English version
Podnikatelé si stěžují, že bylo pro většinu firem prakticky nemožné dosáhnout na bezúročné úvěry či záruky v rámci programů COVID I, II…
V době, kdy se schvaloval COVID I, což bylo 15. března, jsme sice tušili, že nás zasáhne pandemie, ale nikdo nemohl vědět, jaký bude její skutečný rozsah. Týden předtím jsme se na poradě dohodli, že pomůžeme podnikatelům. Předpokládali jsme, že bezúročné úvěry ČMZRB za 1,5 miliardy budou dostatečnou pomocí.
Hlavní zátěž je nyní na komerčních bankách, což ale nejsou dobročinné ústavy. Firmě, která zastaví na tři měsíce provoz, úvěr nedají…
Komerční banky především nechtějí, aby poskytovala úvěry státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Je to jejich byznys. Bankovní asociace a zástupci bank protestují, protože to je segment trhu, který je komerčně pokrytý. Musíme si ale uvědomit, že ten samý den, kdy vláda schválila COVID I, byl vyhlášen nouzový stav a zavřela se celá ekonomika. Banky přestaly úvěrovat, a místo toho některé z nich začaly samy vyplňovat žádosti o COVID I. Bezúročné úvěry ČMZRB byly potřebné, ale program nebyl stavěný na zvládnutí tak extrémní situace. Proto to nedopadlo úplně dobře.
Nebylo možné zjednodušit žádosti tak, aby podnikatelé nevyplňovali desítky stran složitých formulářů?
Banka musela mimo jiné zjistit, zda podnik spadá do kategorie malých a středních firem a ověřit výši možné podpory v rejstříku de minimis. To jsou dvě podmínky, které stanovuje přímo Evropská komise. Ano, připusťme, že to mohlo to být jednodušší v kontextu procesů, které vytváří ČMZRB, a banka by se z toho se do budoucna měla poučit. Příkladem může být dotazník AML (Anti Money Laundering – proti praní špinavých peněz). Pokud má ČMZRB patnáctistránkový dotazník AML a komerční banky pětistránkový, víme, že to jde jednodušeji.
V případě COVID III by takové problémy nastat neměly?
V programu COVID III nehraje ČMZRB výraznější roli. Pouze přerozděluje prostředky. My jsme určili podmínky, ČMZRB nyní podepíše dvacet smluv s komerčními bankami, které se do úvěrování zapojí. V podstatě je fondem fondů, přes který tečou peníze a nástrojem komunikace státu s komerčními bankami. Její činnost v rámci programu COVID III tím ale končí.
Předmětem kritiky byly ostatně nedostatečné kapacity ČMZRB. Neměla by personálně posílit?
Když to vezmu zpětně, úkol byl rozdělit deset miliard z evropských fondů. A v rámci COVID I a II bylo deset miliard rozděleno. Je to maximum, co nám Evropská komise povolila. Úkol je tedy splněn. O tom, že na extrémní nápor neměla banka kapacity a že by měla být posílena, není pochyb. Přesto si myslím, že rychlost byla adekvátní situaci. Problém vidím jinde. Když podnikatel ví, že jediný, na koho se v kritické situaci může spolehnout, je ČMZRB, dostává se pod velký tlak. Pokud během dvou tří dnů nedostane odpověď, kterou očekává, je logicky nervózní.
Banka s klienty nekomunikovala, i když jim žádost zamítla. To je v pořádku?
Stížnosti chápu, ale projít 5000 případů v jeden den a každého jednotlivě okamžitě informovat není možné. Je to podobné jako u přijímaček na vysokou školu. Studenti jsou taky nervózní, ale musejí si počkat dva týdny na výsledky. To je myslím vhodná paralela, protože zhruba do 14 dnů všichni zájemci o úvěr tu podstatnou informaci dostali. Ještě bych zmínil, že část firem využila peníze z úvěru jako zálohu na horší časy. To znamená, že prostředky stále mají, ale bojí se toho, že se ekonomická situace bude zhoršovat a potíže nastanou v budoucnu. Pravdou je, že ty nejpostiženější podniky, které ze dne na den zavřely (například v pohostinství a cestovním ruchu) na podporu nedosáhly a ty potřebovaly hotové peníze ihned.
Banky nás budou kritizovat
V programu COVID III bude alokováno zdaleka nejvíc prostředků. Také v tomto případě jde o podporu formou záruk. Můžete jej podrobněji popsat
V tomto programu dotace na úroky chybí. Půjčka má – co se týče úrokové sazby – parametry běžného komerčního úvěru. Do programu se zapojí dvacet komerčních bank. Podporu by mělo získat kolem 150 tisíc živnostníků a podniků s až 500 zaměstnanci. ČMZRB bere garanci za úvěry, které nebudou splaceny. Stát dá příslušné bance v konkrétním případě 80 až 90 procent úvěrované částky (podle velikosti podniku), což by ji mělo motivovat peníze půjčit. Banky ale zároveň musejí garantovat, že se minimálně 70 procent úvěrů vrátí. V médiích nás banky zřejmě budou kritizovat za to, že za záruku musejí zaplatit – a to 0,4 procenta v prvním a 0,8 procenta ve druhém roce.
Je asi logické, že se bankám se taková podmínka nelíbí…
Rádi by rizika převedli na klienty. Jednání nebyla jednoduchá, ale v tom jsme jim zabránili. Stát se zaručí, ale banka si do úroku nemůže započítat rizika spojená s poskytnutím úvěru. V praxi by přesto měly být úrokové sazby nízké. Neumím si představit, že by si banky účtovaly vyšší úrokové sazby než před pandemií, ačkoli se bojím, že se o to některé pokusí.
Banky to zkoušely už u COVID II?
Takové pokusy tu skutečně byly. Některé banky šly až přes deset procent, což klienti odmítli. Naštěstí tu máme volnou soutěž, a pokud si nepůjčíte u vaší úvěrující banky, která přijde s nehorázným úrokem, poptáte se jinde, kde vám vyjdou vstříc. Velká diskuze byla o tom, zda zastropovat úroky, což nakonec neprošlo. Je to velmi složité už s ohledem na to, že máte zcela odlišnou úrokovou sazbu například u kontokorentů za 500 tisíc a na druhé straně u úvěrů v desítkách milionů.
Dokdy budou vyřizovány žádosti v programu COVID III?
Prvních pět smluv s komerčními bankami podepsala ČMZRB na konci prvního červnového týdne, celkově jich bude dvacet. První tranše je 50 miliard, každá z bank dostane adekvátní částku podle počtu žadatelů. Pokud bude potřeba, navýšíme částku až na 150 miliard – další případná tranše bude záležet na zájmu bank. Úvěry budou poskytovány do konce letošního roku. V praxi to bude probíhat tak, že pokud by nějaký úvěrový případ zkolaboval a banka by požadovala plnění po ČMZRB, pošle jednou kvartálně seznam, za jaké společnosti se musí vyplatit záruka, protože nejsou likvidní, a stát tyto prostředky doplatí.
Plánujete, že budou na programy COVID navazovat v budoucnu i další podobné programy, nebo bude záležet primárně na vývoji epidemie a zhodnocení dopadu vládních opatření?
Spíš uvažujeme o tom, že pokud se uvolní nějaké prostředky z evropských fondů, o čemž s komisí intenzivně jednáme, půjdeme v budoucnu cestou COVID III. Musíme si uvědomit, že jsme dosud poskytovali firmám provozní podporu. Ta je extrémně důležitá v době, kdy systém kolabuje, protože nikdo nic neprovozuje. Ovšem v časech, kdy se ekonomika rozjíždí, jsou mnohem důležitější investiční prostředky a tam bychom chtěli dál směřovat i podporu prostřednictvím ČMZRB. Umím si představit pokračování v programu Expanze – tedy poskytování záruk a zvýhodněných úvěrů na investice malých a středních firem.
Shodneme se, že na úvěry ti nejpostiženější nedosáhnou. Takže jsou účinnou pomocí už jen dotace?
Jinou možnost než dotace – samozřejmě na smysluplné projekty – nevidíme. Tady bych se zmínil o cestovním ruchu a na něj navázané služby. To, v jaké situaci se dnes ocitly firmy v oblasti HoReCa (hotely, restaurace, catering) je do jisté míry způsobené i tím, že byla v minulosti zanedbána jejich investiční podpora. Teď pomiňme to, že část těchto subjektů se pohybuje v oblasti šedé ekonomiky a banka jim na financování nepřispěje. Poučme se ale především z toho, že podpora cestovního ruchu v rámci ROP (regionální operační program) nebyla v minulosti šťastná. Naše ministerstvo to postupně mění.
Mluvíte o minulém programovacím období… Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podporu zanedbalo?
Ano, řeč je o předchozím programovacím období, kdy mělo tuto oblast na starosti MMR. Postavilo se pár golfových hřišť, což se Evropské komisi nezdálo nijak smysluplné. Cestovní ruch se stal negativní prioritou. Nakonec to skončilo u nás na MPO jako podpora jakéhokoli jiného podnikání. Problém byl dostat cestovní ruch do programu Úspory energie, ale nakonec jsme Brusel přesvědčili – aktuálně vypsaná výzva to umožnuje. Účinná podpora by mohla být například v oblasti využití brownfieldů. Jsou-li tu nepoužívané objekty a dáváme dotace na to, aby se předělali na výrobní prostory či kanceláře, proč by je nemohli využívat podniky působící v turistickém ruchu?
Jinými slovy: jsou-li dobře nastavené investice, není potřeba přispívat na provoz?
Samozřejmě. Firmy navíc mohou letos využít toho, že Češi zůstanou na dovolenou doma a investice se jim mohou vyplatit dřív, než očekávají.
Letectví je zlaté vejce
Můžete zmínit další oblasti, kam by měla směřovat pomoc v rámci operačních programů?
Ohroženým oborem je například letecký průmysl. Ten letos dostane obrovskou ránu. Česká republika je jednou ze šesti zemí světa, která umí vyrobit letadlo od A do Z, máme tu vynikající výzkum a vývoj. Týmy výzkumníků a vývojářů mají obrovskou tradici, ale v momentě, kdy se firma dostane do finančních problémů, bohužel nejdříve omezí investice do výzkumu a vývoje. To ale ve výsledku poškodí její konkurenceschopnost. Proto se snažíme pomoci tím, že firmám přispějeme na mzdy výzkumníků. V rámci programu Aplikace jde o speciální výzvu Letectví. Alokována je tam jedna miliarda. V ČR máme mimochodem asi sto výrobců, kteří dodávají do Airbusu. Podporu českých subdodavatelů považujeme za potřebnou a samozřejmou.
Co podpora digitalizace malých a středních podniků?
ČTK nedávno napsala, že MPO nedalo firmám dotace na vysokorychlostní internet, že si jej musejí podnikatelé zajistit sami. To je ale přece dobrá zpráva. My jsme dotace na vysokorychlostní nastavili tak, aby šly jen do bílých míst. Tam, kde se operátorům ekonomicky vyplatí vybudovat síť, přece nebudou dostávat dotace. Přesto jsme v březnu vyhlásili další výzvu. Celkově už jsme do vysokorychlostního internetu investovali sedm miliard, součástí je i vznik a rozvoj digitální technické mapy krajů. Během pandemie si navíc řada malých a středních firem ověřila, že nemá dostatečné internetové připojení. Proto domlouváme, že bychom MSP přispěli na novou přípojku respektive bychom jim poskytli dotace na nákup hardwaru a softwaru v rámci výzvy Konektivita.
To je úplná novinka?
Taková výzva tu v minulosti nebyla. Počítáme, že by měla být otevřena letos na podzim. Myšlenka je jednoduchá: Podniky, které mají horší připojení, by si měly pořídit lepší přípojku. Abychom je motivovali, dostanou peníze na nákup softwaru a hardwaru. Dotace na notebooky, počítače a software běžně nezískáte – tady to musí být spojeno s pořízením přípojky. Opět bude k dispozici celkem miliarda korun.
Ministr Karel Havlíček aktuálně sedí na dvou židlích – je zároveň minstrem průmyslu a obchodu a dopravy Projevilo se to nějak na spolupráci rezortů?
Vzájemná synergie funguje dobře. Umíme propojit spoustu témat, které se předtím vždycky úplně zabila rezortismem. Příkladem může být program Úspory energie. MPO je garantem veškerých úspor energií. Doprava ale dosud nebyla vůbec pokryta. Nově chystáme dotace pro Správu železnic, kdy jim poskytneme prostředky na úsporu energií a vykážeme je z našeho operačního programu pro podnikání. Představte si chytré nádraží, které má fotovoltaikou osazené nástupiště, nebo možnost rekuperace energie při brzdění vlaku zpět do baterií. Tady je obrovský potenciál úspor. Digitálně technické mapy jsou dnes využitelné i pro ŘSD a SŽDC. Liniové stavby jsou mimochodem ideální pro zavádění optické infrastruktury. Operátoři mohou využít informací z digitálních map a vést optickou přípojku podél trati.
Firmy během pandemie začaly vyrábět ochranné pomůcky, respirátory, ventilátory. I ty stát podpořil?
Pro malé a střední podniky, které se rozhodnou vyrábět ochranné pomůcky, dezinfekci, či ventilátory je k dispozici 600 milionů v rámci programu Technologie COVID-19. Mezi firmami je o ně mimořádný zájem. O podporu požádalo 144 firem s celkovou požadovanou dotací 686 milionů. Je pro nás zásadní, aby čeští podnikatelé mohli sami vyrábět ochranné pomůcky, abychom nebyli závislí na Číně a jiných státech.
Více o inovačních voucherech COVID-19
Jakub Procházka
