English version
Obec Dolní Pěna na Jindřichohradecku je známá především svojí jahodovou plantáží. Nejen ta je součástí hospodářství Petra Nouzy. Ten se farmaření věnuje přesto, že na vesnici nevyrostl.
„K zemědělství jsem měl vztah snad od narození, přesto, že jsem původem z města z paneláku. V naší rodině jsou zemědělské kořeny ze strany matky i otce, tak asi proto. Celé léto a většinu víkendů jsem s rodiči strávil na chatě, odkud jsem utíkal svézt se na zemědělských strojích, přesazoval jsem obilí z polí na zahrádku. A manželka sama pochází ze zemědělské rodiny, na jejichž pozemcích jsme začínali hospodařit,“ vysvětluje Petr Nouza.
Ještě předtím ale do roku 1992 pracoval jako agronom v místním zemědělském družstvu. „V něm jsem zpočátku pracoval i jako traktorista, prošel jsem si tedy dobrou praxí v prvovýrobě rostlinné výroby. Když se po roce 1989 otevřela možnost vlastního soukromého podnikání, tak jsme si po krátké úvaze s manželkou založili vlastní farmu. Začínali jsme na vlastní půdě manželčiny rodiny a k tomu jsme přibrali do nájmu pozemky od souseda, tedy celkem na 30 hektarech,“ pokračuje Petr Nouza.
Místo brambor jahody
První rok měli ještě 13 krav ustájených ve starém chlévě u rodinného domu, ve kterém nešlo výrobu zmodernizovat a rozvíjet. Proto se po roce, i vzhledem k odborné specializaci a zkušenostem Petra Nouzy, zaměřili už pouze na rostlinnou výrobu. Pěstovali pšenici, ječmen, oves a brambory.
Rozjet hospodaření přitom nebylo snadné. „Neměli jsme žádný kapitál, vzhledem k pozdějšímu začátku podnikání se nás netýkala výhodnější forma půjček a dotací. Začínali jsme s menším vkladem od rodičů a bankovními úvěry, které nás s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) provází do dnešní doby,“ zmiňuje Petr Nouza.
Velkou proměnu v jejich hospodaření přineslo pěstování jahod. „Do té doby jsme pěstovali hodně brambor, které jsme zároveň i loupali a rozváželi i mimo okres do vývařoven škol, kasáren, nemocnic a restaurací. S tím jsme v roce 2000 skončili a nahradili to jahodami. Na nápad přišla manželka. Nejsme ovocnářská oblast, takže zájem o tuto komoditu je u nás velký. V jahodách jsme viděli šanci prodávat vlastní produkt přímo spotřebitelům,“ zdůrazňuje Petr Nouza. Jahody se v současnosti na obratu farmy podílejí zhruba 10 procenty.
Začínají s lisováním olejů
Na celkových 650 hektarech pěstují řepku, pšenici, mák modrý, kmín dvouletý, ostropestřec mariánský, len olejný a jahody. Celkem 30 hektarů z celkové plochy tvoří louky. Také v dalších oblastech se farma snaží dostat blíže zákazníkům. „Chceme naši produkci finalizovat, proto začínáme z námi vypěstovaných olejnin lisovat olej za studena. Chceme zřídit i e-shop na prodej našich olejů a komodit,“ popisuje Petr Nouza. Kromě spotřebitelů jsou zákazníky farmy i velkoobchodníci a zpracovatelé.
V zemědělství, stejně jako v jiných oborech, musí podnikatelé řešit náklady a konkurenci. „Možná nás to trochu trápilo v počátcích, kdy jsme dělali loupané brambory a okolní podnik tuto činnost dělal také. Měli jsme spočítané náklady a vytvořenou cenu, ovšem konkurenti byli s cenou níže, proto jsme museli také, a nemalou dobu jsme loupali pod náklady. V jahodách konkurenci v našem okolí nemáme, tím ale neříkám, že toho zneužíváme. Ceny jahod máme v republice mírně podprůměrné. Dovozy, zvláště u speciálních plodin, nás trápí, jako všechny ostatní a u jahod samozřejmě hlavně polské dovozy. Jelikož jsme ale dál od polských hranic, nemáme to tak obtížné, jako jahodáři na sever od Prahy. Už se nám i stalo, že ve stánku u Prahy někdo prodával polské jahody a vydával je za naše,“ zmiňuje Petr Nouza.
Strasti zemědělského podnikání
Kromě dalších vlivů se musí zemědělci vyrovnávat také s nestálostí počasí a v posledních letech především s neustálým úbytkem srážek. „Sucho je rok od roku horší. Už se s tím postupně smiřujeme. Snažíme se tomu přizpůsobit agrotechnikou a vhodnými odrůdami. Na kroupy a pozdní mráz jsme pojištěni, přesto se jahody snažíme chránit, protože pak lidem těžko vysvětlujeme, že je jich málo, protože zmrzly,“ vysvětluje zemědělec.
Počasí neustále sleduje. „Polní rostlinná výroba je velká sázka do loterie, dost často velký adrenalin, protože se odehrává pod širým nebem. Vzhledem k našemu velkému vztahu k půdě děláme od začátku hospodaření všechno pro zvyšování její úrodnosti i přes větší náklady a pracnost. Přestože máme pouze rostlinnou výrobu, dokážeme 40 procent orné půdy ročně pohnojit chlévským hnojem a kompostem. Hnůj získáváme od menších místních chovatelů a kompost si vyrábíme sami ve spolupráci s okolními obcemi, od kterých svážíme bioodpad do naší kompostárny,“ popisuje Petr Nouza chytré řešení.
Kromě sucha a krupobití sužuje české zemědělce dlouhodobě obrovská byrokracie. Ta je českou specialitou. „Administrativy je příliš, často se sčítají jablka s hruškami a vyplňují se nesmyslné dotazníky. Mnohdy se pro administrativu nemám čas podívat na pole, co se tam děje. Myslím si, že v této oblasti je stále co zlepšovat,“ přeje si Petr Nouza
Nerovné podmínky
Naopak usnadňovat hospodaření mu pomáhá podpora z PGRLF. Farma dlouhodobě využívá podporu z fondu hlavně při částečné dotaci úroků z mnoha úvěrů. Ať už na stroje, či na půdu. „Naposledy jsme využili od PGRLF investiční úvěr na diskový podmítač, kde jsme dostali 50 procent nevratných finančních prostředků z ceny stroje. Tyto podpory nám dlouhodobě pomáhají k růstu firmy,“ oceňuje hospodář.
Díky produkci potravin má zemědělství zajištěnou nekonečnou budoucnost. Tuto práci máme v krvi od předků, je to práce v přírodě a jinou bychom nechtěli,,“ říká Petr Nouza.
Vadí mu, že se na tuzemské zemědělce kladou náročnější podmínky než na dovážené zboží. „Po válce se vše dělalo proto, aby zemědělství produkovalo co nejvíc, třeba i za každou cenu, protože byl hlad. Dnes je situace v podstatě opačná, všeho je relativně dost. Co není, to se doveze. Mrzí mě jen, že kvůli kvalitě potravin a ochraně životního prostředí dnes dochází k masivním omezením, která se dějí pouze v naší části světa. Tímto ztrácíme konkurenceschopnost proti zemím, kde se podobné věci neřeší, ale jejich potraviny na náš trh proudí. Mám z toho velké rozpaky, ale zároveň pro nás bude velká výzva se s touto situací poprat.,“ uzavírá Petr Nouza.
Dalibor Dostál
Jahodárna a farma Dolní Pěna v kostce
Zemědělskou výrobou se Petr Nouza s manželkou zabývá od roku 1992. V současné době hospodaří na 640 hektarech zemědělské půdy. Kromě jahodové plantáže na polích pěstují i další zemědělské komodity, například mák modrý, kmín dvouletý, len olejný, ostropestřec mariánský a další. Veškeré produkty prodávají jak obchodním partnerům, tak v malých spotřebitelských baleních přímo na farmě. Provozují také kompostárnu a získaným kompostem zlepšují úrodnost půdy, na které hospodaří.
