Pivovary zvládly těžké období, export českého piva narostl

Přestože pivovary zaznamenaly loni celkový pokles výstavu o 2,8 %, dokázaly se přizpůsobit novým podmínkám na trhu a intenzivně podporovat své odběratele. Vyplývá to z vyjádření Českého svazu pivovarů a sladoven.

Současná situace kolem invaze Ruska na Ukrajinu a krize s rostoucími cenami nicméně představují pro výrobce další velkou výzvu.

Celkový výstav v Česku v meziročním srovnání loni poklesl o 563 tisíc na 19,6 milionu hektolitru.

Z tohoto množství se na domácí trh dodalo 14,8 milionu hektolitrů, což je o 762 tisíc hektolitrů méně než v předchozím roce. V hospodách a restauracích se loni vypila čtvrtina z celkového objemu prodaného piva určeného pro český trh.

Brzdou omezení restaurací i méně turistů

„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů piva méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnili hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu,“ popisuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal

Podle Šámala se ale s krizí pivovary vypořádaly se ctí: „Nejenže masivně investovaly do nových technologií, ale rychle se přizpůsobily potřebám svých zákazníků.“

Nejprodávanějším zůstalo pivo v lahvích, a to s podílem 45 % z celkového výstavu. Pivo v sudech si zachovalo, stejně jako v roce předchozím, čtvrtinový podíl.

Covid brzdí rozvoj pivovarů, přibyly jich jen jednotky

Zásadně však během druhého roku pandemie narostl zájem o pivo v plechovkách, v meziročním srovnání o celých 33 %. Piva v plechovkách tvoří již osmnáctiprocentní podíl na trhu. Pivo v PET lahvích zaznamenalo další pokles z 11 na 10 %. Do cisteren se stočila 2 %.

Léto zvedá zájem o nealkoholické pivo

Nejoblíbenějším druhem pěnivého moku zůstává ležák, tedy spodně kvašené jedenáctky či dvanáctky. Jejich podíl dosáhl 55 %. Podíl výčepního piva byl téměř 41 %.

Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem 4 %. Důvodem je zájem o pivní speciály.

„Minulé roky potvrdily, jak moc významná je funkce hospody jako místa společenského setkávání. I proto byla důležitá rychlá podpora hospodským tak, aby se lidé měli kam vracet. Pivovary však již více hledí do budoucna. Na letošní rok proto také připravily spoustu pivních novinek,“ doplňuje výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Zelená pro export

Loni se nebývale dařilo exportu. V meziročním srovnání byl vyšší o 236 tisících hektolitrů, což představuje celkově 5,239 milionů hektolitrů piva. Podíl exportu na celkovém výstavu tak dosáhl na téměř 27 procent.

Nejvíce se tuzemská piva vyvážejí do zemí Evropské unie, zejména pak do těch států, které s Českou republikou sousedí. Celkově se tak do Polska, Německa, Rakouska a na Slovensko vyvezlo 2,7 milionu hektolitrů nápoje.

Sladařství vyprodukovalo 518 tisíc tun sladu, což je o 6,7 procenta více než v předešlém roce. Do zahraničí se ho vyvezlo 236 tisíc tun (45 %). Export tak narostl o 28 %. Slad se loni vyvážel do 40 zemí celého světa.

 „Jako společnost procházíme náročným obdobím. Ještě ani neodezněl covid a už čelíme dalším, dosud nevídaným výzvám. Inflaci, válce na Ukrajině, rostoucím nákladům na vstupech či nedostatku surovin. Já jsem našim pivovarům vždy věřil. Jsme silné odvětví, ale tato situace zasáhne všechny pivovary, bez ohledu na jejich velikost. Teď více, než kdy před tím budeme potřebovat spolupracovat s vládou i dalšími, abychom udrželi konkurenceschopnost jednoho z nejtradičnějších oborů u nás,“ dodává Šámal.

Redakčně upravená tisková zpráva Českého svazu pivovarů a sladoven