English version
Ze statistik zároveň vyplývá, že česká ekonomika roste zejména díky vyšším útratám tuzemských domácností. Domácí spotřeba se zvyšuje celý letošní rok, ale v současnosti už ne tak výrazně jako od září 2023 do března 2024.
Česká ekonomika se podle analytiků v průběhu roku 2024 odrazila ode dna, ale poměrně rozvážně. Hlavním faktorem jejího oživení je zvyšující se domácí poptávka.
Je vyšší inflace definitivně minulostí?
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o dvě procenta, přičemž útraty domácností byly mezičtvrtletně vyšší o 0,2 a meziročně o rovné procento.
V první polovině letošního roku se zvyšovaly zejména výdaje na nákup krátkodobé spotřeby a služeb. „To ovšem na druhé straně udržuje vyšší inflaci právě v oblasti služeb, kde se tudíž zatím ČNB stále nepodařilo udusit jedno z posledních inflačních ohnisek,“ komentuje analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.
V případě výdajů vládních institucí došlo k meziročnímu nárůstu o 4,3 procent. Příspěvek vlády k meziročnímu růstu tak činí 0,8 procentního bodu. Z toho podle Krona vyplývá, že dopady konsolidačního balíčku na kondici tuzemského hospodářství nejsou tak negativní, jak se před jeho přijetím očekávalo.
Mírné ekonomické oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká, predikuje MF
„Náprava veřejných financí je nicméně o to pomalejší a nedosahuje takových parametrů, jak bylo původně oznámeno. Po výrazném propadu v prvním čtvrtletí tentokrát tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla, a to mezikvartálně o 1,9 % a o 0,7 % meziročně. Investiční aktivita by měla zrychlit v příštím roce, kdy se peníze na půjčky stanou levnějšími, jak bude ČNB pokračovat v cyklu snižování sazeb, který by měl vrcholit právě v roce 2025,“ dodává ekonom.
Statistiky potvrzují, že je stále utlumená zahraniční poptávka. Export i dovoz sice posilují, ale velmi pomalým tempem. Vývoz se ve srovnání s prvním čtvrtletím roku od dubna do června zvýšil o 0,6 procenta, růst dovozu byl o desetinu procentního bodu vyšší.
Bilance zahraničního obchodu za rok 2024 je sice v přebytku, ale zejména díky meziročnímu poklesu importu (-1,5 %). Export meziročně vzrostl o 0,4 % a jeho tahounem byly služby. Pro tuzemské vývozce je nicméně zásadnější obchod se zbožím.
Hrubá přidaná hodnota ve druhém čtvrtletí rostla, meziročně o 0,1 % a mezikvartálně o 0,5 %. Mezičtvrtletní růst táhly zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství (+2,3 %). Naopak se nadále nedaří průmyslu (pokles o 1,7 procenta).
„Ve zbytku roku očekáváme velmi mírné oživení v Německu a v eurozóně, nicméně nelze vyloučit, že se ekonomická aktivita v zahraničí zvýší až v příštím roce. To je hlavní riziko pro ne příliš zářivý růst české ekonomiky. Negativní vliv na meziroční růst českého hospodářství měla změna stavu zásob (-2,1 p.b). V dalších čtvrtletích by se ovšem její negativní příspěvek měl postupně snižovat,“ popisuje analytik.
Ekonomika roste už téměř rok
„Čísla potvrzují, že se HDP zvyšuje trvá již tři kvartály v řadě. Mírně se nicméně mění náhled na zdroje růstu. Výdaje domácností, ačkoliv jsou meziročně vyšší, dosahují ještě slabšího růstu, než se dosud zdálo,“ připomíná hlavní ekonom UniCredit Bank CR and Slovakia Pavel Sobíšek.
Tvorba fixního kapitálu, u níž byl dříve evidován pokles, byla revidována k mírnému meziročnímu zvýšení. Z hlediska struktury výdajů na fixní kapitál překvapuje růst v obou složkách stavebních investic – bytových i nebytových.
Růst ekonomiky zůstává mdlý. Ve druhém čtvrtletí byl oproti loňsku jen 0,4 procenta
„To se zdá být na první pohled v rozporu s klesajícími výkony stavebních firem a vysvětlení je zřejmě v dokončování významných staveb a přesunu zásob do fixního kapitálu. Čistý export ke zvýšení HDP přispěl rovněž, ale hlavně vlivem exportu služeb, nikoliv zboží. Jde patrně o důsledek oživení v turistickém ruchu,“ myslí si ekonom.
Nově zveřejněná čísla jsou podle Sobíška důkazem, že se celkový obrázek české ekonomiky zlepšuje. Letos se podle něj české HDP zvýší zhruba o 1 procento. „Příští rok nadále počítáme s akcelerací růstu na 2,7 procenta. To je podmíněno zejména změnou spotřebního chování domácností, k níž podle všeho dojde po zrychlení nominálního zvýšení mezd od začátku 2025,“ dodává analytik.
Co růst ohrožuje? Nedaří se průmyslu, výdaje domácností jsou nejisté
Pokud ve druhé polovině letošního roku HDP poroste stejným mezikvartálním tempem jako v první polovině, tak se letos české HDP souhrnně zvýší o 0,9 %, připomíná analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Rizikem je však podle mě o něco slabší růst tuzemské ekonomiky s ohledem na problematickou situaci v průmyslu. Rychlejšího oživení hospodářství se tak pravděpodobně dočkáme až v příštím roce,“ upozorňuje Novák.
Barometr rizik Coface: Česká ekonomika se uzdravuje, inflace bude nízká
Ten zároveň připomíná, že růst spotřeby domácností – oproti konci roku 2024 a zimě 2025 – ve druhém letošním kvartále zpomalil. S ohledem na pokles spotřebitelské důvěry během léta nelze vyloučit, že slabší růstovou dynamiku spotřeby domácností uvidíme i ve 3. čtvrtletí, obává se ekonom.
V EU patříme k nejhorším, hůře jsou na tom Německo a Finsko
Výkon české ekonomiky se momentálně nachází pouze procento nad úrovní z předpandemického čtvrtého kvartálu roku 2019, což ji v Evropské unii řadí až na čtvrtou příčku od konce. Hůře se zotavují pouze Finsko, Německo a Estonsko, připomíná ekonom Vít Hradil.
„Spotřeba domácností roste, ale je stále slabá. K předpandemickým hodnotám ji chybí výrazných 5,2 procenta, zatímco průměrná evropská země již vykazuje růst o více než 7 procent. Bohužel, právě spotřeba domácností nevykazuje přesvědčivé známky odražení ode dna, když mezičtvrtletně narostla pouze o 0,2 procenta a její dynamika tedy znatelně poklesla oproti předchozím 0,8 procentům,“ doplňuje Vít Hradil.
Navzdory nadále mizivé nezaměstnanosti a obnovenému zvyšování reálných mezd se podle něj Češi k útratám stále příliš nemají, což koresponduje s indikátory spotřebitelského sentimentu, které ukazují na pokles optimismu trvající přibližně od dubna letošního roku.
„Ani ve zbytku roku neočekáváme zázraky a nadále počítáme, že růst české ekonomiky nebude vyšší než jedno procento. Zadrhávající oživení spotřeby domácností ovšem pro tento odhad představuje riziko,“ uzavírá Hradil.
jap
