život i zlepšit jeho kvalitu. Podle britské studie její nedostatek a s tím spojený stres naopak zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, a to dokonce více než kouření.
„Společnosti pozvolna přicházejí na to, že pokud dají svým zaměstnancům více nezávislosti, samostatného rozhodování a plánování, nemusejí zaměstnávat tolik manažerů, kteří by je neustále kontrolovali. Lidé chtějí být v práci respektováni a nestojí o to, aby se k nim nadřízení chovali jako učitelé k dětem v mateřské škole“, potvrzuje výsledky průzkumů Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení společnosti Déhora.
Přístup firmy je důležitější než peníze
Také další průzkumy ukazují, že přístup firmy k zaměstnancům se stává stále důležitějším faktorem, podle kterého se generace takzvaných mileniálů, tedy mladých lidí narozených na přelomu tisíciletí, rozhoduje, kde budou pracovat. Zatímco u starších zaměstnanců je největším stresovým faktorem v zaměstnání nedostatečná výše platu, mileniály mnohem více stresuje přístup a chování společnosti.
Přístup firmy ke svým pracovníkům považují mladí zaměstnanci za klíčovou součást společenské odpovědnosti podniku, spolu s ochranou životního prostředí. „Pokud firmy tento rostoucí trend chytře využijí, mohou si v této cílové skupině vybudovat dostatečnou konkurenční výhodu,“ dodává Tomáš Poucha, spoluzakladatel Marketingového institutu.
Máte tady tělocvičnu?
Generace mladých zaměstnanců má také stále větší nároky na vybavení pracoviště. Především progresivní, technologické firmy je lákají na bonusy, jako je vlastní tělocvična nebo firemní bar. „Cool image společností se stane rozhodujícím faktorem na pracovním trhu. Cílem zaměstnavatelů bude vytvořit z kanceláří tak příjemné prostředí, že se v nich pracovníci budou cítit stejně komfortně jako u sebe doma,“ říká Radek Procházka, řídící partner realitní a poradenské společnosti Prochazka & Partners.
„Vzniknou fitness centra i firemní bary, kde se mohou lidé po pracovním dni setkat a v uvolněné atmosféře probrat aktuální dojmy z náročného dne. Z kanceláře se tak rázem stane místo, z něhož hned nemusí zaměstnanci utíkat domů,“ dodává Radek Procházka.
Kromě nástupu nových technologií, jako je ovládání některých zařízení hlasem nebo virtuální realita, se kanceláře promění také fyzicky. Firmy budou podle odborníků investovat také do nadčasového designu, aby si udržely či získaly kvalitní zaměstnance, kterých je na trhu nedostatek.
Na druhou stranu podobné trendy se odrážejí spíše u nadnárodních společností, případně u technologických či poradenských firem. Stále platí, že v řadě, především menších výrobních podniků, je pro zaměstnance „svátek“, pokud nafasují solvinu na umytí rukou od mastnoty a nemusejí si ji kupovat ze svého. Slaďování interiérů či bary pro zaměstnance tam pracovníkům ještě dlouho budou znít jako sci-fi z jiného světa.
Dalibor Dostál
