English version
Výzkumníci se zaměřili na modifikaci povrchu semen různých rostlinných druhů nízkoteplotním plazmatem. Takováto povrchová úprava semene přináší hned několik výhod. Dochází k narušení povrchu semene vedoucí ke zvýšení jeho smáčivosti. Díky plazmatu je povrch semen sterilizován, což přináší velkou výhodu, jelikož semena nemusí být dále chemicky ošetřována, jako je tomu u většiny semen zemědělských plodin.
„Modifikace provádíme v tzv. vznosovém reaktoru, což je křemenná trubice, ve které prášek či osivo prochází skrze plazmatický výboj. Zatím jsme provedli pokusy na polyetylénu a polypropylénu, u kterých jsme prokázali významně zlepšenou dispergovatelnost ve vodě po opracování plazmatem,“ uvádí Jindřich Matoušek.
Ukázalo se, že u plazmaticky modifikovaných semen dochází ke zvýšení jejich klíčivosti, což by v budoucnu mohli ocenit převážně zemědělci. Byly pozorovány změny i v dalších životních procesech (kvetení) upravených rostlin. Tyto změny jsou zatím předmětem zkoumání. Také se zdá, že změny v klíčení jsou různé u jednoděložných i dvouděložných rostlin.
K experimentům jsou v současnosti využívány dvě plodiny – mák a proso. Jejich kultivaci a charakterizaci fyziologického stavu se na katedře biologie věnuje Hana Auer Malinská. „Je to velmi progresivní směr s jasným uplatněním do praxe. Navíc takovéto mezioborové propojení přináší nové poznatky oběma stranám,“ dodává Auer Malinská.
Potenciál výzkumného tématu spočívá převážně ve zlepšení pěstebních vlastností modifikovaných rostlin. Zvýšení klíčivosti semen i jejich sterilizace mohou přinášet značnou výhodu při pěstování plodin s nízkou klíčivostí semen, která musejí být běžně v obvyklých podmínkách chemicky ošetřována.
Téma bylo podpořeno Studentskou grantovou soutěží, projektem PřF UJEP, jež byl ukončen v minulém roce. Nyní se sledováním fyziologického stavu rostlin vypěstovaných z oplazmovaných osiv zabývají studenti katedry biologie a fyziky v rámci svých závěrečných prací.
Zdroj: Universitas
