Omezí nový ekologický materiál srážky aut se zvěří? Pracují na něm čeští výzkumníci

Jak co nejúčinněji zabránit stále častějším srážkám motoristů se zvěří? A jaký k tomu použít materiál, aby byl ekologický a nezatěžoval životní prostředí tak jako například pachové repelenty na montážní pěně? Na tom spolupracují specialisté z Ústavu chemických procesů AV (ÚCHP) a České zemědělské univerzity (ČZÚ).

Ti se spolu s několika dalšími výzkumnými subjekty a firmami sdružují v konsorciu s názvem Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRKL. Finančně je v jejich snažení podporuje v rámci programu Národní centra kompetence (NCK) Technologická agentura ČR (TA ČR). Výsledek velmi nadějného a společensky prospěšného výzkumu má být známý do roku 2025.

Ilustrační fotografie

Ploty jsou nevyužitelné u silnic nižších tříd

Srážky volně žijících živočichů a aut představují po celém světě problém v bezpečnosti provozu i ochraně přírody.  Zatímco ploty doporučují odborníci jako spolehlivé řešení pro dálnice a silnice s velkým provozem, pro silnice nižších tříd nejsou k dispozici žádná opatření se stejnou účinností.

„Pachové repelenty, které se používají v mnoha zemích střední Evropy, sice snižují počty srážek se zvěří až o osmdesát procent, ale protože se nanášejí na montážní pěny, tak silně znečišťují životní prostředí,“ upozornila Olga Šolcová, hlavní řešitelka projektu z ÚCHP.

„Materiály vyrobené z biologického odpadu, jako jsou celulózové kaly, uhlovodíky nebo tanin či biouhel, mají přidanou hodnotu pro životní prostředí. Jsou totiž schopné se kompletně biologicky rozložit v přirozených přírodních podmínkách. Mohly by tak nahradit syntetickou pěnu, zejména polyuretanovou, která se v současnosti běžně používá coby nosič pro pachové repelenty ve formě kuliček,“ dodala.

Výzkumníci s podporou TA ČR řeší recyklaci solárních panelů i využití odpadu z chovu hmyzu

Tyto v současnosti široce požívané pachové nosiče představují značné riziko pro životní prostředí nejen z důvodu dlouhé perzistence tohoto materiálu, ale i jeho potenciálu tvořit sekundární mikroplasty. Zároveň je problematické i složení některých používaných pachových chemických přípravků. Většina z nich obsahuje diisokyanáty, alifatické či aromatické látky, které byly nedávno omezeny mezinárodním nařízením REACH a jejichž použití se bude po 24. srpnu 2023 přísně regulovat.

Úzká vazba na udržitelné zemědělství

Právě probíhající výzkum českých specialistů má také úzkou vazbu na udržitelné zemědělství, protože pachové ohradníky se také často používají k ochraně plodin.

Jednou z možných surovin pro přípravu náhrad syntetických pěn jsou taniny (třísloviny), které patří do skupiny polyfenolů, a jsou, mimo jiné, dobře rozpustné ve vodě. Obsaženy jsou například v rostlinách, kůrách různých stromů, v žaludech, zrnech vinné révy, různém tropickém ovoci, bobulovinách, ve vlašských ořeších, kávových a kakaových bobech, v tymiánu, šalvěji, čaji či v luštěninách. „Velkým zdrojem taninů jsou i odpady při výrobě vína, zvláště červeného, jsou i v odpadním chmelu po chmelování piva,“ doplnila Lenka Wimmerová z ČZU.

Taniny se získávají extrakcí vodou nebo alkoholy, někdy i s využitím tepelného šoku při mikrovlném záření. „Významná možnost využití taninů jako sorbentů spočívá v jejich schopnosti snadno tvořit gely. Může tak být zabudován do tuhých pěn. Ty vznikají například polykondenzací taninového prášku,“ uvedla Martina Dlasková z ÚCHP.

Navíc je možno taninové gely při přípravě i modifikovat a získat tak i větší sorpční kapacitu, například přidáním biocharu připraveného z různých odpadních materiálů. Tím by mohla vzniknout vysokokapacitní ekologická, v přírodě rozložitelná, náhrada v současnosti využívané syntetické pěny, ohrožující životní prostředí.

Redakčně upravená tisková zpráva BIOCIRKL

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Doprava, logistika | Věda, výzkum a vývoj

Doporučujeme