Místo tří odvodů pouze jediný. To je cílem vládního návrhu zákona, jehož prostřednictvím chce ministerstvo financí výrazně zjednodušit odvodové povinnosti a administrativní náročnost podnikání malým živnostníkům.
Podnikatelé, jejichž roční příjem nepřekročí jeden milion korun, získají možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné.
Paušální daň bude placena měsíčně jedinou platbou a bude zahrnovat minimální základy pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok, tedy částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí, a částku 500 korun. Celková výše tohoto paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400 až 5500 korun měsíčně.
Konec daňových kontrol
Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se tak výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. Pro mnoho živnostníků by to znamenalo, že by si už nemuseli např. platit účetní služby, čímž by ročně ušetřili další prostředky.
„Chceme tím malým živnostníkům ušetřit čas, peníze i stres, které jsou s plněním odvodových povinností spojeny. Díky tomu se budou moci více věnovat svým zákazníkům, klientům, obchodním partnerům, nebo třeba rodině,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. V České republice je evidováno celkem 514 tisíc OSVČ, které mají příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než 1 milion korun.
Podle odborníků může návrh podnikatelům výrazně ulevit zejména v administrativě, ale i finančně. Na druhou stranu upozorňují, že chystané novinky by pravděpodobně nevyužili všichni živnostníci, na které cílí. Pro některé by totiž podání daňového přiznání zůstalo i nadále výhodnější variantou.
Záležet přitom bude především na detailech znění připravovaného zákona. „Jednoznačně se jedná o významný pokrok ve zjednodušení podnikání nejmenších živnostníků s velkým dopadem na snížení administrativy. Ušetřený čas mohou živnostníci věnovat podnikání a svým klientům. To bylo i dlouhodobým cílem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která jednání s ministerstvem financí vede,“ okomentoval připravovanou úpravu Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR).
Úspory za daňové poradce
„Vedle snížení administrativní zátěže by se jednalo i o úsporu z hlediska financí. Řada drobných podnikatelů kvůli daňovému přiznání využívá služeb specializovaných poradců. Díky novince by jim tato nutnost odpadla a ušetřili by každoročně nemalé prostředky,“ dodal Miroslav Říha, ředitel vývoje fakturačního systému iDoklad s tím, že živnostníci, kteří danění výdajovým paušálem či skutečnými výdaji řeší prostřednictvím fakturační aplikace, za služby daňových poradců šetří již nyní.
Přestože odborníci záměr ministerstva financí vnímají pozitivně, zároveň upozorňují, že nový model by zřejmě nebyl výhodný pro všechny. „Zde je na místě zdůraznit další specifikum chystaného opatření, a tím je svobodná volba každého živnostníka, zda možnost jednoho paušálního odvodu využije, či nikoli. Každý živnostník si při pohledu na své daňové přiznání snadno spočítá, zda se mu přechod na paušální odvod vyplatí,“ sdělil Věroslav Sobotka.
Některé skupiny podnikatelů tak budou i nadále raději podávat přehledy a daňové přiznání například kvůli výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti či získání daňového bonusu. Roli budou hrát i jednotlivé druhy podnikatelských činností, u nichž bude výhodnost paušálního odvodu záviset na výši ročního příjmu.
Paušál proti paušálu
„U živnostníků s čtyřiceti a šedesátiprocentním paušálem by se výhodnost jednoho odvodu zvedala s rostoucím ročním příjmem. V prvním případě by byl výhodný od příjmu kolem 300 tisíc korun ročně, v druhém pak zhruba od 525 tisíc korun. U nejvyššího, osmdesátiprocentního výdajového paušálu, by však paušální odvod nebyl výhodnější oproti stávajícímu stavu ani při dosažení příjmového stropu jednoho milionu korun,“ komentoval Miroslav Říha.
Příliš složité daně nejsou jedinou zátěží, která dopadá na české podnikatele. Další je příliš rozsáhlá administrativa. S jejím snížením počítá plán ministerstva průmyslu a obchodu, které chce do tří let změnit nejméně 33 právních předpisů a zjednodušit tak 133 povinností, které podnikatelům v současné době legislativa ukládá. „O snižování byrokracie se roky mluví, v praxi k ní ale příliš nedocházelo. Plán má situaci změnit, například statistika by se měla zjednodušit díky digitalizaci státní správy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Řada zjednodušení s daněmi souvisí. Resort chystá například odstranění duplicit při předávání údajů z účetních výkazů. Finanční správa by nově měla vybrané údaje z účetní závěrky přímo předávat rejstříkovým soudům. Díky portálu Moje daně budou moci podnikatelé co nejvíc úkolů, které souvisejí s daněmi, řešit sami z jednoho místa.
Dalibor Dostál