Počátek konce jádra v Evropě? Španělé představili plán



Nepopularitu jaderné energii zajistila havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I v roce 2011, po níž se po celém světě zvedla vlna protestů následovaná představením plánu německé kancléřky Angely Merkelové o ukončení éry jaderných elektráren ve Spolkové republice.

Velkou výhodou pro Španěly je, že cesta k uzavírání jaderných reaktorů je už prošlapaná, a zdejší vláda měla možnost se poučit z chyb, kterých se dopustili Němci ve snaze briskně reagovat na nálady ve společnosti. Německý plán totiž počítal s úplným uzavřením elektráren do roku 2022. Brzy bohužel vyšlo najevo, že splnění předsevzatých závazků budou muset doprovázet ústupky v jiných oblastech. Německo stejně jako ostatní státy Evropské unie musejí plnit plán dekarbonizace, tedy omezování využití zdrojů uhelné energie.

Současné uzavírání jaderných a uhelných elektráren se ukázalo být skutečně velkým oříškem a rychle vyšlo najevo, že v zájmu uspokojení poptávky po kilowattech bude třeba nově vzniklý schodek zaplnit právě energií uhelnou. Španělské království přišlo s plánem sice o něco skromnějším, ale o to víc realističtějším. Místní vláda se snahou kombinovat uzavírání jaderných i uhelných elektráren za současného rozšiřování energie z obnovitelných zdrojů (rozsáhlé komplexy jaderných elektráren budou přestavěny a poslouží cílům nové zelené politiky) snaží vrátit na špičku zelené energetiky, kde se s produkcí cca 3 GW ročně nacházela v letech 2002 až 2012.

Zatímco mnohé země, a to i Evropské unie na tyto záměry pohlížejí značně skepticky, což se mimo jiné projevuje množstvím jaderných a uhelných elektráren, které se i proti současným evropským trendům stále staví, Španělé spatřují ve svém budoucím prvenství velkou ekonomickou výhodu. Štěstí přeje připraveným, a proto bere Ministerstvo životního prostředí plány EU vážně, a až ostatní státy v důsledku mezinárodních dohod a závazků o své uhlí přijdou, plánuje svou zelenou energii vyvážet ve velkém.

Ačkoli praktické vypracování a provedení plánu doprovázely jisté neshody a problémy, politická vůle k této změně již dlouho sílila, jak uvedl předseda Rady pro jadernou bezpečnost Josep Ma Serena i Sender. Plán elektrárny uzavřít se považuje za velké politické vítězství právě ministryně životního prostředí Teresy Riberové, která také se zástupci největších energetických společností (tj. Endesou, Iberdrolou a Naturgy) počátkem roku domluvila podrobnosti. Přechod na obnovitelné zdroje má ve Španělsku i širokou podporu ze strany energetických společností: obnovitelná energie je levná, neboť není třeba nakupovat palivo a odpadá problém s uskladňováním odpadu.

Jak již bylo řečeno, praktické problémy však provázely celý proces rozhodování. Vláda, přestože rychle představila záměr jaderné elektrárny uzavřít, poměrně dlouho otálela s vypracováním podrobného kalendáře, což zapříčinilo jistý chaos na energetickém trhu a mnohé spekulace. V současné době disponuje Španělsko sedmi jadernými elektrárnami, z nichž každá má životnost 40 let – odtud také konečné kritérium určující pořadí, v němž se mají elektrárny uzavírat.

Na uzavření první z této sedmičky se mohou ekologové těšit už v roce 2027, zatímco poslední by měla uzavřít svoje brány o osm let později, tj. v roce 2035. Pokud jde o elektrárny uhelné, ukončení činnosti deseti z celkových patnácti se plánuje v roce 2020. „Ještě smutnější než elektrárna mimo provoz je taková, co je v provozu a ve ztrátě, a to je současná situace těch uhelných,“ uvedl Francisco Reynés, předseda představenstva Naturgy na valné hromadě společnosti.

V České republice je situace značně odlišná, jaderná energetika by se zde dala dokonce označit na vzestupu. Podle plánu české vlády má jaderná energie pomoci nahradit zdroje energie, které budou odstaveny v rámci procesu dekarbonizace, a do roku 2040 tvořit mezi 46 až 58 % vyprodukované energie. „Jaderná energetika je velmi ekologická. Česká republika je průmyslovým státem a nemůže se proto spolehnout pouze na obnovitelné zdroje závislé na povětrnostních podmínkách. Potřebujeme nezávislý zdroj energie,“ uvedl Ivan Jančárek, český velvyslanec ve Španělském království, na schůzce se členy Rady pro jadernou bezpečnost.

Tento ambiciózní plán španělské vlády však bude Španělsko také něco stát. Aby Madrid naplnil cíle ve vztahu k plánovanému uzavření jaderných elektráren, počítá v následujícím desetiletí s výdaji ve výši až 50 miliard eur na výstavbu 45–55 GW instalovaného výkonu a modernizací celé sítě (podle posledního plánu Ministerstva životního prostředí má být mezi lety 2015–2020 celkem do modernizace přenosových soustav investováno 4 554 milionů eur). Také mnohé energetické společnosti už samy s odkazem na plánovanou změnu přišly se svými investičními záměry. Například společnost Naturgy oznámila, že letos investuje ve Španělsku 1 400 milionů, z nichž vystaví 1 000 MW instalovaného výkonu v rámci elektráren získávajících energii z obnovitelných zdrojů.

Zároveň se předpokládá, že následkem těchto změn bude vytvořeno až 30 000 pracovních míst, což je jistě dobrá zpráva nejenom pro španělský trh práce, a Evropa tak může očekávat nejenom zvýšenou poptávku po materiálech, strojích a elektrotechnice, jíž bude ke splnění neskromného plánu zapotřebí, ale i po kvalifikovaných pracovnících z oboru energetiky.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Madridu (Španělsko). Autoři: Tomáš Pipek, stážista, Daniela Čapková, ekonomická diplomatka.