English version
Sídelní struktura významně ovlivňuje strukturu ekonomickou, která de facto sídelní nevyváženost kopíruje a jejímž hlavním znakem jsou tak významné rozdíly mezi jednotlivými obcemi a mikroregiony snad ve všech aspektech – v počtu, zaměření, výkonnosti i stabilitě ekonomických subjektů, v nezaměstnanosti, socioekonomických parametrech i v příjmech veřejných rozpočtů.
Sama Plzeň, respektive celá plzeňská aglomerace – orientovaná historicky především na těžký průmysl – je tradičním a přirozeným průmyslovým centrem kraje. S podporou Západočeské univerzity zvládá zatím i nástrahy restrukturalizace, a přestože těžký průmysl si stále udržuje dominantní postavení, velmi výrazně se prosazují firmy orientované na výzkum a vývoj. Bezesporu tomu napomáhá i blízkost německých hranic, která byla zvláště v minulých letech katalyzátorem zahraničních investic.
Jen pět měst Plzeňského kraje vykazuje počet obyvatel vyšší než deset tisíc, ta jsou vcelku logicky orientována rovněž průmyslově, byť výkonnostně centru nekonkurují – důvodem je především ještě složitější situace na trhu práce než v krajském městě. S výjimkou příhraničních oblastí, které návštěvníkům nabízejí přírodní, kulturní i historické památky a atraktivní turistické cíle a jsou orientovány na cestovní ruch, je zbývající část kraje spíše zemědělská.
Tato různorodost, sídelní i ekonomická, přináší vedení kraje klíčové parametry jeho rozvoje. Byť je často vnímána jako problematická, je přirozená. A mohla by se stát, v dlouhodobém horizontu, pozitivním faktorem.
Inovace jako cesta
Průmysl stojí před výzvou inovací, čistých, šetrných a udržitelných technologií i materiálových úspor. Byť těžký průmysl jistě z Plzně nezmizí, jeho primární význam bude klesat a prosazovat se budou modely s výraznější přidanou hodnotou. Jedním z příkladů může být Doosan Škoda Power, kdy v Plzni funguje nejen výrobní závod, ale také jedno ze dvou výzkumných a vývojových center jihokorejského giganta. A tak plzeňské turbíny bodují vedle Asie a Severní i Jižní Ameriky také v Evropě, kde objem investic do klasické energetiky dlouhodobě klesá.
Dobrý základ pro tento směr tvoří již zmíněná Západočeská univerzita s nedalekým Vědeckotechnickým parkem na Borských polích. Právě podpora vědy, výzkumu a inovací v podnikání představuje velkou plzeňskou devízu, vždyť Podnikatelské a inovační centrum BIC tu funguje již od roku 1992 a samotný Vědeckotechnický park pak oslavil loni první desetiletku, když z původní rozlohy zhruba 4 000 m2 se v roce 2012 rozrostl na více než 10 000 m2. BIC Plzeň je členem Enterprise Europe Network, v rámci které spolupracuje s více než 600 partnerskými organizacemi zejména v Evropě, ale i v mimoevropských zemích.
(Kliknutím graf zvětšíte)Služby, služby, služby
Zatímco průmyslově orientované podnikání na Plzeňsku má ke konkurenceschopnosti zítřků našlápnuto slušně, turistický ruch představuje ještě neodkrytý poklad. Objemově možná dosáhl na svůj vrchol již před lety, proto vytěžit tyto zdroje znamená investovat do zkvalitňování služeb.
Vždyť v pohostinství a v ubytovacích službách pracuje pouhé jedno procento ekonomicky aktivního obyvatelstva. A to kraj může těžit i z výhodné geografické polohy – z blízkosti Německa, Prahy i západočeských lázní. Pravda, tuto výhodu neguje nedokončená dálnice D5, chybějící obchvaty i zastaralá železniční síť.
Nutno ovšem poznamenat, že rozvoj služeb především v menších obcích je záležitost dlouhodobá a zdaleka není problémem pouze tohoto regionu. A nejde jen o to, že chybějí kapacity i kvalita. Jde i o nedostatečný marketing, protože existuje řada případů, kdy kapacita i kvalita zanikla pro nezájem.
Nepřehlédněme varování
Vedení kraje má problémy i pozitiva zmapovány velmi dobře. Strategicky v rozvojových tezích i projektech respektuje rozdílnost mikroregionů s územními, sociálními i ekonomickými specifiky jejich rozvoje, jehož dvě osy se proto zaměřují na stabilizaci sídelní struktury rozvojem vybavenosti území a na trvale udržitelný rozvoj venkova. Zbývající tři osy se zaměřují na ekonomický růst a zaměstnanost, kvalitní podmínky pro život, vzdělání i práci a zdravé životní prostředí.
Třetí tisíciletí dává kraji slušné vysvědčení dokazující, že jde správným směrem. Nicméně přes všechna pozitiva, přes rostoucí HDP, přes zvyšující se exportní výkonnost a zřetelně sílící vazby na vědu, výzkum a inovace se v posledních několika letech atraktivita kraje – především z pohledu investorů a mladých lidí – snižuje. Což klade o to větší důraz na rozvoj kraje jako celku, jako souboru svébytných mikroregionů. V průmyslových centrech se ekonomika vypořádává s problémy snáze než na oblasti.
Souvislosti a příčiny tohoto jevu ale kraj přesahují, a jde tedy svým způsobem i o obecné varování. Disproporční a disharmonický rozvoj regionu totiž vyvolává migrační a suburbanizační tendence a ty onu disharmonii ještě prohlubují. Platí to pro oblast, pro kraj, pro republiku i pro kontinent.
Otázka pro předsedu představenstva Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji (KHK v PK) Petra Chvojku
Jak hodnotíte rozvoj kraje v posledních pěti letech?
Plzeňský kraj se v současnosti řadí mezi atraktivní regiony, a to nejen díky své bezpečnosti, kvalitě bydlení, zdraví a životní spokojenosti, ale i díky dlouholeté průmyslové tradici a v neposlední řadě i pro svou geografickou polohu v blízkosti hranic se Spolkovou republikou Německo.
Dominantní roli v ekonomice hraje průmysl. Plzeňský kraj je sídlem jak velkých podniků, konkurenceschopných v evropském i globálním měřítku, tak i malých a středních firem. Náš region se – stejně jako ostatní kraje – potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů nejen v oblasti vědy, výzkumu a inovací, ale i v rámci všech technických oborů.
Před pěti lety bylo bez práce 5,9 % lidí, dnes se toto číslo blíží ke 2 %, což prakticky znamená nulovou nezaměstnanost. Bez dalších investic se při zvyšujícím se nedostatku zaměstnanců rozvoj některých odvětví nedá úspěšně realizovat. Především pro průmysl platí, že již nyní funguje na hranici výrobních možností.
Situace mezi řemeslnými profesemi je již takzvaně na hraně, nedostatek této kvalifikované pracovní síly je zde naprosto evidentní. Mnoho zahraničních společností se svými pobočkami v našem kraji i tak zůstává, i když ztrácí konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly.
Velkou bolestí našeho kraje je jednak nevyhovující dopravní spojení mezi obcemi a městy a dále pak dopravní problémy, spojené s přetížeností silniční sítě či s chybějícími komunikacemi nebo nedostatečnými opravami silnic II. a III. třídy.
Naopak k výrazným úspěchům patří mimo jiné vybudování Vědeckotechnického parku Plzeň na území průmyslové zóny Borská pole, který je dlouhodobě plně obsazen a aktuálně se již rozšiřuje o další budovu určenou pro inovaci a výzkum.
Právě zmíněná podpora vědy a výzkumu je pro nás ve spolupráci s Plzeňským krajem, městem Plzeň, Západočeskou univerzitou a soukromým sektorem prioritou. Aktuálně je možné říci, že Plzeňský kraj aktivně spěje ke stropu svých možností ekonomického růstu. KHK v PK vyvine maximální úsilí, aby predikovatelný pokles ekonomiky, způsobený jistotou sinusoidy jejích cyklů, členy svými důsledky nezaskočil.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
