Petr Zajaroš: V Brose neustále rozvíjíme aktivity jak směrem dovnitř firmy, tak i navenek vůči společnosti

Loni firmu ocenil Svaz průmyslu a obchodu ČR na sněmu za rozvoj průmyslu a regionu.

V minulosti jste získali Národní cenu za společenskou odpovědnost či cenu Podnik podporující zdraví. Co pro vás a pro Brose Group společenská odpovědnost znamená?

Pro Brose jsou klíčové firemní hodnoty FIRST, které jsou DNA všech činností, které děláme. Společenskou odpovědnost v nich máme přímo definovanou. Lidé jsou naše největší aktivum. Neustále proto pracujeme na rozvoji aktivit směrem dovnitř firmy, ale i navenek. Pro mne osobně
to znamená jít každý den příkladem jak ve firmě, tak i mimo ni a reprezentovat hodnoty, které se shodují s těmi firemními.

Ostatně ukázkový provoz vaší podnikové jídelny během pandemie zvrátil tehdejší snahy o uzavírání firemního stravování. Bylo těžké udržet jídelnu v chodu?

S uzavřením jídelny pro tři tisíce zaměstnanců jsme se nechtěli smířit. V krátkém čase se nám podařilo vyrobit a nainstalovat plastové zábrany na stoly, které zajistily bezpečné využívání našeho nejoblíbenějšího benefitu. Kolegové ze Svazu průmyslu a dopravy ČR pak naše řešení prezentovali na těch správných místech a dobrá věc se podařila.

Dnes máme ve výrobě více než deset různých národností. Původní zdroje pracovníků jsou již vyčerpané.

Petr Zajaroš

Jste aktivní v sociálních službách, podporujete nemocnice, hlídání dětí, zdraví svých zaměstnanců. Podle čeho si tyto aktivity vybíráte?

Chceme být dobrým zaměstnavatelem i dobrým sousedem. Snažíme se, aby u nás každý zaměstnanec našel něco, s čím mu jako firma můžeme pomoci. Díky třem dětským skupinám jsme schopni nabídnout 38 míst pro děti od jednoho roku do předškolního věku. Provozujeme i odpolední klub pro školáky.

O zdraví zaměstnanců pečuje tým složený z vlastního závodního lékaře, fyzioterapeuta a psychologa. Podporujeme charity v blízkém okolí Kopřivnice, realizujeme materiální podporu dětských domovů a domovů důchodců. Snažíme se se zástupci měst v okolí našich lokací reagovat na to, co je zrovna nejvíce potřeba.

Uvádíte, že stravování je jeden z nejoblíbenějších benefitů vašich zaměstnanců. Kolik za oběd platí?

Závodní stravování je určitě velkým benefitem, díky kterému jsme schopni poskytnout zaměstnancům v našich závodech v Kopřivnici a v Rožnově pod Radhoštěm obědy za 25 korun. Každý si může vybrat polévku, hlavní jídlo a salát z opravdu pestré a chutné nabídky. Zaměstnanci se mohou v kantýně také nasnídat, případně navečeřet.

Nejnovějším benefitem je odměňování za dlouholetou práci v Brose. Chceme jím podpořit skupiny zaměstnanců, kteří u nás pracují déle jak pět let. Tento nový benefit se týká zhruba poloviny zaměstnanců.

Tím vším pochopitelně reagujete také na nedostatek zaměstnanců, který je jednou z největších brzd pro rozvoj nejen vaší firmy. Dokážete je najít na českém pracovním trhu, nebo hledáte pracovníky také v zahraničí?

Vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji na úrovni 3 procent musíme integrovat pracovníky ze zahraničí. Začali jsme před lety s Rumunskem, Bulharskem, Srbskem, dnes rozšiřujeme vyhledávání zaměstnanců na Filipínách, v Moldavsku nebo na Kubě. Musíme proto převádět dokumentace do národních jazyků našich zaměstnanců a zajišťovat tlumočníky.

I zaškolení je náročnější. Ale takový je dnešní svět a žehrat na danou situaci nás nikam neposune. Proto nás to také nutí rychleji přemýšlet třeba o videonávodech a celkově o dalším rozvoji automatizace a digitalizace, kde jsme již dnes silní.

Je složité získat zaměstnance ze zahraničí?

V současné chvíli spolupracujeme s několika pracovními agenturami. Aktuálně už prakticky neexistuje výrobní společnost, která cizince nezaměstnává. O to je momentálně situace na trhu práce v Evropské unii i mimo ni složitější. Dnes máme ve výrobě více než deset různých národností.

Původní zdroje pracovníků jsou již vyčerpané, a proto hledáme i v nových oblastech. Proces zajišťování pracovníků nám výrazně komplikuje legislativa, délka procesu legalizace pracovníků a v neposlední řadě také kvóty, které jednoznačně neodpovídají potřebám zaměstnavatelů v České republice.

Do jaké míry si můžete pomoci sami ať už benefity nebo dalšími opatřeními a co by měl dělat stát?

Primárně si musíme pomoci sami ve spolupráci s agenturami a nabídnout novým zaměstnancům atraktivní podmínky. Ze strany státu očekávám pomoc při zrychlení vízového procesu, spolupráci s ambasádami jednotlivých zemí a celkově zjednodušení či zkrácení zmíněných lhůt.

Dále intenzivní revizi našeho školského systému v oblasti učňovských programů, aby byli děti a studenti motivováni do učňovských oborů nastupovat a viděli budoucnost v praxi ve firmách. Pomůže to průmyslu, protože si takto můžeme vychovat kvalifikované pracovníky.

S technicky zaměřenými školami z okolí už spolupracujete a jejich studentům nabízíte praxi ve firmě. Daří se vám je udržet i po skončení výuky?

Umožňujeme hned několik druhů praxí. Krátkodobé v řádu několika dnů až týdnů, půlroční praxe, a především pak intenzivní dvouletou přípravu na budoucí povolání. V pravidelných dvouletých cyklech se v našem středisku praktické výuky střídají studenti druhých a třetích ročníků.

Někteří z těchto studentů se po vyučení chtějí věnovat dále studiu nebo se rozhodnou v průběhu studia změnit obor. těm nejšikovnějším ale rádi nabídneme pracovní pozici a pracovní smlouvu.

Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1Q/2023). Autor: Ondřej Ševčík