English version
Některé inovace se do praxe prosazují jen velmi obtížně. Zvláště pokud pomáhají nahrazovat chemické produkty látkami neškodnými pro životní prostředí a zdraví člověka. Patří mezi ně také praní pomocí ozónu.
„Tato unikátních technologie nezůstala v šuplíku. Po více než jeden rok byla aplikována v průmyslové prádelně, kde prokázali nejen přínosy, ale technologie splnila i svůj primární účel pro který byla vyvinuta, tedy snížila energetickou náročnost praní. A to při zvýšené čistotě a plné desinfekci v jednom jediném procesu,“ vysvětluje Antonín Rehák ze společnosti Aplikace O3, která se na praktické použití ozónu zaměřuje.
Úspěšné testování
Jeho slova dokládají i výsledky atestů prováděných Státním zdravotním ústavem a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Přestože od úspěšných zkoušek proběhlo již více než deset let, metoda se v praxi zatím široce neprosadila. „Práce s ozonem není v tuzemsku ničím novým, byla však po dlouhá léta upozaďována ze strany farmaceutických a energetických společností a jejich lobby, a proto jí nebyla věnována taková důležitost a v samotné společnosti se o pozitivních přínosech ozonu téměř nevědělo,“ vysvětluje Michael Rada, šéf společnosti Industrila Upcycling, která se zabývá prevencí vzniku odpadů.
„Energetický průmysl, má prevenci plýtvání má stejně ‘rád‘ jako odpadový průmysl. Oba jsou totiž postaveny, jako mnoho dalších, na neustále se zvyšující spotřebě. I proto například vodohospodáři, respektive jejich valná většina, neimplementují systémy úspory spotřeby vody, či systémového opakovaného využívání vody,“ dodává Michael Rada.
Technologie praní v ozonové lázni byla podle něj v praxi otestována díky spolupráci tří subjektů. Firmy Aplikace O3, která vyvinula vlastní technologii ozonové lázně, odborníky na výrobu odpovídajícího pracího prášku na přírodní bázi a průmyslovou prádelnou ochotnou pro téměř roční test poskytnout svou technologii.
Stačí nízké teploty
„Plnohodnotného výsledku plné dezinfekce a čistoty bylo dosaženo při teplotě pouhých 30° Celsia. A to není z pohledu energetických úspor vše. Technologie praní v ozonové lázni je mnohem účinnější než standardní průmyslové praní a stoprocentní dezinfekce se dosahuje již v prvním stupni procesu. Není třeba využívat například mandlů a dalších tepelných technologií, spotřebovávajících velké objemy energie, na dokončení procesu, který ani přes vysokou energetickou náročnost nedosáhne plné dezinfekce prádla, tak jak ji nabízí technologie praní v ozonové lázni,“ zdůrazňuje Michael Rada.
Právě pandemie koronaviru podle něj znovu téma účinnější dezinfekce otevřela. Kromě toho současná ekonomická krize přináší nutnost úspor. Ty ozónové praní přináší hned ve čtyřech oblastech: šetří energii, vodu, nepotřebuje prací prostředky na chemické bázi a spoří také čas. Celkově tak přináší významné úspory environmentálních zdrojů.
„Poslední oblast také proto, že výrazně snižuje prašnost provozu prádelny. Při manipulaci s prádlem a nevyžaduje čističku odpadních vod a odpadní vody nezředěné jsou v souladu s příslušným kanalizačním řádem. Je to kromě jiného i proto, že neprodukuje emise nežádoucích složek do pracovního prostředí a organické složky pracovní lázně jsou biologicky odbouratelné,“ zdůrazňuje Michael Rada.
Žádné zbytky chemie
Další přínos je v oblasti zdraví. Protože technologie nepoužívá prací prostředky na chemické bázi, nezůstávají v pracích strojích ani v prádle zbytky prášku, které jinak mnoha lidem způsobují různé kožní obtíže. Technologie také prodlužuje životnost prádla až na dvojnásobek, protože ho není nutné prát opakovaně. Odpadá také nutnost speciálního změkčování vody. „Prádlo je přitom v kvalitativních ukazatelích praní na úrovni požadavků kladených na prádlo používané ve zdravotnictví a ústavech sociální péče,“ zdůrazňuje Michael Rada.
V obyčejné domácí pračce však podle něj není možné tuto technologii používat. „Ozon má, kromě pozitivních, i negativní vlastnosti, ke kterým patří i to, že při špatné koncentraci napadá měkké plasty a způsobuje jejich rychlou degradaci. A domácí pračky jsou těchto plastů plné. Tím druhým je pak skutečnost, že každý výrobce dělá pračky trochu jinak, a dokonce vyrábí jinak i každý model,“ dodává Michael Rada. Technologie by se tak musela pro každý model speciálně upravovat, což by bylo neekonomické.
Přesto nevylučuje, že by se ozonové praní mohlo do budoucna prosadit také v domácnostech. „Má to jedinou podmínku. Musí se chtít, a to bývá největší problém,“ uzavírá Michael Rada. Technologie je podle něj naopak okamžitě dostupná pro průmyslové prádelny, primárně s průběžnými, takzvaně tunelovými pračkami.
Dalibor Dostál
