Ovoce bude letos méně, z krajiny zmizel milion stromů a keřů, upozorňují pěstitelé

Černé scénáře pro vývoj tuzemského ovocnářství, před nimiž varovaly Agrární komora České republiky a Ovocnářská unie České republiky, se naplňují. Kvůli nezájmu obchodních řetězců nabídnout zákazníkům kvalitní domácí jablka, broskve či višně se snížila plocha ovocných stromů a keřů meziročně o tisíc hektarů. Potvrdila to poslední data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Výměra sadů činila v letošním roce podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského 11 214 hektarů, což představuje meziroční snížení o 8,3 procenta. To znamená úbytek přibližně milionu ovocných stromů a keřů jen za poslední rok. Nejvíce se snížily plochy jabloní, broskvoní a višní. Vlivem toho bude například úroda jablek letos odhadem přibližně o 10 tisíc tun nižší.

Na hrozící pokles ploch upozornila Ovocnářská unie České republiky již v polovině března letošního roku. Od té doby ale nedostali pěstitelé jediný jasný signál, že by se jejich ekonomická situace měla změnit k lepšímu a pokračují ve vyklučování sadů. „Ovocnáře dohnaly vysoké náklady a nízké výkupní ceny k likvidaci stovek hektarů sadů. Pro řadu z nich se přitom jedná o podnikání, které jejich rodina provozovala několik generací. Nyní tuto tradici museli přerušit a někteří dokonce zvažují opustit podnikání v zemědělství a dělat něco jiného, aby vůbec byli schopni uživit své rodiny,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Na vině jsou zahraniční podle Agrární komory ČR a Ovocnářské unie ČR obchodní řetězce, které si nechávají do Česka dovážet levnou produkci ze zahraničí. Využily situace, kdy se přebytky ovoce – především jablek – začaly hromadit v Evropě, protože kvůli válce na Ukrajině nemohly směřovat dál na východní trhy, pro něž byly původně určené. Například jen v loňském roce bylo podle údajů Ministerstva zemědělství dovezeno do Česka 57 435 tun jablek, přičemž největším importérem je Polsko. Dovozové ceny předotované produkce jablek z této země jsou navíc nižší než té domácí.

V loňském roce si nechávali obchodníci dovážet polská jablka za cenu 10,68 korun za kilogram. Tím podráželi ceny domácích pěstitelů, kteří v loňském roce prodávali kilogram jablek za 13,08 korun, což zároveň znamená meziroční snížení o 10 procent. Taková cena za kvalitní česká jablka vypěstovaná v souladu s evropskými i mnohdy ještě přísnějšími českými standardy nepokryje pěstitelům ani náklady na produkci. Ovocnářská unie České republiky odhaduje na každém kilogramu jablek ztrátu 4 koruny, což znamená v přepočtu celkovou ztrátu pěstitelů jablek za loňský rok ve výši 250 milionů korun. Zákazník ale tyto rozdíly ve své peněžence v loňském roce prakticky nepocítil, protože většinu z prodejní ceny tvoří náklady a přirážka velkých obchodů. Například kilogram jablek stál v loňském roce v obchodech podle dat Českého statistického úřadu 27,12 korun bez DPH, zatímco farmářská cena tvořila pouze polovinu této hodnoty.

Počty českých pracovníků v zemědělství klesají, sklizeň zachraňují pomocníci ze zahraničí

„Zahraniční obchodní řetězce záměrně křiví trh. V reklamních letácích často hovoří o podpoře lokální produkce od malých farmářů, ale ve skutečnosti jim jde jenom o co největší obchodní přirážku a je jim lhostejné, jestli produkt pochází z Česka nebo ze zahraničí. Jejich marketingová politika navíc vede k tomu, že zákazník nemá přehled o tom, komu svým nákupem potravin vlastně platí. Na jejich neférově obchodní praktiky jsme opakovaně upozorňovali a zabývá se jimi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ sděluje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík, který je zároveň viceprezidentem Agrární komory ČR.

Následkem toho zemědělci váhali se sklizní loňské úrody ovoce kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám. Částečně pomohly samosběry, o kterých informovala veřejnost i Agrární komora ČR. Nejedná se bohužel o ojedinělý případ, ale spíše dlouhodobý vývojový trend, který patrně bude pokračovat, protože výměra sadů v Česku setrvale klesá již od devadesátých let. K razantnímu snížení došlo již v roce 2014, kdy Rusko uvalilo embargo na dovoz některých potravin včetně ovoce ze zemí Evropské unie, a přebytky především polské produkce se začaly tlačit na evropský trh. To přispělo ke snížení plochy ovocných sadů v Česku z 17 558 hektarů v roce 2014 o 36 procent až na současné hodnoty. Klesá tím také soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce, která se nyní pohybuje mezi 30 až 40 procenty v závislosti na objemu sklizně a spotřebě.

„Stoprocentní soběstačnost Česka v produkci potravin je samozřejmě mýtus. K uspokojení poptávky zákazníků je nezbytné ovoce dovážet, protože v Česku není většina druhů dostupná celoročně a pro jejich skladování chybí dostatečné kapacity. Na další snižování soběstačnosti v produkci ovoce ale nakonec doplatíme všichni. Tlak na dodávky ze zahraničí se zvýší, a to za cenu vyšší uhlíkové stopy a horší kvality. Prohloubení závislosti na produkci z dovozu bude zároveň znamenat i větší kolísání cen, než jaké zákazníci zažívají nyní. Současně se nenávratně změní charakteristický ráz české krajiny, kde jsou ovocné stromy a keře poměrně výrazným a nenahraditelným prvkem,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Vývoj ploch produkčních ovocných sadů 

Dovoz konzumních jablek do ČR v roce 2022 

Redakčně upravená tisková zpráva AK ČR a UO ČR