Pavel Sobotka z Frentech Aerospace: Naše výrobky létají až k Marsu

Frentech Aerospace se zabývá výrobou pro kosmické aplikace už deset let. Co nejzajímavějšího jste dosud vyrobili?
Asi kryostaty na družice Meteosat. To byla opravdu složitá výroba. Jde o zařízení, které je součástí optického systému. Vnitřní prostor je pozlacený čistým zlatem. Celý kryostat je vyrobený z titanu, který bylo třeba chemicky poniklovat, což se v Česku nepodařilo. Máme na to dodavatele v Německu, pro kterého to také nebylo jednoduché.

Byl problém nanést nikl na titan?
Nanést ho tak, aby na něm držel v podmínkách, kdy materiál dostává velké teplotní šoky. Také jsme museli navrhnout a provést kvalifikační zkoušky technologického procesu, abychom prokázali, že použitou technologií dosáhneme opakovaně požadovaných vlastností.

Klíčový faktor pro rozvoj českého kosmického průmyslu je členství Česka v Evropské vesmírné agentuře (ESA). V čem je jeho hlavní význam?
Tím, že země přispívá do volitelných programů ESA, mezi něž patří třeba vědecké mise, mise na Mars, vývoj raket Ariane 6 nebo těžba nerostů na asteroidech, vytváří podmínky pro účast na těchto projektech pro české firmy. Kdyby se Česko těchto programů neúčastnilo, tak sem žádná poptávka pro naše firmy nepřijde. Už na portále ESA, kde se vypisují tendry, je u zakázky napsané, které země se jí mohou účastnit.

Využívají české firmy tento potenciál?
Než se Česko k některému z programů přihlásí a vyčlení na něj peníze, tak se diskutuje i s firmami, jestli tady máme potřebné kapacity. Druhá věc je, že firmy pak musí na jednotlivé výzvy reagovat a předkládat konkurenceschopné nabídky. Jak efektivně se národní příspěvek do ESA využije, hodně závisí na nás, na firmách. Druhá cesta je, že nás díky příspěvkům Česka do ESA cíleně oslovují se žádostí o spolupráci německé, francouzské a další zahraniční firmy, které vyhrály soutěže o zakázky pro vesmírnou agenturu.

Když loni Česko navýšilo příspěvek do volitelných programů o zhruba 300 milionů korun za rok, dokážou tyto peníze navíc české firmy přetavit do zakázek pro ESA?
Průmyslová kapacita, aby se tyto prostředky využily, tady je. Samozřejmě ale prosadit se v tendrech ESA je velmi tvrdý boj. V Česku máme strojírenské firmy, výrobce elektronických systémů, výzkumná pracoviště, softwarové firmy, které ve vesmírném průmyslu působí. Zapojují se do mezinárodních konsorcií. Je vidět zájem mladých lidí, kteří zakládají start-upy.

Říkáte, že na vesmírném průmyslu se nedá zbohatnout. Proč, když jde o výrobu s vysokou přidanou hodnotou?
Přidaná hodnota ještě nutně neznamená zisk. Ta spočívá v tom, že máte malý podíl surovin a dalších vstupů a přidáváte k nim svou prací mnohem větší hodnotu. Účetně se přitom můžete dostat na nulu. Také je ale třeba si říct, co si představujeme pod pojmem zbohatnutí. Ve vesmírném průmyslu strašně moc zbohatnete tím, že získáte spoustu zkušeností, know-how, nové schopnosti, mezinárodní kontakty. S finančním bohatstvím je to už horší.

ESA platí málo?
ESA předepisuje míru zisku maximálně na 8 procent. U některých projektů nesmíte mít zisk. ESA také určuje na základě auditu, z jak vysokých nákladů si tuto marži můžete vypočítat. Tato nákladová základna pro ESA bývá nižší než běžné prodejní tarify.

Podle jakých kritérií si ESA vybírá své dodavatele?
Je jich spousta. Roli hraje takzvané „heritage“, neboli předchozí zkušenosti a reference. Pokud už jste v minulosti dělal něco podobného, je mnohem větší pravděpodobnost, že to dokážete znovu. To je důležité, protože když jako dodavatel selžete, může to zhatit celou misi za mnoho milionů eur.

Jaké nároky na firmu klade výroba pro kosmické aplikace ve srovnání s dodávkami do jiných oborů?
Firma musí mít řadu certifikací, především certifikát AS 9100, který osvědčuje, že firma splňuje požadavky leteckého a vesmírného průmyslu na management kvality. Pak musí mít odvahu se do tohoto oboru pustit, protože rizika nejsou malá.

Liší se od jiných oborů nároky na přesnost dokumentace k dodávanému produktu?
Ty se s jinými obory nedají srovnat. Jsou případy, kdy k jednomu „šroubu“ musíte vytvořit spoustu dokumentace, ještě než ho vyrobíte. Jeden člověk na její tvorbě stráví klidně čtrnáct dnů. Mnohdy produkt má jeden kilogram, ale dokumentace v papírové podobě by vážila až několik kilo.

Co obsahuje?
Všechny firmy se musí řídit standardy ESA, které definují, jak věci pro vesmír musíte dělat. Využívají se i pro komerční projekty. Jde o desítky norem, které se vztahují na management, řízení projektu, kontroly, všechny druhy testů. Během výroby vytváříte dokumenty, kde prokazujete, že jste se těmito normami řídili. Tím si ESA hlídá kvalitu, protože co se jednou vypustí do vesmíru, už se nedá opravit.

O jak velkých částkách se v případě neúspěchu vesmírné mise bavíme?
Částky, o které ve vesmíru jde, jsou nepředstavitelné. Ve Frentech Aerospace vyrábíme díly do turbočerpadel pro rakety Ariane 5. Toto čerpadlo dodává do motoru 300 litrů kapalného kyslíku s heliem za vteřinu. Životnost je 600 vteřin, pak celý stupeň rakety spadne do moře. Když se sestavoval nový řetězec dodavatelů, prováděl se kvalifikační test celého motoru. Jen tento test stál 50 milionů eur.

Dokážete know-how získané zakázkami pro ESA, kde je omezená míra zisku, zpeněžit jinde?
Třeba v komerčních projektech. Tam už se dosahuje dobrých marží. Takto jsme dodávali mechanismy pro konstelaci družic Iridium Next, O3B a NEOSAT. Máme také zakázky na díly v projektu One Web pro 900 satelitů. Díly pro Ariane 5 jsou také komerční produkty. Teď připravujeme projekt v konsorciu českých firem, který by měl dosáhnout částky v Česku neobvyklé. Věci vyvinuté pro vesmír se také dají uplatnit komerčně na zemi. Třeba nanonátěry, které se v Česku vyvíjejí a vyrábějí.

Jakou roli vidíte pro Svaz průmyslu v rozvoji a podpoře kosmického průmyslu?
Je dobře, že se toto téma na Svaz průmyslu dostalo. Máme řadu středních firem, které se vesmírným průmyslem zabývají. V příštích letech jich určitě bude přibývat. Svaz připomínkuje vládní materiály nebo zákony, které jsou klíčové, například Národní kosmický plán, který stanovuje priority v našem odvětví. Můžeme se jako Svaz také vyjadřovat k tomu, jaké volitelné programy ESA má Česko preferovat. Při schvalování státního rozpočtu můžeme oboru pomoci tím, že budeme hlídat výši příspěvků do ESA. Doba nazrála, aby se kosmickým průmyslem Svaz průmyslu více zabýval. Věřím, že bude ve Svazu i více členských firem z tohoto oboru. To pozici Svazu dál posílí.

• Více o firmě Frentech se též dočtete v dalším článku na BusinessInfo.cz

Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (2Q/2020), autor: Jan Stuchlík