Pandemie zvedla zájem o česká bezpilotní letadla

Jak se z mezinárodně úspěšného internetového podnikatele stane producent bezpilotních letounů s ambicí dosáhnout globální špičky? „Někdy před pěti lety jsem si uvědomil, že v oblasti internetu a e-commerce se už prakticky nedá zbohatnout. Což, jak se postupem času ukazuje, bude platit čím dál víc,“ říká Ladislav Semetkovský, zakladatel a ředitel společnosti Primoco. 

„Ještě před zhruba 20 lety ten, kdo měl drajv, tvrdě makal a nedělal chyby, se mohl na internetu ve své oblasti i v rámci širšího regionu stát jedničkou. Což je důležité, protože na webu vydělává jen ten, kdo je první,“ dodává muž, který dokázal mimo jiné vybudovat největší ruský portál o cestování. A jelikož tehdy taky předpokládal, že projekty, které dlouho vytvářely pěkné zisky, do budoucna už tak zajímavé nebudou, přemýšlel, co dál. 

Stroj těžký i půl tuny

Semetkovský přiznává, že vždycky trochu záviděl svým kamarádům, kteří vyráběli něco hmatatelného. Navíc byl dlouhodobě vášnivým amatérským pilotem. A uvědomil si, jaké příležitosti se nabízejí v Rusku, kde tehdy žil. Šlo například o oblast kontroly ropovodů a plynovodů či ochranu lesů před požáry. Nápad začít vyrábět bezpilotní letouny byl na světě.

Možná by se zdálo, že to nebyl dvakrát šťastný nápad. Leckdo je jistě v důsledku mediálního obrazu přesvědčen, že vývoj dronů právě prochází intenzivním boomem, a tím pádem je v oboru obrovská konkurence. Je to ale komplikovanější. Ladislav Semetkovský vysvětluje, že na světě působí asi tisíc výrobců bezpilotních letadel.

Jenže zhruba 99 procent jich produkuje takzvané elektrické multikoptéry, což jsou podle šéfa Primoco v podstatě jednoduché a zároveň hodně drahé stroje. V segmentu středně velkých bezpilotních prostředků, které váží od 150 do 600 kilogramů a kam patří i pražská firma, existuje zhruba dvanáct typů letadel, které opravdu fungují a prodávají se. „Našimi stroji se díky špičkové technologické výbavě vlastně pokoušíme nahradit mnohem větší vojenská letadla. Logicky pak máme výhodu i v tom, že jsme cenově o řád níž,“ vysvětluje Ladislav Semetkovský. Zdůrazňuje ovšem, že jeho drony vznikají jako průmyslové, nikoli vojenské. „Když jsme se na začátku rozhodli s tímto typem letounu vstoupit do civilního segmentu, zamířili jsme do zatím neprozkoumaného prostoru. Bylo to úplně nové, neexistovaly například ještě ani žádné předpisy, které by oblast upravovaly,“ vysvětluje.

Primoco dnes vyrobí padesát letadel ročně, dlouhodobým cílem je jeden stroj denně.

Pro českou armádu i pro ruské civily

Ovšem za pět let existence toho Primoco zvládlo docela dost. Firma si sama zajišťuje kompletní vývoj, včetně vlastního spalovacího motoru. Totéž platí pro výrobu strojů a následný prodej. A první zákazníci dokazují, že to nebyla zbytečná snaha. Letoun Primoco je například jediné letadlo, které získalo v Rusku certifikaci pro působení v civilním sektoru. Firmě se také podařilo získat licenci od českého ministerstva průmyslu a obchodu na obchod s vojenským materiálem, takže může armádě dodávat přímo, bez prostředníků.

Nabídka firmy zaujala take třeba v Mexiku. Tamější zahraniční kancelář CzechTrade vyhledala a oslovila pro Primoco na dvě desítky možných klientů. Nabídku firmy pak pomohla představit na loňském mexického veletrhu FAMEX, který je zaměřen na letecký průmysl.

Za zisk z úpisu akcií firma kupila letiště u Písku

V roce 2018 společnost provedla primární úpis na pražské burze, šlo zhruba o šest procent akcií. Od poloviny letošního března mohou investoři, kteří věří v budoucnost bezpilotního letectví, s cennými papíry společnosti provádět transakce nově na denní bázi. Primocu se prostřednictvím úpisu podařilo získat 63 milionů korun a za tyhle peníze si pořídila letiště v Písku.

Navíc díky dlouhodobé tradici leteckého průmyslu je i přes neslavné výsledky v posledních desetiletích v ČR stále řada skutečných profesionálů, kteří oboru opravdu rozumí. Podle Semetkovského je to, čím vším dnes firma disponuje, z hlediska celosvětové konkurence unikátní a pro další byznys dobře připravené. I to je důvod, proč její šéf oplývá sebevědomím a prohlašuje, že se chce stát globální jedničkou.

Tržby společnosti za rok 2018 dosáhly 27,5 milionu korun, což byl ze zhruba jednoho milionu rok předtím velmi rychlý růst. Další finanční metou je uzavřít zakázky v hodnotě jedné miliardy korun. Primoco dnes vyrobí padesát letadel ročně, dlouhodobým cílem je jeden stroj denně. Každé letadlo musí být předem prodané, protože se jedná o takzvanou customizovanou výrobu. Je to tedy podobné jako u aut, kde si zákazník nadiktuje, jakou výbavu chce. Jenže tady, na rozdíl od automobilového průmyslu, je proces vyjednávání o prodeji stroje mnohem složitější a delší. „Klient, který má prostředky na to, aby si pořídil ‚normální‘ letadlo, to zvažuje přibližně tři až pět let. V našem segmentu to trvá zhruba rok až dva,“ vysvětluje šéf firmy.

Vlády teď kvůli pandemii honem stroje shánějí 

V tuto chvíli má Primoco rozpracované zákazníky asi ve čtyřiceti zemích. A současná situace, tedy krize v důsledku pandemie koronaviru, situaci firmy paradoxně posiluje. „Odpovědní lidé ve státních aparátech vědí, že takový nástroj potřebují, jenže za běžné situace se věnují jiným věcem. A začnou to řešit až ve chvíli, kdy vznikne nějaký průšvih,“ říká Ladislav Semetkovský. A tak teď v Primocu registrují zvýšený zájem, prakticky denně někdo telefonuje či píše a rozjednané obchody se zrychlují. 

Zmiňovaný optimismus pro budoucí vývoj čerpá zakladatel firmy i z přesvědčení, že tento trh, na kterém například vloni vzniklo 200 letounů, v následujících pěti až deseti letech meziročně zaznamená dvouciferný růst. Poptávka po službách typů kontroly hranic, sledování plynovodů a ropovodů či ochrany přírody totiž podle něj bude stoupat. Vzhledem k tomu, že profesionální bezpilotní letoun nabídne z technologického hlediska stejnou službu jako velké letadlo, ovšem za výrazně méně peněz, je přesvědčený o úspěchu. „Například Česká republika má v plánu si taková letadla v příštím roce pořídit a vidíme, že se v této oblasti začíná otevírat i Evropa jako celek. Proto věřím, že po uplynulých pěti letech, kdy jsme opravdu tvrdě pracovali, abychom všechno připravili co nejlépe, teď začneme sklízet,“ uzavírá Ladislav Semetkovský.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Martin Zika.
Rubrika časopisu na euro.cz