English version
Průzkum mezi českou veřejností ukazuje, že stereotypní představy o lidech se zdravotním postižením stále přetrvávají. Více než polovina Čechů a Češek si pod pojmem „osoba se zdravotním postižením“ (OZP) představí člověka s těžkým, na první pohled viditelným hendikepem. Z dat v gesci ČSSZ je patrné, že poživatelé invalidního důchodu mají často méně viditelná zdravotní omezení.
Vztah české veřejnosti k různým skupinám obyvatel zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Většina respondentů má příznivý vztah k obecněji vymezeným skupinám, jako jsou „invalidní důchodci“ (93 procent) nebo „lidé se zdravotním postižením“ (90 procent).
Češi a Češky by však v 65 procentech případů nechtěli za souseda člověka s psychiatrickou diagnózou, soused s mentálním postižením by potom vadil více než třetině (37 procent) respondentů. Toto zjištění je důležité i z pohledu trhu práce – pokud nechceme určitou skupinu obyvatel za souseda, nebudeme k ní pravděpodobně vstřícní ani v pracovním životě.
Lidé se zdravotním postižením mají ale podobný vztah k práci jako lidé bez zdravotního postižení. Soukromý život podřizuje práci 37 procent OZP, ve skupině lidí bez postižení činí tento podíl 43 procent osob. Pro polovinu OZP je důležité splnit všechny pracovní úkoly bez ohledu na zdraví, což je obdobný podíl jako u lidí bez zdravotního postižení. Pro řadu lidí s hendikepem je kvalitně odvedená práce důležitá, stejně jako se mezi „zdravými“ lidmi najdou ti, kteří by raději nepracovali. Přesto o sobě obě skupiny uvažují ve stylu „my“ a „oni“, často na základě nepodložených a mylných představ.
Vyšší vzdělání, ale nižší mzda
Lidé se zdravotním postižením se na trhu práce setkávají s různými překážkami. Lidé s vrozeným hendikepem anebo získaným v raném věku se setkávají s bariérami již během formálního vzdělávání. U více než pětiny lidí se zdravotním postižením ovlivnil vzdělávací dráhu a rozhodování o typu vzdělání jejich zdravotní stav anebo nedostatek jiných příležitostí. Důsledkem je skutečnost, že lidé se zdravotním postižením dosahují v průměru nižší úrovně vzdělání než lidé bez postižení.
Podmínky pro uplatnění OZP na trhu práce nejsou dobré. Myslí si to 75 procent Čechů a Češek. Třetina ekonomicky aktivních lidí se zdravotním postižením má vyšší vzdělání, než odpovídá aktuálně vykonávané pozici. Lidé se zdravotním postižením jsou podle dat z Informačního systému o průměrném výdělku v gesci MPSV odměňováni nižší mzdou než lidé bez postižení. Není proto překvapením, že dvě pětiny ekonomicky aktivních OZP nejsou spokojeny s výší odměny za práci. S podobnými problémy se potýkají i lidé bez zdravotního postižení, ale méně často.
Právní průvodce BusinessInfo.cz: Pracovněprávní problematika
Polovina české veřejnosti souhlasí s tím, že by měli mít zaměstnavatelé povinnost zaměstnávat lidi se zdravotním postižením, přičemž pětina osob není schopna tento aspekt posoudit. Proti této povinnosti je necelá třetina veřejnosti. Polovina respondentů si zároveň myslí, že by měl být příspěvek za zaměstnání člověka se zdravotním postižením poskytován všem zaměstnavatelům. Přibližně čtvrtina by příspěvek poskytla jen některým zaměstnavatelům, další čtvrtina potom nikomu.
Dvě třetiny OZP uvádí, že je rodinný rozpočet závislý na jejich invalidním důchodu. Téměř polovina (45 procent) OZP zvažuje možnost přezkumu invalidity při rozhodování o tom, zda a v jakém rozsahu bude pracovat. Nižší anebo žádná ekonomická aktivita ale znamená vyšší závislost na invalidním důchodu. V tomto ohledu tak systém vytváří začarovaný kruh plný nejistot. Zároveň si však zhruba polovina české veřejnosti myslí, že lidé zkreslují svůj zdravotní stav, aby získali invalidní důchod.
Veřejnosti ani institucím často není jasné, k čemu invalidní důchod slouží. Tím se však posilují stereotypy a negativní postoje veřejnosti. Zjednodušeně řečeno si často neuvědomujeme, že invalidní důchod je relativně nízký a nese s sebou ekonomickou nutnost pracovat. Je proto nezbytné posílit komunikaci a osvětu, aby si veřejnost legální práci v souladu se zákonem nevykládala u OZP jako zneužívání systému.
Více než polovina (54 procent) lidí si myslí, že sociální systém nedokáže dostatečně pomoci lidem se zdravotním postižením. Ti, kteří záchytnou síť nejvíce potřebují, jsou s ní nejméně spokojeni. Nejhůře je hodnocena zkušenost s lékařskou posudkovou službou. Podle veřejnosti by měla zdravotní stav posuzovat odborná komise, nikoli jeden lékař. Lidé mají totiž v drtivé většině pocit, že lékařská hlediska jsou různými posudkovými lékaři vykládána různě. Se službami Úřadu práce jsou spokojeny dvě třetiny OZP – i zde je však stále co zlepšovat.
Redakčně upravená tisková zpráva agentury STEM
