Obnovitelné energie jako perspektivní obor v Chile

Obnovitelné zdroje energie jsou podporovány všemi chilskými vládami v posledních letech bez ohledu na to, zda se jedná o levicovou nebo pravicovou vládu. Tento sektor hraje klíčovou roli pro národní hospodářství Chile.

Obnovitelné energie v Chile

Energetický sektor v Chile

Na severu Chile, v poušti, je nejvyšší solární záření na světě, na jihu zase větrné podnebí napomáhá výstavbě a užívání větrných elektráren. Více než 6 000 km dlouhé pobřeží taktéž podporuje vodní elektrárny, stejně jako vytváření bioplynů a geotermálních zdrojů po celé délce mohutného pohoří. Chile tak díky svému umístění dokáže obsáhnout všechny typy obnovitelných zdrojů v energetice, jaké na světě známe.

Obnovitelné energie jsou často klasifikovány na dvě skupiny: konvenční a nekonvenční. Vše závisí na stupni vývoje technologií důležitých pro jejich použití a jejich postavení na energetickém trhu. Mezi nejvýznamnější konvenční obnovitelné zdroje energie patří vodní zdroje. V Chile převládají nekonvenční zdroje obnovitelné energie (Energías renovables no convencionales – ERNC), mezi které se řadí především větrné zdroje, menší vodní zdroje (do 20 MW), biomasa, geotermální energie, sluneční zdroje a oceánská energie.

Co se týče legislativní stránky, Ministerstvo energetiky vypracovalo v průběhu roku 2017 proces dlouhodobého energetického plánování (PELP) pro různé možnosti rozšíření výroby a spotřeby energií v horizontu 30 let. Scénáře obsahují cíl využívání obnovitelné energie z 60 % do roku 2035. Tento cíl je také součástí Política Energética 2050. Do roku 2050 by to pak mělo být, podle stanovených cílů, využívání 70 % obnovitelné energie.

V sektoru dopravy je dnes nejčastější užívání benzínu, nafty apod. (z celých 99 %). I pro tento sektor je ale plánován udržitelnější provoz za pomoci obnovitelné energie. Política Energética 2050 například plánuje minimálně 6 % přítomnosti cyklistické dopravy ve velkých městech do roku 2035, do roku 2050 se počítá s 10 %. Užívání kol v Chile značně stoupá. Díky četným projektům v hlavním městě by se měla síť cyklostezek rozšířit až na více než 600 km.

Co se týče elektrických aut, Chile je v tomto směru prozatím nováčkem, ale ve vládních strategiích se do budoucna počítá s velkým rozvojem elektromobility. Do roku 2035 se plánuje, že 100 % prodaných malých a středních aut bude bezemisních. Stejně tak bude od roku 2035 možné nakupovat jen elektrické vozy pro hromadnou dopravu. Aktuálně se v zemi nachází 908 nabíjecích stanic.

Podle Sistema Eléctrico Nacional (SEN) bylo za září 2024 vyprodukováno 6 684,9 GWh, což je o 2,2 % méně než v září roku 2023. Z toho bylo 3 037,1 GWh vyprodukováno z obnovitelných zdrojů, což představuje 45,4 % celkové produkce.

Za posledních několik let se výrazně zvýšilo využívání nekonvenčních obnovitelných energií (ERNC) v Chile. V roce 2005 bylo tímto způsobem produkováno 286 MW, zatímco v září 2015 bylo již dosaženo produkce 2 135 MW a v září 2024 dosáhla produkce 3 037 MW. Podle výzkumu provedeného Ministerstvem energetiky v Chile, by mohly ERNC zdroje být stále větší součástí SEN. V roce 2035 by mohly obnovitelné energie v systému tvořit 40 %, nicméně plánem je zvýšit toto zapojení do konce roku 2035 až na 60 %. Do roku 2050 je plánováno zapojení obnovitelných energií ze 70 %.

Za rok 2022 vyprodukoval SEN celkem 83 054 GWh, z čehož 44,4 % je energie tepelná, 24,4 % vodní, 10,6 % větrná, 17,5 % solární a zbylých 3,2 % je produkce z biomasy a geotermálních elektráren.

Mezi hlavní opatření přijatá v rámci uhlíkové neutrality pro energetický sektor patří elektrifikace, která má stále relativně nízký podíl na konečné energetické spotřebě v zemi s 23,2 %, zatímco fosilní paliva nadále dominují s 57,4 % a biomasa s 10,7 %.

V posledních letech prudce vzrostlo hlavně využívání ERNC v oblasti sluneční energie a větrné energie. Chile navíc utvrdilo svou pozici lídra v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a láká velké množství zahraničních investic do nových projektů, v rámci Jižní Ameriky proudí velká část všech investic do obnovitelných zdrojů energie právě do Chile. Podle Světového ekonomického fóra je Chile vzorem pro ostatní státy v oblasti energetické transformace díky své koherentní energetické politice, investičním strategiím a mezinárodní spolupráci.

Zpět na začátek

Sistema Eléctrico Nacional (SEN)

V Chile původně existovaly čtyři nezávislé elektrické systémy:

• Interně propojený systém Sistema Intercontectado Norte Grande (SING), který poskytuje elektrickou energii těžebnímu regionu v severní části Chile, v pouštní oblasti (23,2 % celkové instalované kapacity)
• Sistema Interconectado Central (SIC) zásobuje centrální část země (75,8 % celkové instalované kapacity a 93 % obyvatelstva)
• Dalším systémem je Sistema Energético de Aysén (SEA), který vyrábí a dodává elektřinu pro zásobování oblasti Aysén de General Carlos Ibañez del Campo.
• Sistema de Magallanes (SEM) je čtvrtý systém, který poskytuje elektřinu pro zásobování oblastí Magallanes a chilské Antarktidy.

Sistema Eléctrico Nacional, neboli Národní elektrický systém, vznikl v roce 2017 spojením Inteconectado Central (SIC) a Interconectado del Norte Grande (SING). Dále se plánuje propojení SEN do systému v jižní části Peru a systém je dále propojen s argentinským v severní části země. V období léta dodává do argentinské soustavy, vzhledem ke kolapsům z důvodů vysokých odběrů pro potřeby klimatizování a chlazení.

Coordinador Eléctrico Nacional je pak nezisková nestátní organizace, která koordinuje elektrickou síť v těchto dvou původních regionálních sítích. V roce 2022 uvedla do provozu své nové dispečinkové centrum s názvem Centro de Despacho Nacional de Energía (CDC), které je nyní nejmodernějším v celé Latinské Americe. Centrum poskytne s využitím moderních technologií vyšší kvalitu služeb a kontroly elektrické sítě. Navíc má pomoci s energetickou transformací země směrem k obnovitelné energii.

Podle geografických charakteristik je svou délkou jedinečným systémem, který měří neuvěřitelných 3 100 km a prochází skoro celým chilským teritoriem od regionu Arica na severu, až po ostrov Chiloé na jihu. Systém má celkem 38 715 km vedení, produkuje 64 509 GWH za rok a koordinován je pomocí 803 společností. Zvládne pokrýt celkem 98,5 % spotřeby populace. Za rok vyprodukuje 25 228,2 GWh ERNC obnovitelné energie.

V prosinci roku 2022 podle posledního dostupných dat byla kapacita instalovaného systému celkem 33 218 MW, z čehož 62 % zaujímaly obnovitelné zdroje, z toho 22,3 % vodní zdroje; 24,1 % solární; 13,0 % větrné; 2,3 % biomasa a 0,3 % geotermální. V roce 2018 činily obnovitelné zdroje v systému celkem 45,9 %. Největšího vzrůstu se dočkaly hlavně solární elektrárny a fotovoltaika, následované větrnými elektrárnami. V roce 2011 měly zastoupení 0,5 % a v roce 2018 již 12 %.

Na chilském trhu s elektřinou se podílejí tři typy aktérů: výrobní společnosti, přenosové a distribuční společnosti. Jedná se o společnosti v soukromém vlastnictví včetně nadnárodního kapitálu, které jednají v souladu s předpisy vydávanými regulačním úřadem. Největší výrobci energií (12 společností) jsou sdružené v grémiu GENERADORAS, dodávají do systému SEN.

Malí a střední výrobci (18 společností) jsou sdružení v gremiální asociaci GPM AG a dodávají do systému SEN, instalovaná kapacita přibližně 3 500 MW. Neasociovaní malí výrobci PMGD s výkonem do 9 MW představují více než 400 společností.

V segmentu výroby elektrické energie dominují čtyři společnosti: ENEL, AS GENER, ENGIE a COLBUN, které koncentrují vysoké procento instalované kapacity v Chile. Po přijetí zákona Short Law II v roce 2005 však byly investice do výroby podporovány prostřednictvím nabídkových řízení na dodávky energie distribučními společnostmi, což podpořilo vstup několika nových subjektů do tohoto procesu.

V segmentu přenosových soustav dominuje TRANSELEC, ELETRANS, INTERCHILE, TEN. V segmentu distribuce elektrické energie jsou to především následující společnosti: CHILECTRA, CHILQUINTA, CGE DISTRIBUCION, EDELMAG, EMEL, pak následuje řada menších lokálních kooperativ.

Ley N°20.257

Zákon 20.257  ukládá společnostem vyrábějícím elektřinu s instalovaným výkonem větším než 200 MW, aby komercializovaly 10 % energie z nekonvenčních obnovitelných zdrojů (ERNC) nebo z vodních elektráren s výkonem menším než 40 000 kW.

Na konci roku 2020 SEN počítal s kapacitou 6 445 MW v nekonvenčních obnovitelných zdrojích. Mezi nimi technologie jako biomasa, větrné elektrárny, solární elektrárny, hydroelektrárny menší než 20 MW a geotermální elektrárny. To zahrnuje celkem 25,9 % celkové energie v SEN. Na druhou stranu, v roce 2020 byl uznán příspěvek na výrobu z těchto elektráren ve výši 17 002 GWh, což odpovídá 21,9 % energie vyrobené v SEN a 29,3 % energie, která spadá pod zákon 20.257 a jeho modifikace.

Zpět na začátek

Solární energie v Chile

Podle měření ministerstva energetiky v roce 2019 dosáhla solární energie pokrytí až 18,5 % celkové energetické poptávky na severu země. Hlavní výhody solární energie jsou především v jejím udržitelném rozvoji, jelikož se řadí mezi obnovitelné zdroje a nekontaminuje nepříznivě planetu.

Sluneční záření může být získáváno ve formě radiace (fotovoltaické) nebo tepelné (termosolární). Jedná se však stále o nejlevnější typ energie a Chile je k získávání energie touto formou velmi dobře přizpůsobeno. Díky rozsáhlé poušti Atacama na severu země, která je místem s největším slunečním osvitem a zároveň nejsušším místem na planetě, je schopno vyrábět energii z fotovoltaických elektráren prakticky po celý rok.

Solární elektrárny jsou nejdůležitějším zdrojem v rámci obnovitelné energie ERNC. Zajišťují až 51 % obnovitelné energie v zemi a solární energie dosahuje až 20 % prostupnosti v elektrickém systému. Největší produkční kapacity dosahuje region Antofagasta, ve kterém se soustřeďuje až 78 % produkce a ve kterém se soustředí i nadcházející projekty, dále pak region Atacama a metropolitní region Santiago.

ACESOL navíc uvádí, že náklady na fotovoltaické projekty se za posledních 10 let zmenšily o 82 %, a stále mají tendenci klesat. Ve světě v roce 2010 existovalo 250 GW solárních projektů, které již o pět let později, v roce 2015, dosáhly celkové energie 430 GW. V Chile k březnu roku 2022 dosahovala produkce solární energie 6 328 MW, zatímco o pár let dříve v roce 2019 byla produkce 2 645 MW.

Zpět na začátek

Vodní energie v Chile

Vodní energie je jeden z nejpoužívanějších obnovitelných zdrojů na světě. V roce 2016 vytvářely vodní zdroje 16,4 % celosvětové energie. Podle studie ministerstva energetiky je v Chile potenciál vodní energie 15 938 MW, přičemž největší se nachází v povodí Biobío (celkem 18 %), Baker (12 %) a Palena (11 %).

V Chile existuje více než 140 hydroelektrických centrál, které jsou připojeny na Sistema Interconectado del Norte Grande (SING), stejně jako na Sistema Interconectado Central (SIC) a Sistemas Medianos de Los Lagos y de Aysén. Celkem k březnu 2022 vytvářely 7 413 MW energie, což představuje 23 % celkové produkce. V Chile má hydroenergetika velkou historii, jelikož především v 60. letech byla z obnovitelných zdrojů využívána nejvíce – až 65 %. V 80. letech se její potenciál ještě zvýšil na 80 %. Aktuálně se drží na cca 30–40 % produktivity. Ta je ovlivněna především podnebím a četností dešťů.

V Chile je několik hydroelektráren. Spousta z nich se nachází v metropolitním regionu hlavního města Santiaga de Chile pod vedením společnosti AES Gener. Mnoho hydroelektráren vlastní společnost Colbún v regionech Valparaíso, Maule a Biobío (celkem 18 elektráren). Nejvíce hydroelektráren má společnost ENEL v regionech O’Higgins, Coquimbo, Maule, Biobío a Los Ríos (celkem 22).

Zpět na začátek

Větrná energie v Chile

Za posledních několik let se výrazně snížily náklady na technologii větrných elektráren a obecně energie získávané z větru, a proto se jejich počet začal zvyšovat. V roce 2018 na světě existovalo 563 GW energie z větrných elektráren. V Chile v březnu 2022 existovalo 3 811 MW instalované větrné energie, která tvořila celkem 12 % SEN systému.

V Chile je několik společností, které se aktivně zabývají větrnou energií. Například společnost AES Gener, která provozuje větrnou elektrárnu v regionu Coquimbo s názvem Los Cururos s výkonem 110 MW. Další plánované větrné elektrárny by měly být touto společnosti postaveny v regionu Biobío (celkem 5). Další společnost – Colbún – má aktuálně v projektu větrný park Horizonte v regionu Antofagasta, který počítá s výkonem 607 MW.

Fungující větrnou elektrárnu nalezneme na severu země v regionu Atacama pod jménem Cabo Leones. Patří společnosti EDF a má výkon 115 MW. Nejvíce větrných elektráren má v Chile společnost ENEL. Celkem tři v regionu Antofagasta, tři v Coquimbu, jednu v regionu Biobío, jednu v Araucanii, kde se již připravuje stavba další. Společnost Engie má dvě elektrárny: region Coquimbo a Antofagasta. Taktéž společnost GPG a Latin America Power. PacificHydro má pouze jednu větrnou elektrárnu v regionu Coquimbo. Rozvoj tohoto druhu elektrárny aktuálně plánuje také Statkraft.

Zpět na začátek

Bioenergie

Bioenergie je založená především na přijímání energie z organických materiálů, jako jsou dřeviny, zemědělské plodiny, aj. Produkce bioenergie je prováděná na základě tepelně-chemického procesu.

V Chile v prosinci roku 2019 existovalo 502 MW produkce z bioenergie, která byla 2% součástí veškeré energie v zemi. V Chile aktuálně funguje jeden zdroj bioenergie. Laja – zaměřená na biomasu – se nachází v regionu Biobío a její výkon je 13 MW, patří společnosti AES Gener.

Zpět na začátek

Geotermální energie

Jedná se o zdroj obnovitelné energie, který používá zemské teplo pro vytváření energie. Geotermální elektrárny mají velmi vysoké teploty (150–370 °C) a pracují s přírodními zdroji, jako jsou pára a voda. Geotermální elektrárny produkují energii neustále.

Chile je součástí tzv. tichomořského Ohnivého kruhu, a proto má velký potenciál pro tento druh zdroje energie. Počítá se, že má možnost produkovat až 2 000 MW na severu a 1 350 MW ve střední části Chile.

Aktuálně v zemi fungují tři geotermální elektrárny od společnosti ENEL: Cerro Pabellón 1,2 a 3 s výkonem 83 MW nacházející se v regionu Antofagasta na severu země.

Zpět na začátek

Kogenerace

Kogenerace je metoda, při které se v jednom zařízení zároveň produkuje jak elektřina, tak i teplo. Pro oba typy produkce se využívá ten samý zdroj, čímž je zaručena lepší efektivita než v případě produkce elektřiny a tepla zvlášť. Pomocí kogenerace se snižuje ztracená energie, které je mezi 10–30 % v porovnání s běžnými elektrárnami, kde může být tato hodnota až 60 %. Výhodou kogenerace je možnost snižování spotřeby fosilních paliv a jejich nahrazení biomasou, bioplynem nebo vodíkem.

Projekty kogenerace mohou mít různé podoby, největší různorodost je pak v centrálním Chile, konkrétně v Metropolitním regionu Santiago, O’Higgins, Bío Bío, Maule a Ñuble.

Kogenerace je plně podporována chilským ministerstvem energetiky a jeho agenturou pro energetickou udržitelnost. Dodávky plynu v části území Patagonie jsou subvencovány, což pozitivně působí na další rozvoj kogenerace. Narůstá zájem i o kogenerace v rámci produkce bioplynu z ČOV, BPS a skládek bioodpadu.

Zpět na začátek