Nový stavební zákon: Jaké změny přinese?

Zřejmě se nenajde nikdo, kdo by alespoň jedenkrát nezakusil nějaké větší či menší problémy při snaze získat stavební povolení, myšleno včetně přípravy projektu samotného, potřebných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů nebo správců technické infrastruktury. 

A právě počet a rozsah vyjádření potřebných pro jednotlivé projekty, které dnes samy o sobě nejsou přehledné a jednoznačné, navíc narážely na limitující rychlost samotných procesů. 

Nový stavební zákon zavádí lhůty tam, kde dnes chybí, a zavádí mechanismy pro jejich dodržování, aby stavebník na vyřízení žádosti již nečekal dlouhé roky, to vše pod srozumitelným heslem „1 razítko, 1 úřad, 1 povolení do 60 dnů a v případě přezkumu do 1 roku“. Jde tedy o více než desetinásobné zkrácení procesu oproti současnému stavu. Prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu budou teprve vznikat. Ale některé změny oproti současnému stavu jsou jasné již nyní. 

Úřady na stejném místě – kvalitnější a bez systémové podjatosti 

Zákon počítá s čistě státní stavební správou. Stavební úřady se sjednotí do jednoho úřadu, a to včetně dosavadních dotčených orgánů státní správy. Stavebník svůj úřad najde na stejném místě na kraji nebo v obcích. Ve kterých obcích budou, upřesní v následujících měsících vyhláška Ministerstva vnitra. Hlavním pozitivem této změny je, že před návštěvou tohoto jednoho úřadu a podáním žádosti o povolení stavby nebude třeba obíhat desítky dalších úřadů (dotčených orgánů) jako dnes. 

Státní stavební správa přináší několik benefitů. Jsou jimi zrušení systémové podjatosti (ta například v poslední době opět zablokovala pražský obchvat) nebo zastupitelnost úředníků (žádost nebude čekat na návrat úřednice z mateřské dovolené). Znamená také díky jednotnému metodickému vedení zvýšení profesionality a odbornosti státní stavební správy. Předvídatelnost rozhodování zabezpečí Nejvyšší stavební úřad tak, aby stavebník od Aše až po Zlín měl stejné podmínky bez ohledu na místo podání žádosti o stavební povolení. 

Spojení procesů do jednoho 

Zásadní změna nastává u projektů vyžadujících EIA (posouzení vlivů na životní prostředí, z anglického environmental impact assessment, pozn. aut.), kdy posouzení bude provedeno současně s povolením stavby, a tedy nad stejnou dokumentací. Nově nebude zapotřebí žádat zvlášť o povolení na dům, komunikaci, vodoprávní, kácení, demolice atd., ale vše bude posouzeno současně v kontextu, v jednom procesu a v jedné lhůtě. Odstraní se paralelně běžící nezávislá a samostatně přezkoumatelná rozhodnutí. 

Zavedení jediného typu řízení 

Nově je zaveden jen jediný typ řízení. Není tedy potřeba se trápit rozhodnutím, v jaké formě správně podat žádost na úřad. Stavebník nově nemůže udělat chybu a výsledkem je ušetření finančních prostředků i zkrácení celého povolení stavby. 

Postačí vyplnit jednotný formulář, připojit přílohy a nahrát elektronicky do Portálu stavebníka. Tam pak bude stavebník moci sledovat, jak řízení probíhá, komunikovat o záměru s úřadem, ale i například s dodavateli energií nebo s hasiči. 

Stanoviska památkářů a ochránců životního prostředí budou nadále zohledňována 

Když se v souvislosti s novým stavebním zákonem hovoří o snížení byrokracie, je tím myšlena integrace dotčených orgánů pod jeden úřad. Stanoviska všech dotčených orgánů se nevytrácejí ani neruší. Jen je stavebník nemusí obcházet jednoho po druhém a u všech čekat na vyjádření. 

U větších staveb bude předem potřeba opatřit pouze závazné stanovisko hasičů a ve zvláště chráněných územích ještě rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny či v památkové rezervaci památkářů. Mimo povolení stavby tak prakticky zůstává pouze povolení k nakládání s vodami. 

Povolování staveb nově také přes internet 

Nový stavební zákon umožňuje stavebníkovi podat svou žádost přes internet. K podání žádosti bude moci použít interaktivní formuláře v Portálu stavebníka. Díky tomu stavebník i úředníci budou moci průběžně sledovat a získávat informace o stavu řízení. K tomu bude potřeba, aby stavební úřady disponovaly IT systémem, který zkoncentruje veškeré úkony, které jsou dnes roztříštěny v přípravné fázi, tedy územní rozhodování a stavební řízení, pod jediný. 

K rychlosti řízení přispěje digitalizace procesů i skutečnost, že žádost bude obsahovat podklady v rozsahu podrobností velmi podobné dnešnímu územnímu rozhodnutí, nikoliv v podrobnostech státní stavební soustavy stavebního povolení, a jeden stupeň řízení se tak zcela zruší. 

Černé stavby budou mizet 

Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj vzniká u nás načerno každá desátá stavba. Nový zákon proto účinně řeší černé stavby, které nebyly postaveny v dobré víře, že bylo vydáno povolení stavby. U ostatních černých staveb podle nového stavu hrozí, že budou demolovány. Náklady pak půjdou za vlastníkem takové stavby. 

Konec neustálého vracení rozhodnutí mezi stavebními úřady 

Problém, pro nějž se již vžilo označení ping-pong, je řešen pomocí dvou nástrojů, jimiž jsou apelace a koncentrace. Ve své podstatě jde o to, že v případě nezákonného či nesprávného rozhodnutí stavebního úřadu I. instance odvolací orgán napadené rozhodnutí nebo jeho část opraví, namísto dnešní praxe, kdy se rozhodnutí zruší a věc se vrací k novému projednání. 

Řízení u soudů bude rychlejší 

Stavební zákon změní i pravidla pro soudní přezkum. Reaguje tak na situace, kdy soud zdlouhavě přezkoumává rozhodnutí stavebních úřadů, a také na vysokou míru právní nejistoty. Stavebník se nově stane účastníkem řízení automaticky. Nebude muset podávat žádost jako dosud, soudní řízení se zkrátí o rozhodování, zda stavebníka připustit jako osobu zúčastněnou na řízení. To přináší časovou úsporu několika měsíců. A kromě toho se snižují náklady na právní a administrativní zpracování jak na straně stavebníka, tak na straně státu. Přizná-li soud odkladný účinek, je nově ze zákona povinen žalobu projednat přednostně. 

Plánovací smlouvy 

Důležitou novinkou je nastavení transparentních a vymahatelných podmínek a pravidel pro uzavírání plánovacích smluv mezi obcí a investorem. Náhrady za změny v území budou směrovány i na stavební uzávěry, nikoliv však například na územní rezervy. 

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Lenka Janáková