English version
Stavební povolení získá stavebník na jednom místě online v Portálu stavebníka. Společně s novým stavebním zákonem nabyly účinnosti také související předpisy včetně vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
Zákon počítá s přechodným obdobím do konce června 2027. Do této doby bude možné použít dokumentaci, kterou stavebník rozpracoval před účinností nového stavebního zákona.
Namísto dvou přináší nový stavební zákon jediné řízení, ve kterém se stavba umístí i povolí. Z pohledu stavebníka jde také o jedno razítko. Stanovuje pevné lhůty pro vydání rozhodnutí – 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby, 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech. Pokud stavebník nedodá k žádosti závazná stanoviska, vyžádá si je stavební úřad u dotčených orgánů sám.
Zákon má také zabránit takzvanému ping-pongu. Pokud se některý účastník proti rozhodnutí odvolá, rozhoduje nadřízený stavební úřad. Spis se už nikam nevrací.
Bartoš: Levnější bude hlavně výstavba bytů
„Nový stavební zákon jako celek povede ke zrychlení povolovacích procesů a spolu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu zlevní hlavně bytové projekty. Pro mě je také zásadní, že se pro něj podařilo získat samosprávy, profesní komory a hlavně hlasy zákonodárců všech politických stran ve Sněmovně. Stavebníci potřebují jistotu, že se zákon nebude s každou novou vládou zásadně měnit,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Jednotné environmentální stanovisko nově nahrazuje stanoviska podle devíti různých zákonů. V novém stavebním zákoně také došlo k rozšíření okruhu staveb, které nepotřebují posouzení stavebního úřadu. Jedná se o některé stavby obnovitelných zdrojů energie, výměnu vedení a sítí nebo přípojky do 25 metrů a další. Díky digitalizaci stavebního řízení, zjednodušení dokumentace nebo přechodu komplexních staveb na Dopravní a energetický stavební úřad se na malých stavebních úřadech sníží objem úředních úkonů o 30 až 40 procent.
„V novém stavebním zákoně jsme zachovali rozhodování co nejblíže lidem, v samotných obcích. Na druhou stranu pro nás bylo důležité odlehčit menším stavebním úřadům, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Usilujeme také o změny v tabulkových platech a digitalizace stavebního řízení nám konečně poskytne data, které potřebujeme pro nastavení výkonnostního financování úřadů,“ shrnul Bartoš.
Společně s novým stavebním zákonem jsou od prvního července účinné také související prováděcí předpisy. Kromě Sbírky jsou také dostupné na internetových stránkách MMR.
Vyhláška o požadavcích na výstavbu
Vyhláška požadavky výrazně zjednodušuje, od některých přežitých dokonce úplně upouští, například na oslunění nebo výšku rodinných rekreačních staveb. Snižuje nároky na parkovací místa nebo ruší nutnost oddělovat toalety předsíní. V závislosti na lokalitě mohou tyto změny snížit investiční náklady na byt. Vyhláška navíc přebírá a nahrazuje technické požadavky několika dosavadních předpisů, a tedy výrazně sjednocuje právní úpravu. Díky řadě výjimek si obce nově mohou ve svých regulačních plánech a územních plánech s prvky regulačního plánu upravit požadavky na vymezování pozemků nebo umisťování staveb podle svých potřeb.
Podpoří stavební zákon digitalizaci nebo digitalizace stavební zákon?
Vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů
Určuje obce, ve kterých nacházejí stavební úřady a vymezuje jejich správní obvody. Platí, že rozhodování zůstává přímo v území, v rukách úředníků, kteří místní situaci znají nejlépe. Vyjma šesti obcí, které samy požádaly o zrušení stavebního úřadu.
Vyhláška o dokumentaci staveb
Dokumentace pro povolení záměru je nově pouze jednostupňová – nevypracovává se zvlášť pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Výrazně se omezuje její rozsah a podrobnost. Nově dokumentace pro povolení záměru odpovídá dnešní dokumentaci pro územní rozhodnutí rozšířené o posouzení statiky a požární bezpečnosti. Vyhláška také omezuje případy, kdy se některé údaje uváděly opakovaně v různých částech dokumentace. Aby se u komplexnějších staveb zabránilo nutnosti vypracovat více dokumentací podle různých právních předpisů, připravilo MMR takzvanou „přílohu pro dokumentaci povolení souboru staveb“. Celý proces je díky ní především pro projektanty jednodušší.
Vyhláška o provedení některých ustanovení stavebního zákona
Obsahuje formuláře žádostí, které se odesílají stavebním úřadům, nebo formulář návrhu na stanovení ochranného pásma. Podrobně také upravuje systém stavebně technické prevence a problematiku autorizovaných inspektorů. Vyhláška je úzce provázaná s digitalizací stavebního řízení a stanovuje také podobu souvisejících formulářů. Nový stavební zákon umožňuje podat žádost v listinné i elektronické podobě. Vyhláška zajišťuje strojovou čitelnost údajů. Portál stavebníka žadatele provede tak, aby vyplňoval jen ty části interaktivního formuláře, které se týkají jeho záměru.
Stavební řízení v Česku vstoupilo do 21. století?
Ministerstvo pro místní rozvoj prvního července spustilo portál stavebníka pro veřejnost a Informační systém stavebního řízení pro úředníky. Oba propojené systémy jsou součástí digitálního stavebního řízení. Přispěje ke zkrácení povolování staveb a zjednodušení práce úředníků na stavebních úřadech. Díky digitalizaci stavebního řízení dostanou stavebníci veškerá povolení a vyjádření online. Systémy jsou napojené na databáze státu, řadu formulářů proto vyplní za uživatele, který má také vždy aktuální přehled o stavu řízení.
V příštím roce počítají stavební firmy s oživením trhu
Od prvního července vkládají stavebníci projektovou dokumentaci až na výjimky přes portál stavebníka. Do jedenácté hodiny se jich přihlásilo přes 2106, rozpracovali 547 žádostí a 36 jich podali. Do informačního systému stavebního řízení se do patnácté hodiny přihlásilo přes 4000 úředníků napříč Českem.
Úřady hlásily potíže, informační systémy ale prý neselhaly
„Po technické stránce se start povedl a digitalizace stavebního řízení funguje. Nemáme informace o tom, že by měly systémy výpadky. Několik úřadů hlásilo potíže, nešlo ale o selhání informačních systémů,“ popsal start digitální stavebního řízení místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Bartoš a MMR přitom čelili kritice, že přípravu podcenili a hrozilo, že systém nebude fungovat, případně budou start doprovázet technické potíže.
„Správci místní sítě v některých případech úředníkům nepřiřadili správně jejich role. Některým úřadům už naše call centrum pomohlo tyto počáteční problémy vyřešit a administrátoři mají k dispozici od nás také detailní manuál,“ doplnil ředitel odboru digitalizace a informačních systému na MMR Petr Klán.
Portál stavebníka umožňuje podat žádost, nahrát dokumentaci nebo komunikovat s úřady online. Je to webová aplikace, kterou je možné spustit na běžném internetovém prohlížeči na počítači, tabletu nebo mobilu. Je propojený s informačním systémem pro úředníky. Dokumentace díky tomu nemá obíhat několik úřadů a dotčených orgánů, ale všichni k ní budou mít přístup z jednoho místa a má být vždy aktuální. To by mělo zjednodušit a zautomatizovat velkou část schvalovacích procesů.
Stavaři se setkávají s nečekaným nárůstem nákladů v rámci výstavby
Úřady budou mezi sebou sdílet informace a odpadnou opakované požadavky na vyplnění občanem. Celé řízení bude probíhat digitálně, úplně proto odpadne nutnost tisknout stavební dokumentaci a s tím spojené náklady. Informační systém pro úředníky je také propojený s katastrem nemovitostí nebo Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a dalšími datovými zdroji státu. Jako klíčová součást nového stavebního zákona digitalizace přispěje ke zkrácení délky povolování a má výrazný ekonomický přínos.
Pro zajištění co největšího komfortu při práci v novém systému ministerstvo zajistilo na nákup nové IT techniky pro stavební úřady přes 208 milionů korun z Národního plánu obnovy a 43 milionů ze státního rozpočtu. Pro úřady je vybavení zdarma. Jde o zhruba 4500 počítačů a 9000 monitorů.
Nebudou zahlcené stavební úřady?
Mnoho lidí kvůli obavám z nových pravidel a také kvůli rostoucím poplatkům u některých staveb podávala žádost o stavební povolení těsně před začátkem účinnosti zákona. Zahlcenost stavebních úřadů tak může podle odborníků zejména na začátku proces zpomalit.
Zásadní změnou v zákonu je nové vymezení staveb. Dělit se budou na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. U kategorie drobných staveb nebude zapotřebí povolení a ani kolaudace. Za drobné stavby se považují stavby do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky s nejvýše jedním podlažím, skleník do 40 m2 a podobně.
„Pokud například při stavbě terasy nebo verandy nebude zasahováno do nosných konstrukcí, nebude změněn vzhled a způsob užívání stavby, bezpečnost a nejde o kulturní památku, obejde se bez stavebního povolení,“ říká Hana Grinacová z Advokátní kanceláře Grinacová.
Novinkou je také pouze jedno správní řízení o povolení záměru. Žadatelé už nebudou muset nejdříve získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Úřady musí žádost posoudit do šedesáti dnů, což je základní délka pro stavební řízení. Pro takzvané jednoduché stavby je lhůta ještě kratší (viz výše).
„Jednou z velkých změn, kterou zákon přináší, je výrazné zjednodušení formy podávání žádostí o povolení stavby. Z pohledu veřejnosti už nebudou vznikat nejasnosti, kterou žádost zvolit při různých typech stavby. Zákon mimo jiné přináší i úpravu pravidel týkajících se černých staveb, díky tomu se omezí jejich vznik,“ uvádí Jiří Šetina, jednatel Stavební firmy Plus.
Složitější legalizace černých staveb?
Nový stavební zákon se zaměřil i na černé stavby, konkrétně zpřísňuje podmínky pro jejich dodatečnou legalizaci. „Na rozdíl od nynějšího zákona jde o zpřísnění podmínek, kdy lze stavbu dodatečně povolit. Legalizace bude možná jen v případech, kdy bude uhrazena pokuta za přestupek a u stavby se nevyžaduje povolení žádných výjimek. Majitelé tak budou nuceni černé stavby odstranit, protože jednoduše nesplní zákonem dané podmínky,“ popisuje Jiří Šetina.
Zejména kvůli nedůvěře a rostoucím poplatkům u některých staveb, kdy žadatelé zaplatí místo několika stovek korun i deset tisíc, zahltil stavební úřady velký počet žádostí. I to může přispět k tomu, že zejména v prvních týdnech platnosti bude potřeba trpělivosti. „Až praxe ukáže, co je potřeba ještě doladit, ať už se to týká softwarového vybavení úřadů či zaškolení úředníků, kteří budou povolení vydávat,“ dodává Jiří Šetina.
S využitím tiskové zprávy MMR
