English version
Míra degradace životního prostředí v Etiopii je zejména ve venkovských oblastech závažnou překážkou ekonomického a sociálního rozvoje. K současnému stavu přispívají opakující se sucha, extrémní klimatické události, populační tlak a nešetrné hospodaření. Mezi hlavní problémy patří neudržitelné hospodaření s půdou, její následná eroze a nebezpečí desertifikace. K erozi dochází zejména kvůli přílišnému zatížení krajiny odlesněním, pastvou a nevhodnými způsoby obdělávání půdy.
V Arba Minch Zuria Woreda a Chencha Woreda vede půdní eroze k obnažení svahů, které bez vegetačního pokryvu nejsou schopny pojmout dešťovou vodu. Následný povrchový odtok poškozuje zavlažovací systémy a zaplavuje půdu v zemědělské oblasti na úpatí svahů. Zároveň má za následek vysychání pastvin, erozi půdy a následné lokální povodně způsobené přívalovými dešti. Tyto povodně pravidelně ničí pěstební plochy využívané k produkci banánů, manga a dalších plodin, i samotné konstrukční systémy sloužící k jejich zavlažování.
„S tím samozřejmě souvisí nízká produktivita zemědělské produkce závislé téměř výhradně na srážkách, které při očekávaných výkyvech klimatu mohou být nestálé. Umístění projektu jsme naplánovali do centrální příkopové propadliny, která je nejvíce degradovanou oblastí. Těsná blízkost velmi hustě obydlených měst má za následek vysokou úroveň odlesňování a související erozi půdy, a tím i hrozící vyčerpání podzemní vody během následujících desetiletí. V oblasti navíc dochází k rozšiřování velkých zemědělských podniků využívajících zavlažování, což vede k ohrožení vodních zdrojů,“ přibližuje Petr Němec z Mendelovy univerzity v Brně.
Výše zmíněná oblast povodí řek Hare, Kurpayo a Baso byla jako území s nevhodným managementem přírodních zdrojů náchylné k erozi půdy identifikována regionálním zemědělským úřadem v Awasse už v roce 2015. O rok později se pak experti z Mendelovy univerzity v Brně pustili do realizace pilotního projektu holistického územního managementu.
Farmáři začali přijímat inovativní metody za své
V rámci tohoto pilotního projektu vytvořili realizátoři z „MENDELU“ společně s místními experty inovativní plán managementu krajiny, jehož cílem je udávat rámcové směrnice hospodaření s přírodními zdroji. V průběhu projektu byli vyškoleni zástupci lokálních úřadů, kteří spolu s místními experty povedou zemědělské komunity k trvale udržitelnému hospodaření v oblasti. Farmáři v průběhu projektu absolvovali sérii školení a workshopů a tyto inovativní metody začali přijímat za své. Pomocí protierozních opatření a vodohospodářských objektů realizovaných v terénu byla rehabilitována vzorová oblast na území dvou komunit v sub-povodí řeky Kurpayo (kebele Chano Mile a Chano Dorga). V roce 2018 v prostorách univerzity Arba Minch proběhla v souvislosti s projektem konference o inovativních trendech v hospodaření s přírodními zdroji.
„Bylo také založeno permakulturní školící centrum, kde jsou místní farmáři vedeni k hospodaření podle principů „climate smart agriculture“. Vyškolením místních obyvatel, přijetím a aplikací plánu došlo k pozměnění systému hospodaření, byla zmírněna eroze na svazích a zastavena degradace zemědělské půdy a ničení zavlažovacích kanálů pod nimi. To má pozitivní vliv jak na farmáře hospodařící na erodovaných svazích, tak na asociaci zemědělců pěstujících ovoce v dolní části povodí. Ve vybudovaném školícím centru se navíc farmáři učí pěstovat a zpracovávat potravinové plodiny, které v místě zatím pěstovány nebyly. Diverzifikací jejich zemědělské produkce je podpořena potravinová bezpečnost, obzvláště nezaprší-li v období dešťů tolik, kolik by mělo,“ doplňuje Petr Němec.
Na základě úspěchu pilotní části projektu a spokojenosti s odvedenou prací českého realizátora byl podán místními partnery návrh na jeho pokračování. Identifikace potřeb vzešla ze znalostí a zkušenostní místních zemědělských a vodních úřadů. Mimo pokračování intervencí v již zapojených oblastech (Chano Mile a Chano Dorga), identifikoval místní úřad potřeby podobných zásahů v dalších dvou sousedních kebelí Chano Chelleba a Kolla Shara. Rehabilitace krajiny tak bude přínosná pro celou oblast a nabízí možnost sdílení zkušeností mezi již zapojenými a novými komunitami.
„Z úspěšné realizace pilotní fáze projektu a jeho současného pokračování máme velkou radost. Během monitoringu projektu na konci listopadu loňského roku bylo zjištěno, že na 80% rehabilitovaného území o ploše 30 ha již nedochází k rozvoji eroze. Místní komunita také přijala za své principy hospodaření s územím a dodržuje nastavené dohody. Během loňského srpna proběhl i praktický workshop o realizaci protierozních a vodohospodářských prací. Projekt nad rámec navázal dobrou spolupráci s místními školami, které si vybudovaly komposty a jezírko pro chov ryb a učí mladé lidi ochraně přírody a práci s půdou, což považuji do budoucna za velmi důležité,“ říká Tomáš Daníček, který má v ČRA projekty v Etiopii na starosti.
Konečnými příjemci projektu jsou zemědělci hospodařící v dotčených částech přímo ohrožených erozí. Dlouhodobé změny na farmách jednotlivých zemědělců tak již nyní přináší především zvýšení příjmu pro rodinu znamenající např. lepší zdravotní péči či možnost poslat děti do škol. Konečnou skupinu příjemců tvoří přibližně 2500 domácností, což je přibližně 12 500 obyvatel včetně dětí. Mezi příjemce projektu je nutno započíst také místní úředníky, kteří díky zvýšení znalostí a praktických zkušeností budou moci pozitivně ovlivňovat celé oblasti a další generace drobných zemědělců. Zmíněné permakulturní zemědělské školící centrum pak bude využíváno ke vzdělávacím a tréninkovým účelům, čímž pomůže rozšířit znalosti konceptu mezi širokou veřejnost.
Převzato z webu České rozvojové agentury
