Po zemětřesení je v Záhřebu poškozeno 25 tisíc budov. S opravou pomáhají i Češi

Chorvatští projektanti a firmy sami tyto projekty nezvládnou, říká Alen Novosad, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu.

Záhřeb nedávno zasáhlo ničivé zemětřesení. Vidíte v obnově města obchodní příležitost i pro české dodavatele?

V březnu 2020 tu došlo k největšímu zemětřesení od roku 1880. Při něm bylo poškozeno staré městské jádro a celkem 25 tisíc budov a domů. Podle mezinárodní metodiky Světové banky byla odhadnuta celková škoda ve výši 11,6 miliardy eur. V několika příštích letech se očekávají investice do obnovy poškozených staveb ve výši 5,3 miliardy eur. Z toho dotace z Fondu solidarity EU má být 469 milionů eur.

Tak velký objem peněz, jež musejí být vynaloženy na obnovu budov a jejich statické zpevnění, jednoznačně znamená obchodní příležitosti pro dodavatele stavebních prací a výrobce materiálů. Bude třeba obnovit polovinu záhřebských škol, z nichž jedna třetina je zcela nepoužitelná a studenti ve směnách využívají prostor méně poškozených škol. Záhřebské nemocnice sídlí v historických budovách a areálech a nyní se vede debata o budoucím řešení, které může spočívat buď ve výstavbě nového areálu, nebo v obnově stávajících zařízení.

Velmi zřetelně se přitom na trhu projevuje nedostatek odborných a specializovaných firem a odborných pracovníků vůbec. Město Záhřeb plánovalo i dopravní stavby, jako je nová tramvajová trať vedoucí na letiště nebo nový most přes řeku Sávu. Je ale otázkou, jak se projeví na stavebních plánech metropole finanční následky zemětřesení a pandemie.

České firmy před vstupem Chorvatska do EU kritizovaly tamější byrokracii a další překážky dovozu. Zlepšila se situace díky členství země?

Nyní platí stejná pravidla na všech trzích Evropské unie, tedy i v Chorvatsku, a žádné zvláštní administrativní překážky pro dovoz neexistují, ačkoli je veřejností podporovaná snaha v určitých oborech upřednostňovat tuzemské dodavatele. Obdobná nálada však panuje na většině trhů a neodchyluje se od evropských obchodních zvyklostí. V některých oborech naopak převládá úsilí upřednostňovat některého konkrétního zahraničního dodavatele, třeba i českého. Od přidružení Chorvatska k EU neustále roste český export a české výrobky se stále častěji objevují v prodejnách. To dokazuje, že exportu nic nebrání.

Před deseti lety si chorvatský zákazník nemohl v obchodě běžně koupit české pivo, ačkoli se vždy těšilo velké oblibě. Nyní je ve zdejších prodejnách nabídka českých piv velmi pestrá a patří mezi nejprodávanější dovozní značky.

Kterých výrobků se to zejména týká?

Před deseti lety si například chorvatský zákazník nemohl v obchodě běžně koupit české pivo, ačkoli se vždy těšilo velké oblibě. Nyní je ve zdejších prodejnách nabídka českých piv velmi pestrá a patří mezi nejprodávanější dovozní značky. Zdravé biopotraviny a cereálie i malých českých výrobců jsou také často zastoupeny, a to nejen v sortimentu specializovaných prodejen. Chorvatský spotřebitel české značky přijímá velmi dobře. Je samozřejmě potřeba adekvátní marketingová podpora.

V oblasti vodohospodářství bych rád vyzdvihl společnost ASIO, která už realizovala řadu projektů čističek odpadních vod ve zdejších průmyslových areálech a svou místní pobočku využívá i pro expanzi do sousedních zemí. V oblasti stavebnictví velmi pohotově reagovala firma Pragotherm – servis fasád – a po zemětřesení v Záhřebu nabídla správci zdejší katedrály pomoc při obnově a testování fotokatalytických nátěrů proti řasám.

Výrazně se rozrůstá chorvatská železniční síť. Podílí se na realizaci i čeští dodavatelé?

Po vybudování dálniční sítě se Chorvatsko chystá na velké investice do modernizace a výstavby železniční infrastruktury. Nejvýznamnějším a často diskutovaným projektem je rychlé spojení Budapešti s Rijekou a jejím přístavem přes železniční uzel Záhřeb. Valná část financování z fondů EU je schválena, úsek ze Záhřebu na maďarské hranice se už staví.

Další úseky na jih od Záhřebu budou předmětem veřejných zakázek v měsících a letech před námi. Chorvaté chtějí, aby byla celá trať dokončena do roku 2030. České stavební a dodavatelské firmy mají bohaté zkušenosti s modernizací koridorů a mají co nabídnout. V minulosti se v tomto oboru pohybovaly stavební firmy OHL ŽS a Subterra. Nyní se snaží prosadit na trhu zabezpečovací techniky. 

V Chorvatsku žije početná česká komunita. Mohou ji čeští vývozci využít jako pomoc při obchodu?

Česká menšina je nejorganizovanější a nejaktivnější národnostní komunitou v Chorvatsku. Kostru této organizace tvoří 31 besed sdružených ve Svazu Čechů. Díky ústavnímu zákonu má spolu se slovenskou menšinou právo i na vlastního poslance. Češi se v chorvatském prostředí prosazují ve všech oblastech veřejného života a také v podnikání. Bohužel se to výrazně neprojevilo na obchodních kontaktech s Českou republikou, což je s ohledem na potenciál menšiny škoda.

Chorvaté si vyjednali velký objem dotací z fondů EU. Jsou tak úspěšní i při využití těchto peněz?

Chorvatská republika se považuje za vítěze vyjednávání víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027, protože si jako nováček mezi členskými zeměmi dokázala vyjednat určitý bonus. Bude tak mít k dispozici celkem 22 miliard eur. Víceletý finanční rámec bude disponovat 12,7 miliardy eur a nástroj EU nové generace (Next generation EU) dává Chorvatsku k užití dalších 9,4 miliardy eur. Jde prakticky o dvojnásobek alokace, kterou Chorvatsko disponuje z předchozího rámce 2014 až 2020.

Současně ale zaostává a je nejhorší ze všech členských zemí EU v samotné realizaci projektů a v jejich proplácení, protože do října 2020 dokázalo proplatit koncovým uživatelům jen 39 procent peněz. Důvodem špatných výsledků je velmi složitá procedura veřejných zakázek. Chorvatsko musí schválené projekty dokončit a proplatit nejpozději do konce roku 2023.

Na co zejména peníze směřují, podílejí se na projektech čeští dodavatelé?

Do priorit se i v budoucím finančním období řadí v první řadě modernizace vodního hospodářství s projekty čištění odpadních vod, zásobování pitnou vodou, protipovodňové ochrany a závlahové systémy (čtyři miliardy eur), modernizace a výstavba železničních tratí, nákup vlaků (tři miliardy eur), modernizace silniční sítě (jedna miliarda eur), místní rozvoj, podpora podnikání a zemědělství.

Už v minulosti se české firmy podílely na realizaci projektů vodohospodářské a dopravní infrastruktury. Znají zdejší prostředí, a tudíž by tak velký objem prostředků měl být dostatečným lákadlem pro české exportéry, aby se snažili aktivněji prosadit na trhu. Zdejší projektanti ani inženýrské, stavební či montážní firmy sami tyto projekty nedokážou zvládnout.

• Desatero pro obchodování s Chorvatskem
• Informace o aktuálním vývoji pandemie v Chorvatsku

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Rubrika časopisu na euro.cz