English version
Mezinárodní projekt CE-HEAT, na kterém se podílí kromě České republiky také Německo, Rakousko, Polsko, Chorvatsko, Itálie a Slovinsko, má za cíl vytvoření systému, který bude identifikovat zdroje odpadního tepla.
Českými účastníky jsou Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku z Univerzity Jana Evengelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Národní centrum energetických úspor. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Central Europe. Pro potřeby projektu čeští odborníci vyvinuli Portál odpadního tepla.
Teplo pro 800 tisíc domácností
Jiří Louda z IEEP pro Euro.cz vysvětlil, že podle analýzy, která v rámci projektu vznikla, je teoretický potenciál úspor energie díky využití odpadního tepla v České republice až 110 petajoulů (PJ) ročně, nicméně velká část tohoto potenciálu je za současných podmínek zatím nevyužitelná (převážně z důvodu nízké teploty odpadního tepla nebo pro další využití nevhodné místo vzniku odpadního tepla) nebo se z ekonomického pohledu nevyplatí.
Expertní odhad ekonomicky využitelného potenciálu odpadního tepla byl stanoven na 40 PJ ročně, což odpovídá vytápění pro cca 800 tisíc domácností ročně.
„Cílem portálu je pomoci s využíváním odpadního tepla propojením strany nabídky, tedy například zpracovatelů kovů, chemického průmyslu apod., se stranou poptávky, tedy subjektů, které by mohly odpadní teplo využívat pro vytápění a tím snižování svých nákladů, což jsou například veřejné budovy, průmyslové areály či domácnosti prostřednictvím centrálního zásobování teplem,“ uvedl Louda.
Pomoc pro investory
Odborníci IEEP společně s Národním centrem energetických úspor připravili Strategii využití odpadního tepla pro ČR. Dalším výstupem má být nástroj pro investory při využívání odpadního tepla, tzv. „toolbox odpadního tepla“.
„Tento nástroj pomůže potenciálním investorům do technologií využití odpadního tepla tuto investici jednodušeji naplánovat. Respektive jim pomůže v prvotním rozhodování. Součástí „toolboxu“ bude kalkulačka odpadního tepla, která přinese indikativní odhad základních ekonomických parametrů investice včetně doby návratnosti, přehled podpůrných finančních nástrojů, platné legislativy či kontakty na energetické experty,“ dodal Louda.
Současná směrnice EU, která platí od roku 2014 do konce roku 2020, zavazuje Česko k úspoře 48 PJ energie, což znamená úsporu asi o 20 procent. Takové množství energie odpovídá spotřebě elektřiny v Praze za dva roky. Národní centrum pro energetické úspory (NCEÚ) uvedlo, že při současném tempu realizace energetických úspor nebude tento cíl splněn.
„To by znamenalo nemožnost využití evropských dotačních prostředků ke splnění cíle a přesunutí povinnosti energetických úspor na průmysl a domácnosti, což by se promítlo do zvýšení koncových cen energií,“ varovalo NCEÚ.
Po roce 2020 budou požadavky Bruselu na úspory energie v členských zemích ještě přísnější. Svaz průmyslu vypočítal, že pro období 2021 až 2030 by se mohlo jednat o úsporu energie ve výši 73,5 PJ. To by mohlo stát 510 až 1025 miliard korun. Svaz průmyslu odhaduje, že z této částky bude třeba vynaložit až 660 miliard korun ve formě dotací.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
