Spotřebitelé budou mít právo na informace o životnosti kupovaného výrobku a o jeho případné opravitelnosti. Pravidla navíc posílí ochranu spotřebitele před nedůvěryhodnými nebo falešnými environmentálními tvrzeními, neboť zakážou tzv. lakování nazeleno a praktiky, které spotřebitele uvádějí v omyl ohledně životnosti výrobku.
Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová uvedla: „Stojíme na straně spotřebitelů, kteří stále více upřednostňují nákup výrobků s delší životností, které lze opravit. Musíme zajistit, aby je v tomto jejich dobrovolném rozhodnutí neomezovaly zavádějící informace. Tento návrh představuje nový účinný nástroj, který jim umožní činit informovaná rozhodnutí a který zvýší udržitelnost výrobků i celého našeho hospodářství.“
Komisař pro spravedlnost Didier Reynders doplnil: „Je to jednoduché. Nezačneme-li s udržitelnější spotřebou, nedosáhneme cílů Zelené dohody pro Evropu. Většina spotřebitelů je sice připravena chovat se uvědoměle, ale zároveň se množí praktiky tzv. lakování nazeleno a předčasného zastarávání. Aby se spotřebitelé mohli stát skutečnými aktéry ekologické transformace, musí mít právo na informace, které jim umožní rozhodovat se v duchu udržitelnosti. Musí být rovněž chráněni před nekalými obchodními praktikami, které zneužívají jejich zájmu o ekologicky šetrné nakupování.“
Nové právo na informace o životnosti a opravitelnosti výrobků
Komise navrhuje změnit směrnici o právech spotřebitelů tak, aby obchodníkům ukládala povinnost poskytovat spotřebitelům informace o životnosti a opravitelnosti výrobků:
- Životnost: Spotřebitelé musí být informováni o zaručené životnosti výrobků. Pokud výrobce spotřebního zboží nabízí obchodní záruku životnosti delší než dva roky, musí prodejce tuto informaci spotřebiteli poskytnout. Pokud jde o energetické spotřebiče, musí prodejce spotřebitele informovat také v případě, že výrobce žádné informace o obchodní záruce životnosti neposkytl.
- Opravy a aktualizace: Prodejce musí rovněž poskytnout příslušné informace o opravách, jako je případně bodové hodnocení opravitelnosti, nebo jiné relevantní informace o opravách poskytované výrobcem, jako je dostupnost náhradních dílů nebo návod k opravě. U inteligentních zařízení a digitálního obsahu a služeb musí být spotřebitel rovněž informován o aktualizacích softwaru, které výrobce poskytuje.
Výrobci a prodejci rozhodnou o nejvhodnějším způsobu, jak tyto informace spotřebiteli poskytnou, ať už na obalu nebo v popisu výrobku na internetových stránkách. V každém případě musí být tyto informace poskytnuty před nákupem, a to jasným a srozumitelným způsobem.
Zákaz lakování nazeleno a plánovaného zastarávání
Komise rovněž navrhuje několik změn směrnice o nekalých obchodních praktikách. Za prvé, seznam vlastností výrobku, u nichž obchodník nemůže uvést spotřebitele v omyl, se rozšíří tak, aby zahrnoval ekologický nebo sociální dopad výrobku, jakož i informace o jeho životnosti a opravitelnosti. Za druhé se na seznam doplňují nové praktiky, které jsou po individuálním posouzení považovány za zavádějící, jako například environmentální tvrzení o budoucím vlivu na životní prostředí bez jasných, objektivních a ověřitelných závazků a cílů a bez nezávislého monitorovacího systému.
V neposlední řadě Komise mění směrnici o nekalých obchodních praktikách tím, že na stávající seznam zakázaných nekalých obchodních praktik, tzv. „černou listinu“, doplňuje nové praktiky. Nové praktiky budou mimo jiné zahrnovat:
- neinformování o prvcích, které mají snižovat životnost výrobku, například o softwaru, který po určité době přestane fungovat nebo sníží funkčnost zboží;
- uvádění obecných a vágních environmentálních tvrzení, pokud nelze prokázat vynikající environmentální profil výrobku nebo obchodníka. Příklady takových obecných environmentálních tvrzení jsou charakteristiky typu „šetrné k životnímu prostředí“, „eko“ nebo „ekologické“, které vytvářejí mylný dojem o vynikající environmentální výkonnosti;
- uvádění environmentálního tvrzení o celém výrobku, pokud se ve skutečnosti týká pouze určitého jeho aspektu;
- používání dobrovolné značky udržitelnosti, která nevychází z nezávislého certifikačním systému nebo nebyla zavedena veřejnými orgány;
- neinformování o tom, že zboží má omezenou funkčnost při použití spotřebního materiálu, náhradních dílů nebo příslušenství, které neposkytl původní výrobce.
Cílem těchto změn je zajistit právní jistotu pro obchodníky, ale také usnadnit vymáhání práva v případech souvisejících s lakováním nazeleno a předčasným zastaráváním výrobků. Navíc, pokud budou environmentální tvrzení spolehlivá, budou si spotřebitelé moci z nabídky výrobků vybrat ty, které jsou skutečně šetrnější k životnímu prostředí. Konkurence bude upřednostňovat ekologicky udržitelnější výrobky, čímž se sníží negativní dopady na životní prostředí.
Další kroky
Návrhy Komise budou nyní projednány Radou a Evropským parlamentem. Po jejich přijetí a provedení ve vnitrostátních právních předpisech členských států budou mít spotřebitelé v případě porušení práva nárok na nápravu, a to i prostřednictvím postupu kolektivního odškodnění podle směrnice o zástupných žalobách.
Souvislosti
Navrhované revize spotřebitelského práva EU byly oznámeny v Nové agendě pro spotřebitele a v akčním plánu pro oběhové hospodářství. Cílem revizí je podpořit změny v chování spotřebitelů, které jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí v rámci Zelené dohody pro Evropu, a to tím, že se zajistí, aby spotřebitelé měli lepší informace o životnosti a opravitelnosti výrobků, jakož i ochranou spotřebitelů před obchodními praktikami, které jim brání v udržitelnějším nakupování.
Při přípravě návrhu Komise provedla konzultaci s více než 12 000 spotřebiteli, jakož i s podniky, odborníky v oblasti spotřebitelského práva a vnitrostátními orgány. Za největší překážku pro zapojení spotřebitelů do ekologické transformace byla považována spolehlivost environmentálních tvrzení ohledně výrobků. Přibližně polovina respondentů uvedla, že je ochotna zaplatit víc za výrobek, který bude mít delší životnost, aniž by bylo nutné provádět opravy.
Z průzkumu rovněž vyplývá, že spotřebitelé se setkávají s nekalými obchodními praktikami, které jim přímo brání, aby se rozhodovali udržitelným způsobem. Běžnou praxí je předčasné zastarávání zboží, zavádějící environmentální tvrzení („lakování nazeleno“), netransparentní a nedůvěryhodná označení udržitelnosti nebo nástroje pro informování o udržitelnosti.
Tento návrh je součástí širšího cíle Evropské komise stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. K tomu může dojít pouze tehdy, budou-li spotřebitelé konzumovat a podniky vyrábět udržitelnějším způsobem. Návrh bude rovněž doplněn dalšími iniciativami, včetně Iniciativy pro udržitelné výrobky (která byla rovněž přijata) a připravovaných iniciativ týkajících se odůvodnění environmentálních tvrzení a práva na opravu (u nichž bude do 5. dubna 2022 probíhat veřejná konzultace). Nadcházející iniciativa práva na opravu se zaměří na podporu oprav zboží po nákupu, zatímco dnešní iniciativa týkající se posílení postavení spotřebitelů v zájmu ekologické transformace ukládá povinnost poskytovat informace o opravitelnosti před nákupem a zajišťuje ochranu před nekalými praktikami spojenými s předčasným zastaráváním.
Dne 23. února 2022 přijala Evropská komise rovněž návrh týkající se náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti, který stanoví jasná a vyvážená pravidla, aby společnosti respektovaly lidská práva a životní prostředí a jednaly udržitelným a odpovědným způsobem. Souběžně s tím Komise rovněž pracuje na podpoře podniků v rámci ekologické transformace, včetně dobrovolných iniciativ, jako je závazek udržitelné spotřeby.