Peru chce zmodernizovat nemocnice, ale i těžbu a zemědělství

Peru, donedávna známé jako země Inků s mystickým Machu Picchu a nesmírným přírodním bohatstvím, je dnes jednou z nejpostiženějších zemí pandemií koronaviru v andském regionu. Stále trvá nouzový stav. Už se ale podařilo aktivovat téměř 90 procent ekonomiky. Jak stát bojuje s ekonomickou krizí a jaké možnosti se v Peru otvírají pro české vývozce?

Nouzový stav a celostátní karanténu Peru vyhlásilo již 16. března. Přísná bezpečnostní opatření tam přijali jako jedni z prvních v Latinské Americe a jako jedni z mála je stále dodržují. To však značně poznamenalo ekonomiku, která se v prvních dvou měsících karantény omezila jen na výrobu, zásobování a prodej produktů a poskytování služeb primární potřeby.

Mezi zdravotní a ekonomickou krizí

Vláda v dubnu představila plán ekonomické reaktivace. Ten začal hned následující měsíc postupným zahájením aktivit v těžebním průmyslu, stavebnictví, výrobě a zemědělství, což je pilíř místní ekonomiky. Postupně se přidávala další důležitá odvětví, jako jsou strojírenství, e-commerce a služby, otevřela se obchodní centra a v červnu dokonce i restaurace s omezenou kapacitou. Regiony s klesajícím počtem nakažených se v červenci dočkaly konce karantény, díky čemuž se mohly obnovit první vnitrostátní lety.

Nyní je aktivováno devět desetin ekonomiky. V poslední fázi ekonomického oživení, jehož počátek byl kvůli rostoucímu počtu nakažených odložen, přijde na řadu turistický sektor, včetně mezinárodních letů, dále kina, bary a koncerty. 

Peru bilancuje na tenké hranici mezi ekonomickou a sanitární krizí. Má nelehký úkol podporovat svou ekonomiku, aniž by ohrozilo zdraví a bezpečnost obyvatel. Byly vytvořeny různé programy na podporu firem s cílem zachovat co nejvíce pracovních míst, nebo například pomoci drobným zemědělcům a podnikům z turistického ruchu. O přídavky se mohou hlásit také nejchudší rodiny. 

Stát nyní potřebuje vygenerovat šok v podobě veřejných i soukromých investic do plánovaných velkých projektů v infrastruktuře, těžbě, rybolovu a zemědělství, exportu a stavebnictví. Například jde o výstavbu třetí a čtvrté linky metra v Limě.

Jaj dál?

Předsedkyně Národní konfederace podnikatelských institucí (Confiep) zdůrazňuje, že stát nyní potřebuje vygenerovat šok v podobě veřejných i soukromých investic do plánovaných velkých projektů v infrastruktuře, těžbě, rybolovu a zemědělství, exportu a stavebnictví. Například jde o výstavbu třetí a čtvrté linky metra v Limě. Mnoho ekonomů zmiňuje velký potenciál v integraci těžařského průmyslu do výrobního. 

Doposud nejvíce postižené sektory jsou turismus, gastronomie, mezinárodní letecká doprava, obuvnictví, móda a zpracování kovů. Vláda a Confiep plánují úpravu současného plánu ekonomické reaktivace podle vývoje situace. Hlavní metou je držet čísla nezaměstnanosti co možná nejníže.

Z ulic téměř zmizela kriminalita

Po dobu trvání nouzového stavu jsou v ulicích přítomny ozbrojené síly, a hlavně během karantény byl zaznamenán 90procentní pokles trestných činů. Při uvolňování restrikcí začala ovšem kriminalita přirozeně opět stoupat, a to zejména v chudších oblastech. Vzhledem k ekonomickým dopadům pandemie se očekává, že poroste převážně v podobě drobných krádeží a přepadení, proto plánuje peruánské ministerstvo obrany posílit policejní hlídky v ulicích o ozbrojené síly.

Do těžebního průmyslu přibyly drony

Stejně jako ve většině dalších zemí, i v Peru pozměnila pandemie nového koronaviru místní trh a ovlivnila chování spotřebitelů, což může přinést nové příležitosti i pro české dovozce.

Důraz bude kladen na realizaci infrastrukturálních projektů a na výstavbu. 

Těžební průmysl generuje největší podíl na celkovém HDP země. Následují stavebnictví a zemědělství. Společným jmenovatelem všech třech sektorů je stále stoupající význam udržitelnosti sektoru a bezpečnosti práce za pomoci moderních technologií. Těžba se začíná automatizovat prostřednictvím autonomních kamionů, brázdicích strojů a dronů. Stavebnictví usiluje o udržitelnou výstavbu a zemědělství chce zlepšit péči o přírodní bohatství země prostřednictvím moderních technologií, výstavbou rurální infrastruktury, zalesňováním a dalšími metodámi zabraňujícími degradaci půd. 

Zasloužené pozornosti se konečně dostalo zdravotnickému sektoru. Peruánský zdravotní systém je decentralizovaný, což prezentuje mnoho problémů v jeho infrastruktuře. Pandemie koronaviru na tento deficit poukázala a lze očekávat, že zdravotnictví projde změnami rychleji. Důraz bude kladen na zlepšení infrastruktury nemocnic i celého systému, digitalizaci dat, rozvoj telemedicíny a zvýšený zájem o práci vědecko-technologických center. Dochází i ke změně mentality zdejších spotřebitelů, kteří kladou čím dál větší důraz na péči o zdraví.

Obava o zdraví je demonstrována i velkým nárůstem e-commerce během pandemie, kdy se digitální retailové aktivity téměř zečtyřnásobily. Rostoucí tendence online nástrojů ale není pouze důsledek pandemie. Už vloni zaznamenaly nárůst o 32 procent. I přesto všechno však Peru tvoří pouhých pět procent elektronického obchodu v Latinské Americe, což ukazuje na obrovské možnosti dalšího růstu.

Dovoz potřeb pro boj s virem je bez cla

Pro import do Peru je zapotřebí být zaregistrován v místním registru (RUC) jako dovozce s fiskální adresou v Peru. Zboží obecně podléhá clu podle jeho hodnoty, nicméně mezi Peru a EU existuje Dohoda o volném obchodu (FTA). Vybrané artikly je zakázáno do země importovat, a to především živočišné produkty a živá zvířata, dále určité chemikálie, insekticidy, oblečení z druhé ruky, výbušniny a zbraně. Dále existují artikly s takzvaným omezeným dovozem, k jejichž importu a distribuci je zapotřebí speciální povolení od příslušných úřadů. To se týká například sanitárních potřeb a farmaceutických výrobků.

I přesto, že nouzový stav a uzavření státních hranic nepozastavily přeshraniční obchod a nákladní doprava stejně jako celní a logistické služby nadále fungovaly, zaznamenalo Peru v prvním čtvrtletí letošního roku pokles v dovozu zboží o 7,2 procenta. Celní a daňový úřad Peru (SUNAT) a vláda se snaží zjednodušit proces importu a exportu, aby docílily posílení ekonomiky. Například dovozcům byly sníženy sankce a produkty důležité pro boj s koronavirem byly zcela osvobozeny od cla. Od srpna spustil SUNAT digitální platformu pro import a export zboží, což má zjednodušit a celkově urychlit celý proces až o 90 procent.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Martin Rossbach, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Limě.
Rubrika časopisu na euro.cz