English version
Firmy a podnikatelé, kteří se v posledních měsících přizpůsobovali změnám, jež do fungování podniků přinesl nový občanský zákoník, by měli znovu začít pečlivě sledovat zákony přijímané ve sněmovně. Do vlády a parlamentu totiž míří několik výrazných úprav, které mění či ruší sporná ustanovení rozsáhlé právní normy.
Všechny by mohly začít platit letos na podzim. Některé už dokonce v červnu tohoto roku. „Například o větší pravomoci, které získali v oblasti zaměstnávání dětí jejich zákonní zástupci, s největší pravděpodobností opět letos v červnu přijdou. Rok po přijetí zákona, který upravil právo zákonného zástupce zaměstnance mladšího šestnácti let rozvázat jeho pracovní poměr v zájmu nezletilého, se hovoří o jeho zrušení. Školáci by také podle návrhu znovu mohli uzavírat pracovní smlouvy před ukončením školní docházky,“ říká Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Špinavé peníze perou fondy
Úprava zřejmě čeká i svěřenské fondy. Ty měly původně sloužit jako „úschovna“ například pro rodiče, kteří chtějí zaopatřit svého potomka. Do fondu mohou přesunout majetek, o který se stará správce, než dítě dosáhne plnoletosti. Jejich založení je dosud anonymní, to se ale pravděpodobně změní.
„Novela by měla zavést určitou formu evidence svěřenských fondů včetně údajů o jejich zakladatelích. Protože do svěřenských fondů mohou majetek vložit i právnické osoby, stát chce novelou zabránit jejich zneužívání a praní špinavých peněz. Pro lidi, kteří si svěřenský fond zakládají právě kvůli anonymitě, by tak ale mohl ztratit na atraktivitě,“ vysvětluje Jiří Hartmann. Podle odborníků se totiž do sveřenských fondů okamžitě začaly přelévat špinavé peníze, které byly předtím vázané na anonymní akcie.
O některých chystaných změnách se zatím jen spekuluje v médiích. Objevily se například informace, že se ministerstvo spravedlnosti chystá zrušit možnost založení společnosti s ručením omezeným za korunu. Resort však tyto informace popírá.
„Ministerstvo spravedlnosti nepřipravilo žádný návrh, který by vedl ke zrušení možnosti zakládat společnosti s ručením omezeným za jednu korunu. V rámci odborné komise pouze vyhodnotíme užitečnost a fungování této právní úpravy. Považujeme za důležité náš názor sladit s míněním praxe, soudní i akademické obce. K žádné úpravě proto ani v budoucnu dojít nemusí,“ zdůrazňuje náměstek ministra Robert Pelikán.
Manažeři mají větší odpovědnost
Občanský zákoník s sebou přinesl také některé nové komerční produkty. Některé pojišťovny například přišly s osobním pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou členem řídicího orgánu. Pojištění mohou využít vedoucí manažeři firem i organizací, na škody, které může pochybení vedoucích pracovníků způsobit.
„Rozsah manažerské odpovědnosti se stále rozšiřuje. V poslední době zejména v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Manažeři jsou při své práci denně vystaveni riziku vznesení požadavku na náhradu škody, například v souvislosti s uzavíráním smluv,“ říká generální ředitel Slavia pojišťovny Radek Žďárecký.
Podle jeho slov škody nejčastěji vznikají v souvislosti s uzavíráním obchodních smluv, v rámci pracovně-právních vztahů, při změnách struktury společností a při předlužení nebo změnách základního kapitálu. Riziko také představují špatné úřední postupy, chyby při čerpání dotací nebo zadávání zakázek, a to v mnoha oborech. Od výroby po reklamu a prodej či oblast finanční. Všechny tyto případy nové pojištění dokáže ošetřit. Pojištění kryje škody až do výše patnácti milionů korun.
Právě větší odpovědnost manažerů je jednou z oblastí, v níž nový občanský zákoník poněkud zhoršil podmínky pro podnikání. Představitelé firem, kvůli jejichž pochybení se podniky ocitnou v insolvenci, mohou být potrestáni vrácením peněz, které si vydělali za poslední dva roky. Ručí také za dluhy a další závazky společnosti a mohou být potrestáni až tříletým zákazem členství v představenstvu či dozorčí radě jakékoli firmy.
Podle odborníků to není problém jediný. „Nový občanský zákoník přinesl jako každá změna řadu zlepšení a současně i jisté obtíže. Za problematické je možné považovat například fungování či spíše nefungování elektronických rejstříků. Naopak pozitivně mohou působit změny v oblasti zvýšené ochrany nájemníka či spotřebitele,“ říká Jiří Hartmann.
„Nový občanský zákoník například uložil soudům povinnost do tří let, tedy do roku 2017, přezkoumat přes pětatřicet tisíc případů lidí s omezenou svéprávností. Hrozí ale, že soudy takové množství případů ve stanoveném termínu prověřit nestihnou. Novela by měla lhůtu prodloužit až na pět let,“ dodává.
Občanský zákoník platí teprve třináct měsíců. Jaku už bylo uvedeno, takzvaná malá novela má začít platit na podzim roku 2015, některé paragrafy se ale mohou změnit mnohem dřív. Podle odborníků se však novelizace podobného rozsahu, která nastala začátkem loňského roku, v několika příštích letech nechystá.
Dalibor Dostál
