English version
Spolu s Českou rozvojovou agenturou a etiopskými partnery snížili vědci znečišťování jezera a implementovali do tamní krajiny udržitelné hospodaření. V rámci čtyřletého projektu, který se blíží ke konci, podpořili výsadbu stromů a dalších rostlin, budovali mokřady, organizovali osvětové kampaně a naplánovali i následnou péči o krajinu.
Kolem jezera Awassa se s půdou hospodaří nešetrně, takže došlo k odlesnění a nekontrolovanému vypásání pastvin dobytkem. Awasské jezero, které je biologicky velmi rozmanité, využívají místní k rybaření, rekreaci, praní prádla, mytí osob i zvířat nebo napájení dobytka. Znečištění proto negativně ovlivňuje prostředí i příjmy obyvatel. Právě na tyto problémy se vědci zaměřili, rehabilitovali více než polovinu degradované půdy a na dalším území zamezili pastvě dobytka.
„Na nově vybudované čtyřkilometrové ochranné zóně už nebude splachována půda a odpad do jezera. Postavením hráze jsme zpevnili 930 metrů břehu, v rokli ústící do jezera probíhá stavba protierozních hrází k zamezení splachu půdy, a na skoro čtrnácti a půl hektarech břehů je revitalizována zeleň,“ shrnula Hana Habrová z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Ve městě Awassa ležícím na břehu stejnojmenného jezera byly revitalizovány čtyři parky, získaly nové oplocení, přibylo vybavení, dětská hřiště i zeleň. Okolí břehů jezera slouží také jako park, proto zde vznikly tři mokřady, které chrání břehy před splachováním nečistot, přibyly i stromy a další rostliny.
„Mokřady jsou založeny podél kanálů, které sbírají vodu z města a okolních oblastí a odvádějí ji do jezera. Cílem mokřadů je filtrování hlavně tuhého odpadu, který byl vypouštěn přímo do jezera. Hráze jsou vybudované z pytlů naplněných pískem a vnitřek mokřadů byl osázen místními trávami, které byly přesazeny z okolí. Trávy by měly dále přispět k čištění vody a v mokřadech bez problému přežít,“ vysvětlila Habrová.
Zavedení inovací v zemědělství a lesnictví povede ke zlepšení hospodaření s půdou. Součástí projektu je i řada workshopů, exkurzí a komunitních setkání, která navazují na opatření realizovaná v terénu. Posílením znalostí místních obyvatel se udržitelnost projektu zvýší. V květnu například proběhl workshop zaměřený na porozumění plánu ochrany jezera.
„V rámci workshopu školitelé představili různé metody rehabilitace degradovaných území, ochranu půdy a vody či managementu ochranných zón, které jsou velmi důležité pro zdejší jezero. Farmáři během školení sdíleli své zkušenosti s různými postupy udržitelného hospodaření s půdou, které je třeba uplatňovat k ochraně jezera, a zdůraznili, že agrolesnické postupy jsou velmi důležité,“ přiblížila Habrová. Místní se vzdělávali i v managementu chovu dobytka a jeho ekonomické návratnosti, i důležitosti stromů v oblasti.
Nedílnou součástí projektu je i přijetí plánu péče o krajinu, který vypracovali odborníci z MENDELU. Plán udržitelného hospodaření v krajině je zaměřený hlavně na biotopy povodí, využití půdy v povodí jezera a podmínky hospodaření v ochranné zóně jeho okolí. Zástupci komunit už nyní na území hospodaří podle nového plánu. Na prosinec je naplánovaná také osvětová kampaň a školení místních komunit na ochranu přírody a nakládání s odpadem. Probíhat bude i pro žáky škol v oblastech přiléhajících k jezeru.
Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně
