Paušální daň: Jaký bude její osud?

V jaké fázi je potenciální výrazná úleva pro podnikatele? Paušální daň zamířila letos v lednu do mezirezortního připomínkového řízení, podle vlády měla začít platit od počátku roku 2021. Podnikatelům měla ulevit od papírování i daňového břemene. Jenže pak přišla epidemie koronaviru.

Ministerstvo financí předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona, který má přinést živnostníkům zjednodušení odvodových povinností, snížení administrativní náročnosti a finanční úsporu. Paušální daň by poskytla malým podnikatelům možnost vyřešit trojí odvody na jednom formuláři.

Od března 2020 ale politici kvůli zcela mimořádné situaci spojené s epidemií covid-19 odkládají řešení mnoha opatření z doby předkoronavirové. Osud paušální daně je tedy nejistý. Původně měla začít fungovat v lednu 2021, to se ale nyní jeví jako utopie.

Co by živnostníkům paušální daň nabídla?

Díky paušální dani měli mít živnostníci z řad OSVČ možnost prostřednictvím jedné paušální platby vyřešit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Paušální daň by přinesla zjednodušení odvodové povinnosti pro živnostníky a podnikatele s ročním příjem do jednoho milionu korun.

Ministerstvo financí plánovalo zavedení paušální daně od 1. ledna 2021. „Více času na živnost a podnikání bez zbytečného papírování, to jsou jedny z mnoha přínosů paušální daně. Nepochybuji proto o hladkém průběhu připomínkového řízení, aby živnostníci už od příštího roku měli jednodušší život. Paušální daň jim totiž ušetří nejen čas a peníze, ale přináší i větší jistoty,“ uvedla na počátku roku ministryně financí Alena Schillerová.

Konec strachu z kontrol

Paušální daň bude fungovat na zcela dobrovolné bázi a živnostníkovi, který se pro ni rozhodne, by tak odpadla například povinnost podávat daňové přiznání a jednotlivé přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Případná daňová kontrola by tak u něj zcela postrádala smysl. Živnostník by díky tomu mohl ušetřit kromě času také nemalé finanční prostředky, nemusel by si platit například účetní služby.

Současný návrh paušální daně se skládá z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně ve výši 100 korun. Vyšší než minimální odvod na sociální pojistné tak bude mít podnikatel kompenzován pouze symbolickou výší daně z příjmu.

Víc peněz na důchod

Některým živnostníkům navíc paušální daň mohla přinést větší jistotu v podobě budoucího starobního důchodu. Řada z nich totiž v současné době odvádí na sociálním pojistném pouze minimum a jejich zabezpečení na stáří je tak nejvíce rizikové.

Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného měli tito podnikatelé odvádět větší odvody na pojistném na důchodové pojištění, aniž by jejich celkové zatížení jakkoliv vzrostlo. Paušální daň tak povede k posílení průběžného pilíře a bude mít příznivý dopad na důchodový systém. Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na sociální pojištění samozřejmě by přitom zůstala zachována. Zároveň platí, že takzvaný první pilíř není jedinou možností, jak se fyzická osoba může zajistit na stáří. Existuje celá řada jiných nástrojů spoření, zejména ve třetím pilíři.

Ministerstvo financí návrhem vyslyšelo přání živnostníků na zjednodušení jejich povinností vůči státu. Podporu návrhu potvrdil i loňský průzkum agentury Median, zájem o paušální daň projevilo 78 procent živnostníků, přičemž současná navrhovaná výše je přijatelná pro dvě třetiny podnikatelů. V České republice je přitom evidováno více než půl milionu OSVČ, které vykazují příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než jeden milion korun.

Redakčně upravená tisková zpráva Ministerstva financí ČR

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme