Pavilon pro Expo se představil ve virtuální realitě. Maskotem bude exponaut René

Asi si lze těžko představit lepší symbol české účasti na chystané Světové výstavě, která začne 13. dubna 2025 v japonské Ósace. Organizátoři české výpravy si připravili stylové a nápadité odstartování „ostré“ fáze příprav. Maskota i digitální verzi národního pavilonu představili odborné veřejnosti v pražské hale společnosti Virtuplex, v níž je nyní možné se projít digitálním dvojčetem chystané stavby.

Digitální dvojče pavilonu využijí vystavovatelé i architekti

Generální komisař české účasti Ondřej Soška podepsal na stavbu pavilonu 360 dní před začátkem výstavy smlouvu s japonskou stavební společností Daisue. Žádná česká firma neměla požadovanou japonskou stavební licenci, takže bylo nutné vybrat partnera mezi japonskými podniky. Z Česka ale půjdou na stavbu subdodávky, jako jsou skleněné tabule nebo dřevěné díly.

Představitel firmy Daisue zpečetil podpis smlouvy s českou stranou tradičním rituálem – společně rozbili kladívky víko sudu, v němž čekalo japonské rýžové víno saké, jímž si pak signatáři připili.

Na to si mohli zájemci nasadit 3D brýle a prostřednictvím virtuální reality rovnou do pavilonu vstoupit. „Možnost procházet pavilon s 3D brýlemi, vidět jej v měřítku jedna ku jedné, odchytávat nejrůznější nedostatky ještě předtím, než začneme stavět, a zároveň ukazovat velice reálný model našim smluvním i potenciálním partnerům, je nedocenitelná,“ zdůraznil Ondřej Soška.

Virtuální model pavilonu spoluvytváří společnost Virtuplex. Její šéf Martin Petrovický podotýká, že model umožňuje vystavovatelům předem se seznámit s různými variantami využití výstavních prostor. „Na modelu pracujeme průběžně už zhruba od prosince… Díky tomu, že jej procházíte v měřítku 1:1, máte možnost vnímat všechny vzdálenosti, pohledy na interiér, ale také výhledy ven z pavilonu,“ uvádí.

Digitální model ocenili také architekti, kteří mohou ladit i nejmenší detaily od použitých materiálů až po intenzitu světla uvnitř stavby. Možnost projít se digitální verzí pavilonu platí také pro partnery české účasti z řad firem, krajů, měst i dalších institucí.

Reného našli v bedně v Kamenickém Šenově

Organizátoři také odtajnili maskota české účasti. Bude to „exponaut“ René. Jde o skleněnou plastiku, která je k dispozici vlastně v jediném originálu a s níž se pojí silný příběh. Jejím autorem je slavný český umělec René Roubíček, který toto dílo vytvořil už na konci padesátých let. Právě po něm dostal exponaut jméno René.

Český umělec se přitom účastnil se svými pracemi už předchozí Světové výstavy v Ósace, kterou japonské město hostilo v roce 1970. „Bude to pravděpodobně jediný umělec zastoupený na obou Expech v Ósace,“ podotýká Ondřej Soška. Na tehdejší výstavě Roubíček okouzlil japonské návštěvníky plastikou nazvanou „Mrak-Voda, zdroj života.“

Organizátoři našli Reného v dřevěné bedně v domě rodiny Roubíčků v Kamenickém Šenově. „Jedná se o plastiku ze skla vyrobenou na konci padesátých let. Do té doby se používalo sklo jen pro výrobu užitných předmětů,“ podotýká Michaela Lesařová Roubíčková, dcera dnes již zesnulého slavného umělce. Ta zároveň podotýká, že oba její rodiče byli průkopníky ve využití skla jako materiálu pro umělecká díla. „V podstatě dochází na tatínkova slova, které napsal k jednomu svému exponátu na Expu v Bruselu, že sklo je umění dneška,“ říká.

Právě přes odkaz na Reného Roubíčka, který je u starších Japonců stále v povědomí, a přes české sklo a umění se má vytvořit jakési propojení s úspěchem československé výpravy na Expu v roce 1970.

I tentokrát by oproti jiným Světovým výstavám měl být vysoký podíl domácích návštěvníků. „Zatímco na minulém Expu v Dubaji se sešel celý svět, v Ósace se očekává, že 85 procent návštěvníků budou samotní Japonci,“ podotýká k zacílení na japonské publikum Aleš Kysela, ředitel marketingu českého Expo týmu.

Cenný originál Reného bude slavnostně odhalen během prvního dne výstavy. Organizátoři mu chtějí zachovat jistou auru tajemnosti. Zároveň bude postupně ve sklárně Pačinek vyrobeno 25 uměleckých kopií Reného. Souběžně také spustila společnost Hamiro v Novém Boru výrobu plyšových variant maskota. Jeho prodej by mohl běžet dobře nejen v Česku, ale zejména přímo v Japonsku během výstavy, protože tamější spotřebitelé si na různé plyšové figurky potrpí.

Český maskot má být kamarádem japonského Myaku-Myaku

Že třeba místo tradičních lvíčků vybrali čeští organizátoři za maskota zvláštního „exponauta“, to souvisí i s podobou maskota celého Expa. Japonci přišli se zvláštní postavičkou nazvanou Myaku-Myaku. Je to bytost poskládaná z buněk a vody a její název lze vyložit jako předávání „od jedné generace k druhé“. Právě k image japonského maskota má pasovat ten český. „Chtěli jsme, aby měl kamaráda,“ říká s nadsázkou Aleš Kysela.

Japonská veřejnost byla nejdříve z představeného maskota Myaku-Myaku rozpačitá. Váhání ale skončilo ihned, jak přišel start prodejů plyšového Myaku-Myaku. „Během chvilky byl vyprodán a pak několik týdnů nebo dokonce měsíců nebyl k dostání,“ říká mluvčí české účasti Jana Kohoutová.

Organizátoři hledají ke spolupráci další firmy

Národní pavilon, jehož virtuální dvojče bylo odborné veřejnosti představeno, má být vzdušnou světelnou spirálou, která využívá jako materiál zejména světlé dřevo a sklo. „Pavilon bude využívat svého exponovaného umístění na křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru a za každého počasí na sebe strhávat pozornost svou dominantní solitérní hmotou a vizualitou skleněné transparentní obálky objektu. Fasáda z tabulového uměleckého skla odkazuje na bohatou historii sklářství na českém území a zároveň nabízí neobvyklé výstavní prostory s proměnlivou vnitřní atmosférou. Dům bude exponátem sám o sobě,“ shrnují architekti Michal Gabaš a Tomáš Beránek ze studia Apropos Architects.

Pavilon má být reprezentativní základnou i pro obchodní jednání českých firem. „Účast na Expu 2025 jim poskytne především skvělou příležitost expandovat nejen do Japonska, ale i širšího regionu Asie–Pacifik, kam se běžně dostat není úplně snadné. V Asii je obecně vnímání státu mnohem silnější než v Evropě, a pokud nějaká firma spolupracuje se státem a participuje na národním pavilonu, má v očích tamějších partnerů mnohem větší váhu a relevanci,“ říká Tomáš Akerman, partnership manažer českého Expo týmu.

„Existují samozřejmě i firmy, které sice nemají ambice do Asie expandovat, Expo ale vnímají jako prestižní záležitost a skvělou referenční zakázku pro tuzemské i mezinárodní partnery. Což v konečném důsledku může znamenat například expanzi na nové trhy nebo zvýšení objemu zakázek. Takovou zkušenost má z minulosti například firma Koma Modular, GreeenTech nebo Česká mincovna,“ dodává Tomáš Akerman.

(tos)