Od autoalarmů se pražský Diametral dostal až k výukovým přístrojům

Když se začala psát devadesátá léta, a v České republice se po čtyřech desetiletích socialismu otevíraly podmínky pro podnikání, pracoval Miroslav Bulka spolu se svým pozdějším společníkem jako zkušební technici ve vývojové zkušebně ČKD. „Podnikání jsem si vyzkoušel hned v roce 1990, když jsem za pomoci jednoho kamaráda navrhl a vyrobil vůbec první český autoalarm, který byl i jako první autoalarm v naší zemi schválen pro montáž do automobilů,“ vzpomíná Miroslav Bulka na počátky svého podnikání.

V prvních letech po změně režimu přitom nebyl rozjezd firmy jednoduchý. „Vezmu-li počátky podnikání, tak to byl dnes již úsměvný naprostý nedostatek všeho materiálu. Například vodiče pro výrobu autoalarmů jsem sháněl po celé republice a skupoval je, kde se dalo. Podobné to bylo i se součástkami. Jak jsem již zmínil, problémem byla samozřejmě mladická naivita a nezkušenost,“ zmiňuje Miroslav Bulka. Na druhou stranou byla podnikatelská nezkušenost i výhodou. „Tato naivita nám pomohla s překonáváním různých překážek.“

Autoalarm prodávali nejdříve několika obchodům. Později založil společnost Diametral, která fakticky vznikla v polovině roku 1991, i když do obchodního rejstříku byla zapsána až v únoru roku 1992. Firmu založil spolu se dvěma společníky, kteří v podniku již nejsou. Hlavním výrobním programem firmy byly právě autoalarmy, kterých do roku 1994 prodali přes 13 500 kusů, součástí firmy byla i vlastní montážní dílna na Praze 6.

Chybělo jim nářadí – začali ho vyrábět

Další vývoj podniku ale směřoval jinam. „Při výrobě autoalarmů jsme v Diametralu narazili na problém s mikropáječkami pro letování plošných spojů. Nejdříve jsme používali  mikropáječky vykoupené z krachujících státních podniků, ale ty měly omezenou životnost. Vyzkoušeli jsme tehdy velice drahou zahraniční značku, ale upřímně řečeno, nebylo to vlastně nic moc. Tak nás napadlo, že si prostě další mikropáječku vyrobíme sami,“ pokračuje generální ředitel společnosti Diamteral Miroslav Bulka.

Firma tak začala vytvářet svůj nový výrobní program. „Když jsme vývoj ukončili, byli jsme výrobkem tak nadšeni, že jsme ho nabídli i dalším prodejcům. Je zajímavé, že model, který jsme tenkrát vyrobili, dodnes prodáváme  pouze s minimálními změnami v konstrukci a pořád patří k nejprodávanějším položkám v nabídce,“ zdůrazňuje Miroslav Bulka.

Na tento výrobek pak navázala produkce dalších přístrojů, jako jsou stejnosměrné a střídavé zdroje, autotrasformátory a oddělovací transformátory. „Po ukončení výroby zdrojů v bývalých dvou státních podnicích jsme se tak stali jediným výrobcem těchto přístrojů v České republice,“ připomíná Miroslav Bulka.

Zásadní výzva pro podnik pak přišla v roce 2000. „Tehdy nás oslovila Střední průmyslová škola  v Kutné Hoře. Tehdejší zástupce ředitele pan Parkán se nás zeptal, zdali bychom dokázali vyrobit přístroje integrované do stolu. Slovo dalo slovo a my se do toho pustili. Tak vznikl produkt VarioLab standard, který jsme nabízeli až do roku 2006, kdy jsme ho celý přepracovali a nazvali VarioLab+,“ pokračuje Miroslav Bulka.

Hlavním programem jsou vědecká pracoviště

V současné době jsou “vlajkovými loděmi” firmy vědecká pracoviště. „Páteř naší nabídky tvoří pracoviště určené jak pro výuku, tak do průmyslového provozu VarioLab+. Ty dnes najdete na desítkách, možná stovkách odborných škol i na průmyslových pracovištích v celé České republice. Dále je to čistě výukové pracoviště  se systémem VarioClick na kterém se studenti odborných škol učí zejména zapojování. Na systém VarioClick máme dokonce průmyslový vzor,“ upozorňuje Miroslav Bulka.

V Diametralu totiž vymysleli systém, kdy studenti mohou jednotlivé segmenty, se kterými v hodinách pracují, rychle “nacvakat” na speciální pracovní desku a veškerý čas v hodině pak věnovat tomu, proč tam vlastně jsou – tedy zapojování. „Posledním, spíše průmyslovým produktem je pak pracoviště Vertigo, které jsme před třemi lety vyvinuli na zakázku pro elektrotechnickou  společnost Eaton. V současné době máme v nabídce nově například pracoviště VarioLift s elektricky stavitelnou výškou pracovní desky. Tyhle stoly umožňují studium třeba tělesně handicapovaným studentům,“ zmiňuje generální ředitel Diametralu.

V rámci České republiky firma nemá na trhu konkurenci. Kromě Diametralu tu není nikdo, kdo by působil v podobném segmentu. Na zahraničních trzích se pak setkávají zejména s německými firmami. „I u těch jsme si ale už dokázali vybudovat respekt,“ podotýká Miroslav Bulka.

Klíčovým regionem je pro firmu “Višegrádská čtyřka”. Exportuje nejvíce na Slovensko, do Maďarska a částečně do Polska. V současné době se snaží expandovat například na slovinský, nebo rumunský trh. „V posledních letech pracujeme na exportu do Rakouska. To je ale ještě dlouhá cesta,“ plánuje Miroslav Bulka a pokračuje: „Velice nás zajímají státy Beneluxu. Zdejší vlády, na rozdíl od té naší,  hodně investují do vzdělání. První dodávku učebny jsme již zrealizovali na Katolické univerzitě v Leuvenu v Belgii. Musím uznat, že k velké spokojenosti uživatelů. Je tedy vidět, že máme co nabídnout.“

Objem exportu na celkové produkci společnosti je zatím kolem patnácti procent. Do dvou let by se chtěli v Diametralu dostat k hranici 25 procent.

Firma zaměstnává jednadvacet pracovníků, je na ni navázáno ještě několik dalších podniků, pro které je jedním z hlavních odběratelů služeb.  Nárůst zakázek za poslední pololetí přitom společnost nutí hledat další zaměstnance do výroby a do zkušebny.

Všechno musí spolupracovat

Na trhu se Diametral prosazuje díky inovacím, průběžně pracuje na zdokonalování svých výrobků. „Co se samotné strategie inovací týče, ctíme jednu zásadu nade všemi – s našimi klienty udržujeme dlouhodobé vztahy a chceme, aby naše výrobky používali co nejdéle. Proto u nás platí, že pokud si od nás koupíte vědecké pracoviště a kdykoli později byste do něj chtěl přikoupit jakýkoli segment, musí být kompatibilní s tím, co už od nás máte,“ zdůrazňuje Miroslav Bulka.

To znamená, že veškeré komponenty systémů VarioLab+, VarioClick a VertiGo jsou navrhovány tak, aby tento „ekosystém“ nebyl uzavřený a rostl spolu s nároky uživatelů. „Zároveň jsou naši zákazníci spolutvůrci, nebo alespoň nositeli nápadů na nové komponenty. To nám pomáhá být velice flexibilní,“ podotýká šéf Diametralu.

Úspěšná firma přitom musí i v době naplno rozjetého hospodářského růstu překonávat některé těžkosti. „Jako mnoho dalších technických firem pociťujeme v současnosti velký nedostatek mladých lidí, kteří by byli schopni začít v konkrétních oborech pracovat. Na odborných školách se sice dané obory většinou pořád učí, ale je o ně mizivý zájem. Většina absolventů má často problém se zcela elementárními věcmi,“ poukazuje Miroslav Bulka.

Vychovávat si nové zaměstnance na konkrétní práce si tak musí v Diametralu sami, což je extrémně nákladné na prostředky i čas. „Politika vzdělání 90. let tuhle ‚půdu‘ dost zdevastovala a teď sklízíme to, co jsme tehdy zaseli. Pokud s tím tedy nebude stát něco velmi rychle dělat, čekají nás v tomhle oboru celkem těžké časy,“ varuje Miroslav Bulka.

Podnik se proto snaží podporovat odborné školství, například sponzorovat středoškolské soutěže. „Ale sami to nespasíme. Zkoušeli jsme i spolupráci se školou pro odbornou výchovu studentů, ale celý systém je tak složitý, že jsme od toho nakonec upustili,“ stěžuje si generální ředitel Diametralu.

Kdo nahradí řemeslníky?

Další překážkou rozvoje tuzemských firem je podle něj stav tuzemského podnikatelského prostředí. „Nad některými kroky vlády směrem k podnikatelům, byť se nás třeba přímo netýkají, mi zůstává rozum stát. A asi nejhorší je přenášení povinností státu na samotné podnikatele. Jeden příklad za všechny: Můj obchodní partner neodvede DPH a já jsem automaticky garantem, který tuto daň v tomto případě zaplatí; tedy dvakrát. Jak já mohu ovlivnit chod cizího podniku bez účinných nástrojů?“ ptá se Miroslav Bulka.

Právě stát má podle něj výkonnou moc, kterou může pro vymáhání svých pohledávek použít. „Tak proč tuto povinnost přenáší na podnikatele? Mým cílem je vyrobit produkt, vytvořit hodnotu tady v České republice. Ne v Číně. Dát lidem práci a mzdu, zaplatit daně, ale proč mám dělat státu drába?“ krotí Miroslav Bulka hlavou.

Trápí ho také špatná investiční politika ve školství. „Nebýt evropských peněz, tak by se do škol snad vůbec neinvestovalo. My to cítíme dvojnásob. Z jedné strany je pro nás školství významným obchodním partnerem a na druhé straně ze škol neodcházejí dostatečně vystudovaní odborníci, které potřebujeme pro svoji práci,“ popisuje Miroslav Bulka začarovaný kruh.

Všechno je podle něj bohužel o penězích. „Dokud si toto vláda neuvědomí a nezačne skutečně investovat do školství a podporovat ho, bude se situace zhoršovat. Kdo Vám za deset patnáct let vymaluje byt, když učňovské obory vymírají a ti, co to umějí, odcházejí na zasloužený odpočinek?“ uzavírá generální ředitel společnosti Diametral.

Dalibor Dostál